Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Internet je „v Číně pod dohledem 24/7“, řekl v úterý analytik Filip Jirouš na konferenci ČLR v nové éře totalitní kontroly, kterou pořádala v poslanecké sněmovně poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09). Jde o „všeobjímající sekuritizaci života“, kdy strana řídí vše, popsal čínský systém ředitel projektu Sinopsis Martin Hála.
„Nová éra byla vyhlášena komunistickou stranou v roce 2017,“ vysvětlil ředitel projektu Sinopsis Martin Hála. Jde podle něj o „všeobjímající sekuritizaci života“, kdy strana řídí vše. Je to negace období reforem zahájených v roce 1978. „Strana provádí mnohem přímočařejší kontrolu nad společenským životem i ekonomickým životem, vrací se prvky centrálního plánování, zvyšuje se úloha stranických výborů v podnicích,“ dodal.
Analytik Filip Jirouš se zabývá mimo jiné metodami sledování populace. Internet je podle něj „v Číně pod dohledem 24/7“. Kamerové systémy jsou používány masivně, rozpoznávají obličej, způsob chůze, dokonce i příslušníky menšin. Nemají žádné etické zábrany.
„Nikdo si na čínském internetu nemůže být jistý, jestli je sledován. Soukromé firmy provozují různé variace na komunikační aplikace a všechny mají povinnost informovat státní orgány. Za to jsou odměňováni různými dotacemi. Stát je posedlý kontrolou,“ řekl Jirouš.
Západní firmy tomu bohužel pomáhají. Některé americké firmy obcházejí sankce a dodávají technologie Číně.
„I aplikace typu Temu může dodávat informace o občanech cizích států, které čínský systém může používat,“ varoval Jirouš.
Výpadek Ameriky uvolní prostor, který chce Čína zaplnit
Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu AVČR se specializuje na Tibet. Ani po desítkách let po obsazení Tibetu se podle ní Tibeťané necítí Číňany.
„Nastává období represivního přístupu. Ten zlomový rok je 2020. V roce 2020 padlo usnesení, že se Tibet má stát modelem pro praxi národnostní jednoty. Odpovědnost za počínštování se přenesla na místní správu, která je pod tlakem Pekingu. Si Ťin-pching seznal, že počínšťování probíhá špatně, a vyvinul tlak na místní vedení,“ upozornila Ptáčková.
„Všichni se musí povinně účastnit vlastenecké výuky. Cílem je dosáhnout toho, že studenti se přesvědčí o neomezených možnostech Číny a mají seznat, že patřit do toho státu je skvělé a odpor nemá smysl.“
V Tibetu se omezuje rozvoj tibetského jazyka. Propaguje se výuka jen v čínštině. Najímají se učitelé, kteří nemají tibetský původ, a omezují se soukromé tibetské školy. Děti se také posílají do čínských škol. Později se mají vrátit a podpořit proces asimilace.
„Také buddhismus je silně regulovaný, vše řídí stát, obdržení titulu nebo vedoucí funkce v klášteře je dáno politickou spolehlivostí,“ upozornila Ptáčková.
Dalajlama z Temu
Čína se snaží vytvořit nového prorežimního dalajlamu, který se prý narodí v Číně. Cílem je eliminovat nejsilnější autoritu mezi Tibeťany.
Podél hranic navíc vybudovala vojenské stanice, kontroluje pohyb lidí a snaží se zasahovat i do Nepálu, kde kvůli tomu Tibeťané čelí represím.
„Výpadek americké pomoci porušil rovnováhu a uvolni prostor, který chce Čína zaplnit,“ varovala Ptáčková.
Podle jejího kolegy z AVČR Ondřeje Klimeše je také situace v ujgurské oblasti velmi vážná. Zmínil masové zadržování osob, týkající se až milionu lidí, a ideologickou převýchovu. Převýchova jde ve spojení s nucenými pracemi. Výjimkou nejsou ani nucené sterilizace. Pokud je otec rodiny ve vězení, probíhá odebírání dětí, ženy jsou pod nátlakem nuceny k uzavření sňatku a děti jsou odesílány do sirotčinců.
„Ujgurština byla zrušena jako oficiální jazyk ve školách, probíhá potlačování kulturních projevů, náboženských projevů, i když nemají žádné rysy radikálního islámu.
S tím souvisí i ničení starých měst, pohřebišť, pálení knih,“ dodal.
