Premiér Andrej Babiš se zdraví s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Naprosto neskutečné lhaní ministryně Kláry Dostálové ohledně auditní zprávy Evropské komise je dokladem toho, že české úřady neslouží veřejnosti, nýbrž oligarchovi, který se stal předsedou vlády. V normální demokratické společnosti by nebylo možné, aby celá státní správa stála jako jeden muž za osobou, která ve značném rozsahu porušuje zákony. Lidé, kteří vyplácejí dotace Agrofertu, starají se o dotační kanály a ochotně dodávají argumenty do analýz pro EK, že tu žádný konflikt zájmů premiér nemá, ochotně kryjí nezákonné jednání.
Evropská komise potvrdila, že její audit ohledně premiéra Andreje Babiše je definitivní a není zde žádný prostor ho rozporovat. Mluvčí komise tím tedy vyvrátil lži Kláry Dostálové, jejíž Ministerstvo pro místní rozvoj tuto zprávu obdrželo již minulý týden, a stejné lži Andreje Babiše, že zpráva definitivní není a že ji bude Česká republika znovu připomínkovat.
Situace je jasná, jakkoli se to pokouší Babiš s celou armádou úředníků utajit. Čerpání dotací Agrofertem bylo nelegální a nyní jde o to, jaké korekce Evropská unie požaduje a jaká opatření požaduje od premiéra. Jestliže to Babiš tají, tak to pro něj zjevně není příjemné sdělení. A úředníci, kteří to tají s ním, ho vlastně kryjí a spolupracují s ním proti zájmům daňových poplatníků.
A to je totiž ta pravá podstata věci. Že se státní správa chová tak, jako by byla Babišovým osobním vlastnictvím. Všechny Babišovy průšvihy, a nyní již i naše průšvihy, pocházejí ze stejné příčiny. Andrej Babiš se chová jako majitel státu a státní úředníci to akceptují a vystupují jako sluhové privátní osoby, a nikoli jako zaměstnanci veřejnosti. Z této pokřivené optiky pak plyne vše ostatní.
Tento stav dnes jako první trefně popsala v komentáři pro Seznam Zprávy Sabina Slonková, když napsala:
„Příběh bruselského auditu, který premiérovi škodí politicky a hlavně byznysově, tak s sebou přináší vedlejší efekt, který je možná hrozivější než Babišův střet zájmů sám. Ukazuje, jak jsou státní úřady ochotny ohýbat realitu ve prospěch jedné mocné osoby. Lidé placení z našich daní pomáhají premiérovi minimalizovat následky jeho činů. I za pomoci lží.“
Současná situace je zcela alarmující a v podstatě se již naplňují okolnosti pro výzvu iniciativy Milion chvilek pro demokracii, že právě v případě, kdy se prokáže, že premiér poškozuje svým konfliktem zájmů Českou republiku, je třeba vyjít do ulic. Dodejme, že to dvojnásob platí, když se prokáže, jak si Babiš ochočil stát pro své zájmy. Jak se potom máme dívat na zametení kauzy Čapí hnízdo na státním zastupitelství? A jak se máme dívat na liknavé vyšetřování zřetelných daňových úniků, jichž se Babiš dopouštěl odkloněním 270 milionů korun z Agrofertu do nesmyslné reklamy na Čapím hnízdě?
Pozoruhodným signálem, jak velký je rozsah setrvalé krize, kterou vnesly do české společnosti neuvěřitelné praktiky oligarchy Andreje Babiše, je vzrušená debata na sociálních sítích. Kupříkladu rozvážný a seriozní politolog Jiří Pehe vyslovil na Twitteru myšlenku, že festivalové pojetí dosavadních protestů Andreje Babiše zřejmě nezastaví a že je třeba přemýšlet nad takovým druhem kontinuálních a dramatických protestů, jaké vidíme nyní v Hongkongu. To nenapsal žádný revolucionář, ale vysokoškolský učitel.
Češi nechali dojít Babiše opravdu daleko. Zodpovědnost za to nesou zejména všichni, kteří předstírají, že je Babišovo zacházení s naším státem normální. Jenže před Evropou zodpovídáme za Babiše všichni. A je to velmi nedůstojné, když naše problémy za nás musí chtě nechtě řešit Evropská komise, aby ochránila evropské právo a peníze evropských daňových poplatníků před jedním loupežníkem z Prahy.
My, Češi, neseme před Evropou zodpovědnost za Babiše. A je to velice zahanbující. Proto si musíme tento náš vlastní problém vyřešit především my sami.
