Zdravotníci a instruktoři zachraňují na Ukrajině tisíce životů. FOTO: Czech Volunteer Hub (se souhlasem)
FOTO: Czech Volunteer Hub (se souhlasem)
Vojáci NATO jsou zvyklí, že při zranění evakuace proběhne do hodiny. V podmínkách moderního bojiště se může stát, že drony nikoho nepustí tam ani nazpátek. Vojáci se připravují na to, že vyzvednutí zraněného může trvat hodiny, a někdy dokonce celé dny. Někdy se zranění z bojiště plazí na vlastní pěst sami, a to i několik dní. Právě proto musí mít co nejlepší znalosti taktické medicíny. Může jim to totiž zachránit život.
V ukrajinské armádě je situace těžká, zvláště v řadách pěchoty. „Spousta chlapů s amputacemi čeká třeba několik dní na to, než se podaří je evakuovat. Spousta lidí se samozřejmě nedočká. Spousta lidí se snaží dostat na evakuační místa na vlastní pěst, takže se třeba plazí dva dny,“ říká česká dronařka známá pod přezdívkou Radouch, která se zapojila do bojů na Ukrajině.
„Ideální je, že pokud je ten člověk při vědomí a pokud má ještě alespoň jednu ruku, tak když je ta možnost, tak si první pomoc poskytne sám. K tomu jsou vojáci i vybavení, takže s sebou mají tzv. IFAK. To je něco jako první pomoc pro taktickou medicínu. Ideální je mít s sebou několik turniketů, tedy řekněme škrtidel s vrátkem, která se aplikují právě v případě těch masivně krvácejících poranění. Ideální je, když si jedinec může pomoct sám. On tam také mnohdy v podobné situaci sám je,“ líčí situaci zraněného vojáka na linii dotyku.
O to, aby vojáci měli co nejlepší znalosti, jak si počínat v situacích, kdy jsou oni nebo jejich spolubojovníci zranění, se starají lektoři taktické medicíny. Patřil mezi ně i český dobrovolník Martin Krejčí, zvaný Taylor, který od začátku války školil ukrajinské vojáky, než tragicky padl u Bachmutu. A patří mezi ně i bojovník „Rud“, který nyní již působí jako lektor přímo v řadách ukrajinské Pobřežní stráže. Dříve pracoval v řadách organizace TakMedJih, jež na Ukrajině vycvičila již desítky tisíc vojáků.
„Lektoři v rámci své práce tráví celé týdny na cestách. Během několikadenní výuky zůstávají ubytovaní ve vojenských výcvikových prostorech, to je však velmi rizikové, protože jsou častým cílem nepřátelských útoků,“ popsala česká dobrovolnice Kateřina Krejčová. Pochází z organizace Czech Volunteer Hub, která lektorům taktické medicíny na „Rudovu“ výzvu pomáhá.
Jak říká, lektoři TakMedu učí vojáky, ale i záchranáře a civilisty, dovednostem, bez kterých je šance na dlouhodobé přežití na moderním bojišti a v bojových situacích v podstatě nulová. „Učí je, jak zastavit masivní krvácení, jak použít turniket, jak přežít prvních pár minut po zásahu,“ popisuje.
Jenomže i tato jejich práce může být pořádně riziková. „Bezpečnost naší práce se velmi změnila. Když jsme dřív jezdili na cvičiště, nemysleli jsme na bezpečnostní opatření. Teď může každý výjezd skupiny na cvičiště skončit tragédií. A už se to několikrát stalo. Na místech, kde jsme pracovali, z různých důvodů došlo k bombardování. Proto je bydlet s vojáky v zákopech velmi nebezpečné. Naši instruktoři si tam ani neodpočinou,“ popsal to jeden z lektorů.
„Proto pro ně pořádáme sbírku na mobilní základnu a její vybavení. Bude to prostředek, ve kterém budou moci převážet zdravotnické vybavení, své potřeby a v případě nebezpečí v něm i přenocovat. Sami už zachránili tisíce životů. Není důvod riskovat ty jejich,“ dodává Krejčová.
Jak již dříve popsala pro deník FORUM 24, pomoci Ukrajině se věnuje již roky, ale od chvíle, co její partner a přátelé bojují na frontové linii, je to pro ni a mnohé její spolupracovníky již i otázka osobní. „Jsou to pro nás konkrétní lidé, přátelé, kterým se snažíme pomoci. „Čím dál tím víc lidí, které osobně známe, se postupně stalo součástí těchto složek a struktur a potřebují naši pomoc,“ dodala.
