Tibetský disident o životě v čínském pracovním táboře

Eric Drooker

Mučení při výslechu, smyšlená obvinění a čtyři roky v pracovním táboře. Příběh tibetského disidenta Dhondupa Wangchena v mnohém vypovídá o atmosféře v současné Číně. Odsouzen byl za natočení krátkého dokumentu, v němž se Tibeťané v roce 2008 vyjadřovali ke konání letních olympijských her v Pekingu. „Čínská vláda vnímá politiku a sport jako spojité nádoby. Tyhle dvě věci nelze oddělit, zvlášť v souvislosti s olympiádou. V Číně je tolik strachu,“ řekl HlídacíPes.org Wangchen, kterého do Prahy pozvaly organizace Potala a Češi Tibet podporují.

Stoupáme po malostranských schodech směrem k Pražskému hradu. Venku je zima, ale Dhondup Wangchen zůstává prostovlasý. Není to tím, že by byl z Tibetu zvyklý na větší mrazy. Čepici přestal nosit v čínském lágru na znamení vzdoru.

„Museli jsme smekat čepici. Pokaždé, když kolem nás šel dozorce. Zařekl jsem se, že už nikdy před nikým nesmeknu, tak nenosím čepici,“ vypráví klidným hlasem tibetský režisér. Film nikdy nestudoval, vlastně až do dospělého věku nestudoval vůbec žádnou školu.

Narodil se v rodině farmáře ve středním Tibetu a rodiče neměli prostředky na to posílat děti do školy. „Psanou tibetštinu jsem se naučil až po propuštění z vězení. I to byl jeden z důvodů, proč jsem v roce 2008 natočil svůj film. Aby se lidé dozvěděli, kolik věcí je v Tibetu v nepořádku, kolik je tam utrpení. Že děti nemůžou chodit do škol, učit se tibetsky,“ vysvětluje Wangchen motivaci k natočení ani ne půlhodinového dokumentárního filmu, který převrátil život naruby nejen jemu, ale celé jeho rodině. Kvůli bezpečnosti se museli všichni přestěhovat do zahraničí.

11 let bez rodiny

„Svou ženu a děti jsem před natáčením poslal do Indie. Musel jsem ale myslet i na širší rodinu, rodiče, sourozence. Nějaký čas jsem strávil ve Lhase a věděl jsem, jak tam trpí političtí vězni, ale i jejich rodiny. Takže jsem dopředu přijal určitá opatření,“ říká Dhondup. Své ženě o plánu točit film o situaci v Tibetu neřekl, nechtěl ji strašit. Neviděli se pak skoro jedenáct let.

„Když mě v září 2008 Číňané zatkli a vyslýchali, řekli mi, že…

Přečetli jste část exkluzivního obsahu pro předplatitele Týdeníku FORUM

Pokračujte dál ve čtení přihlášením do čtenářské zóny. Online verze článku je dostupná pouze pro předplatitele digitální verze předplatného.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]