FOTO: Kremlin.ru
V úterý to v dolní komoře ruského parlamentu žilo. První kosmonautka světa Valentina Těreškovová dostala nápad, že by počet funkčních období prezidenta nemusel být omezen. O Putina konkrétně prý vůbec nejde. Tak to poslanci schválili.
Kdyby Vladimir Putin chtěl a zdraví mu sloužilo, mohl by tak v úřadu zůstat až do roku 2036. Poprvé se stal prezidentem v roce 2000. Tento krok přišel jako součást rozsáhlých ústavních změn, které Putin oznámil letos v lednu a mnozí je považovali za trik ruského vůdce k udržení moci po roce 2024. To skončí jeho druhé po sobě následující funkční období.
Teď se tedy něco vyjasnilo. Během zasedání Státní dumy o pozměňovacích návrzích navrhla Valentina Tereškovová přidání další změny. Po přijetí změn ústavy by se mohla dosavadní funkční období jaksi vyresetovat.
„To by byl stabilizační faktor pro naši společnost,“ prohlásila bývalá kosmonautka. Krátce nato ruský vůdce dorazil do Státní dumy a dal najevo, že by se případně nechal přesvědčovat.
„Tato volba by byla v zásadě možná, ale za jedné podmínky: pokud by Ústavní soud formálně dospěl k závěru, že taková změna nebude v rozporu se zásadami a základními ustanoveními základního práva a ústavy,“ řekl Putin. Zákonodárci ovšem zřejmě předjímají, co si bude Ústavní soud myslet, a odměnili Putina potleskem.
O několik minut později pak poslanci změnu navrženou Těreškovovou schválili. Že by Ústavní soud snad měl na věc jiný názor, si sotva někdo myslí. A že to Těreškovovou jen tak napadlo a Putin byl překvapen, co to na něj nachystali, tomu snad může věřit jen nějaký prostý putinovec.
Tato změna je o něco podstatnější než další ústavní kutilství, kterým se třeba do základního zákona dostane formulace, že manželství je svazek mezi mužem a ženou, a pak taky něco o Bohu. Bůh ale nebude hrát velkou roli, protože co si Bůh myslí, o tom rozhodne moskevský patriarcha, a kdyby nevěděl, tak se v Kremlu poradí.
Celostátní hlasování o ústavních změnách je plánováno na 22. duben.
Ruští občané jsou ovšem poněkud zmateni, co mají všechny ty změny znamenat. Že jde o udržení Putina u moci, to vypadá dost jasně. Původně se ale zdálo, že se to vyřeší tak, že budou oslabeny pravomoci prezidenta, tedy Putinova nástupce, posílí se formální pravomoci parlamentu a Putin se přesune do nějaké jiné funkce. Odtamtud by pak pomocí strany Jednotné Rusko nerušeně dál vládl. Podle nedávného průzkumu zveřejněného nezávislou agenturou Levada Center čtvrtina respondentů uvedla, že změny ústavy podpoří, zatímco 56 procent řeklo, že nechápou, proč jsou nějaké změny nutné. Podle Levada Center by 44 procent voličů chtělo, aby Putin v roce 2024 skončil, a 45 procent, aby zůstal.
Možná si Putin prostě nechává ve hře více možností. Jisté je, že on a jeho lidé nemohou připustit, aby se k výkonu reálné moci dostal někdo nezávislý. To by totiž po odhalení a potrestání všeho, co se v Rusku v posledních dvaceti letech dělo, praskaly kriminály ve švech.
(Zdroj: Themoscowtimes.com)
