Moravskoslezský kraj může podepsat smlouvu na stavbu centra digitalizace, vědy a inovací Černá kostka v Ostravě za 2,6 miliardy korun. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna rozhodl, že vyloučení jednoho z uchazečů z tendru bylo v pořádku. Antimonopolní úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Kraj až do konce správního řízení nesměl smlouvu na nejnákladnější krajský projekt podepsat.

„Předseda Mlsna potvrdil správnost prvoinstančního rozhodnutí a zamítl rozklad navrhovatele,“ uvedl ÚOHS.

Návrh k ÚOHS podala společnost Kami – BBP group, která byla ze zadávacího řízení vyloučena. „Společnost podle úřadu nepředložila zadavateli takové podklady, které prokazovaly splnění kvalifikace prostřednictvím referenční zakázky na výstavbu nebo rekonstrukci budovy v hodnotě alespoň 1,2 miliardy korun bez DPH,“ uvedl ÚOHS. Toto rozhodnutí nyní potvrdil i předseda ÚOHS.

Dále čtěte

Slovenská krize hrozí i nám! Babiš je Ficův spojenec. Podpořte svobodná média a evropský kurz Česka

Události u našich slovenských sousedů nabraly rychlý spád. Nikdo neví, kam až  může Fico a jeho proruská garnitura zajít. Tamní…

Kraj smlouvu se zhotovitelem podepíše ještě v březnu. Novinářům to v úterý po oznámení antimonopolního úřadu sdělila mluvčí kraje Nikola Birklenová. „Moravskoslezskému kraji už nic nebrání okamžitě zahájit výstavbu dlouho očekávané Černé kostky, jednoho z klíčových strategických projektů podpořených z Operačního programu Spravedlivá transformace,“ řekla.

Černá kostka má být moderní knihovnou a kulturním centrem s celkovou podlažní plochou 16 000 metrů čtverečních. Budova bude obklopena vodní plochou o rozloze 4530 metrů čtverečních. Centrum má být v provozu 24 hodin denně. Součástí objektu budou studovny, multimediální učebny, experimentální kino, laboratoře, výstavní prostory či relaxační zóny.

Součástí bude i literární kavárna a v létě se bude využívat také střecha objektu. Objekt má mít devět nadzemních a dvě podzemní podlaží, v nichž bude kromě parkoviště i technické zázemí. V budově budou nízkoenergetické technologie jako tepelná čerpadla, fotovoltaické panely, LED osvětlení či zásobníky dešťové vody, která se bude využívat na splachování. Roční provoz objektu bude podle odhadů stát 150 milionů korun.