Světoví lídři na summitu G7 odsoudili porušování lidských práv v Sin-ťiangu. Kriticky se vyjádřili i k situaci v Hongkongu a eskalaci napětí v Jihočínském moři a v Tchajwanské úžině.

Mezi nejvýraznější výstupy letošního červnového summitu světových lídrů G7 (s účastí představitelů dalších čtyř demokratických zemí z asijsko-pacifické oblasti) v britském Cornwallu patřila silná kritika Čínské lidové republiky, zejména porušování lidských práv v autonomní oblasti Sin-ťiang a omezování autonomie a svobod v Hongkongu. Jedná se o nejsilnější mezinárodní kritiku čínského režimu od událostí na náměstí Tchien-an-men, a v otázce vztahů mezi ČLR a demokratickými zeměmi tak lze summit považovat za průlomový.

Společný kritický postoj vůči ČLR pak evropské státy a Spojené státy americké stvrdily na navazujících summitech NATO a EU-USA.

Sankce a protisankce v Sin-ťiangu

V reakci na porušování lidských práv a nucenou práci ujgurského obyvatelstva v Sin-ťiangu vyzval americký prezident Joe Biden ostatní země k zavedení „konkrétních opatření“.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Vzhledem k tomu, že výroba v Sin-ťiangu je silně propojená se světovými dodavatelskými řetězci, jeví se jako nejúčinnější nástroj uvalování sankcí na dovoz zboží z této oblasti. Spojené státy i Evropská unie už na ČLR kvůli Sin-ťiangu řadu sankcí vyhlásily, včetně sankcí namířených přímo proti konkrétním osobám, které jsou za porušování lidských práv zodpovědné. USA ještě za vlády Donalda Trumpa zavedly zákaz dovozu sinťiangské bavlny a současný prezident Joe Biden se nyní zasadil o zavedení obdobného omezení dovozu polykrystalického křemíku, který se používá při výrobě solárních panelů a velká část jeho světové produkce pochází právě ze Sin-ťiangu.

ČLR reagovala na opatření ze strany západních zemí svými vlastními sankcemi, což v případě Evropské unie znamenalo mimo jiné zablokování debaty o čínsko-evropské investiční dohodě. Na začátku června navíc stálý výbor čínského „parlamentu“, Všečínského shromáždění lidových zástupců, schválil zákon proti zahraničním sankcím (反外国制裁法), který pravděpodobně zkomplikuje působení zahraničních firem v ČLR a nadále tak prohloubí obchodní a technologické soupeření mezi Čínou a západními zeměmi.

Potlačení svobod v Hongkongu

Kritika G7 mířila i do Hongkongu, kde Čína porušuje „práva, svobody a vysokou míru autonomie, které jsou zakotveny ve Společné čínsko-britské deklaraci.“ Situace v Hongkongu se značně zhoršila v roce 2020 po přijetí zákona o státní bezpečnosti, který Pekingu umožňuje silnější kontrolu nad městem a snadnější eliminaci prodemokratické opozice. Ta byla v listopadu odstraněna z hongkongského parlamentu, jehož volební pravidla Peking následně pozměnil tak, aby do něj mohli kandidovat jen ti správní, „vlastenečtí“ kandidáti.

V Hongkongu v posledních měsících dále dochází i k omezování nezávislé justice a zatýkání prodemokratických aktivistů. V posledních dnech navíc úřady přistoupily k likvidaci největšího média hongkongského demokratického tábora, deníku Apple Daily. Na ten si minulý týden během velkého zátahu na základě obvinění z porušení zákona o státní bezpečnosti došlápla hongkongská policie, která zatkla vedení deníku a obstavila majetek firem s deníkem spojených. Management Apple Daily už oznámil konec deníku, poslední číslo vyšlo ve čtvrtek 24. června.

Návrat Tchaj-wanu do světového společenství

G7 se dále vyjádřila proti eskalaci napětí v Jihočínském moři, kde ČLR nadále upevňuje svůj vliv, a proti hrozbám vojenského napadení Tchaj-wanu, který si nadále Čína nárokuje jako své území. Postojem G7 je úsilí o mírové řešení situace a odmítnutí jednostranných snah o násilnou změnu statu quo v oblasti Tchajwanského průlivu. Kvůli svazující politice jedné Číny ani jedna ze zemí G7 Čínskou republiku na Tchaj-wanu oficiálně neuznává a takto „protchajwanský“ tón se v závěrečném komuniké summitu světových lídrů objevil poprvé. To dále potvrzuje postupný trend zapojování Tchaj-wanu zpět do mezinárodního společenství, ze kterého byl kvůli tlaku ze strany ČLR dosud vytěsňován, což se například výrazně projevuje blokací tchajwanského členství ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). Pozitivní tón ze strany G7 ihned ocenila tchajwanská prezidentská kancelář s tím, že Tchaj-wan chce dále prohlubovat své vztahy se zeměmi G7 a stát se garantem stability a demokracie v celém indo-pacifickém regionu.

Tématem summitu byla přirozeně i pandemie covidu-19 a řešení jejích následků. Lídři na setkání volali po dalším transparentním prošetření počátků pandemie za spolupráce WHO a zároveň představili ambiciózní projekt obnovy pod názvem Build Back Better World (zkracovaný jako B3W). V rámci tohoto projektu hodlají Spojené státy se svými partnery z G7 investovat přes 40 bilionů dolarů do infrastruktury v rozvíjejících se zemích a nabídnout transparentní alternativu k čínské iniciativě Pás a stezka.

Převzato z webu Sinopis.cz.