Je ráno, ještě ani nevstanete z postele a už saháte po telefonu. Notifikace, zprávy, maily, rychlá kontrola Instagramu. Ticho trvá sotva pár sekund. A možná právě proto se z něj stává něco vzácného.

Žijeme v době permanentního hluku. Nejde jen o zvuk jako takový, ale především o informační hluk plný notifikací, podcastů, hudby a neustálého konzumu informací. Na jeden klik víme, co se právě odehrává na druhém konci světa. Mozek prakticky nemá pauzu a jede na plné obrátky. Je ovšem na takovou zátěž vůbec vyvinutý?

Ticho tak začíná být luxus i nástroj podnikání. Pokud ho chceme zažít, musíme si ho často vědomě vytvořit. I proto jsou návštěvy různých wellness center, retreatů i dovolených bez signálu stále dražší záležitostí. Co ale jen prostě zůstat v tichu a nic nedělat? Dokážeme to vůbec vydržet? Zvládneme nápor myšlenek, které běžně přehlušujeme? To je důvod, proč ho nechceme zvát do svých životů a uvědomovat si únavu, vyčerpání i zahlcenost.

Dále čtěte

Ticho, samota a síla přírody. Pět míst, kde zapomenete na civilizaci

V hektickém jednadvacátém století touží stále více lidí po netradičním stylu dovolené, který je spojen s opravdovým odpočinkem a izolací od civilizace.

Bez ticha se postupně zhoršuje naše schopnost soustředění, roste vnitřní neklid a objevuje se pocit neustálého tlaku. Mozek je zahlcený podněty, ale nemá prostor je zpracovat. Právě proto je ticho tak důležité – dává totiž vzniknout jakémusi „prázdnému prostoru“, ve kterém si dokážeme utřídit myšlenky, zpracovat zážitky a skutečně si odpočinout.

Neurověda přitom ukazuje, že tento „prázdný prostor“ není prázdný. Když člověk odpočívá bez vnější stimulace, aktivuje se takzvaná default mode network (DMN), tedy síť mozkových oblastí spojených se zpracováním vzpomínek, kombinováním zkušeností a představami o budoucnosti. Ticho tak není vypnutím mozku, ale naopak jeho specifickým režimem, ve kterém dochází k vnitřní práci.

Například studie z roku 2024 z University of Tokyo ukázala, že při pobytu ve zcela tichém prostředí stoupá aktivita této sítě zhruba o pětinu, zatímco oblasti spojené s úzkostí se naopak utlumují. Podobné závěry přinesl i výzkum Duke University, podle něhož u laboratorních myší vystavených pravidelnému tichu docházelo k vyšší tvorbě nových neuronů v hipokampu, tedy části mozku důležité pro paměť.

Dále čtěte

Překvapivé zjištění nové studie: Efekt odpočinku po dovolené trvá déle, než se předpokládalo

Určitě to znáte také. Vrátíte se z dovolené a cítíte se jako nový člověk. Tušíte však, jak dlouho vám tenhle…

Ticho má význam i z evolučního hlediska. V přirozeném prostředí totiž často signalizovalo bezpečí – chvíli, kdy nebylo nutné reagovat na hrozbu. Mozek si tak ticho spojuje s návratem do rovnováhy. Moderní člověk, obklopený nepřetržitým tokem podnětů, však tuto rovnováhu ztrácí a zůstává v permanentní aktivaci.

Návrat ke klidu přitom nemusí být nereálnou záležitostí, na kterou nemáme čas. Nemusíme hned všichni vyjet do hor a zůstat bez signálu. Stačí sundat sluchátka, nezapínat telefon hned po probuzení nebo prostě jen chvíli nic neposlouchat. Jde o malé momenty, které dělají velký rozdíl v tom, jak se cítíme a jak náš mozek regeneruje.

Ticho dnes není samozřejmost. Je to prostor, který si musíš aktivně bránit. A možná právě proto se z něj stává ten nejdostupnější a zároveň nejvzácnější luxus.