Těžko se lze radovat z vítězství Kolymy nad Osvětimí 

Ve slavném Rommově filmu Obyčejný fašismus je spousta záběrů z filmových kronik. Stejně jako v dílech německé režisérky Leni Riefenstahlové. Průvody mužů v uniformách byly jasně a zřetelně spojeny s fašismem a militarismem. Jiný význam vojenské přehlídky už dávno nemají.

Koneckonců až do dvacátého století přehlídky do jisté míry demonstrovaly stupeň vojenské zdatnosti pěších a jízdních formací. S příchodem moderního dělostřelectva, letadel, automatických zbraní a dalších válečných prostředků postupně ve všech civilizovaných zemích přestaly.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Pražská Ukrajinka si dojela pro mámu s bráchou do Mariupolu. Cesta jí trvala 12 dní

Nové vydání Týdeníku FORUM ve svém titulním článku zkoumá důvody, pro něž prezident Miloš Zeman hodil přes palubu Andreje Babiše,…

Někteří pochybovači mi okamžitě začnou oponovat a poskytnou poněkud vyčpělý argument. Vždyť přece také ve Francii se konají vojenské přehlídky, a to každý rok 14. července. Jistě! Jenomže se  tak nečiní na počest nějakého vítězství, ale jako ukázka síly pořádaná po francouzsku, jako atrakce pro Pařížany a turisty. Hotely v Paříži jsou v tento den plně obsazené. A obecně pro srovnání Ruska s Francií bychom mohli najít jiné a důležitější parametry. Mezi ně jistě patří úroveň a kvalita života. Na počest čeho zní fanfáry? Na počest vítězství. Jaké a čí to bylo vítězství? Před 77 lety došlo ke třem vítězstvím. První a skutečné bylo zaznamenáno 7. května v Remeši a následně potvrzeno 8. května v Karlhorstu. Mimochodem, na jeho počest se také konala přehlídka v Berlíně v září 1945 za účasti všech koaličních spojenců. První a poslední.

Toto vítězství se ovšem v Rusku nyní neslaví a neoslavuje. Protože po vítězství nebylo spojenců zapotřebí, veškerá pozornost se soustředila na další vítězství. Tím druhým bylo vítězství nad národy východní Evropy, respektive jejich porobení, to však nelze oslavovat. Tyto národy se navíc od útlaku již naštěstí dávno osvobodily.

Zbývalo třetí vítězství. Bylo to vítězství Kolymy nad Osvětimí, tedy sovětského gulagu nad nacistickým koncentrákem. To lze vážně těžko slavit. Bylo to tak zřejmé, že to neoslavoval ani Stalin.

Letos 9. května viděl celý svět, že na Rudém náměstí v Moskvě defilovali ti, kteří se proslavili „vítězstvím“ nad porodnicemi, divadly a školami, vraždami, násilím a rabováním v Mariupolu, Buči, Charkově a dalších ukrajinských městech a vesnicích. Přehlídka na Rudém náměstí byla vždy příležitostí, jak demonstrovat zázračné zbraně a následně demonstrovat moc. Oproti předchozím přehlídkám se jich zúčastnilo méně vozidel, protože mnoho „zázračných zbraní“ bylo na Ukrajině zázračně zničeno. Hlavní „zázračnou zbraní“ je však Putinova megajachta Šeherezáda, která se ovšem nedokázala vymanit z pout italské finanční stráže.

Současná přehlídka se konala v podmínkách nejhanebnější války ruské armády. Války, v níž se Rusko i jeho armáda na dlouhá léta znemožní.

Autor je předsedou sdružení Svobodní Rusové v České republice.