Polské bezpečností síly bránily v roce 2021 na hranicích s Běloruskem vstupu nelegálním migrantům. FOTO: ČTK/AP/Czarek Sokolowski
FOTO: ČTK/AP/Czarek Sokolowski
Migrační krize na hranicích Běloruska a Evropské unie není zažehnána. Bělorusko, Litva i Polsko ale začínají vracet část běženců do zemí jejich původu. Do Iráku bylo vypraveno několik repatriačních letů, kterými se vrátilo přes tři tisíce lidí.
Nejvíc migrantů se v repatriačních letech vrátilo z Běloruska. Irácká ambasáda v Moskvě ruské agentuře Interfax sdělila, že z Minsku bylo vypraveno celkem osm evakuačních misí. V jejich rámci se do Iráku vrátilo 3 139 běženců.
Podle diplomatů vydala ambasáda 175 tranzitních pasů lidem, kteří ztratili cestovní doklady. Velvyslanectví uvedlo, že nemá informace o tom, kolik migrantů zůstává v Bělorusku. Podle informací zahraničních médií to má být kolem pěti tisíc lidí.
Návrat migrantů do zemí jejich původu se rozhodla urychlit také Litva. Ta během léta přijala přes čtyři tisíce běženců, kteří ilegálně překročili hranice z Běloruska. Podle litevského ministerstva vnitra podalo žádost o azyl 3272 z nich. Litva tento týden dokončila prověřování těchto žádostí a azyl udělila 54 cizincům ze Sýrie, Afghánistánu, Jemenu a Eritreje. V tiskové zprávě pak ministerstvo uvedlo, že zbytek migrantů čeká vyhoštění.
Výslužka za odjezd
Litevská vláda se je teď snaží přesvědčit k dobrovolnému návratu do zemí jejich původu. Migranty zkouší motivovat zorganizováním repatriačních letů a příspěvkem na cestu. Ten vláda navýšila z původních tří set na tisíc eur.
„Navracení migrantů do zemí jejich původu je složitý a zdlouhavý proces. Péče o jednoho migranta přitom stojí Litvu 11 tisíc eur ročně, což je pro stát velká zátěž. Hledáme způsoby, jak podpořit dobrovolný návrat, a doufáme, že vyšší benefit zvýší počet lidí, kteří se rozhodnou odejít,“ řekla k tomu médiím litevská ministryně vnitra Agnė Bilotaitėová.
Podle ní se proti zamítnutí azylu odvolalo 610 běženců. 86 stížností už soudy odmítly jako neopodstatněné. Podle ministryně Bilotaitėové soud pouze znovu potvrdil, že většina migrantů, kteří dorazili do Litvy, nejsou skutečnými žadateli o azyl.
Nabídka tisícovky eur za odjezd ze země platí pouze pro migranty, kteří se už nacházejí na území Litvy, a je časově omezená do 20. ledna 2022. K datu 8. prosince bylo z Litvy zatím deportováno 400 nelegálních migrantů, z toho 345 dobrovolně. Návraty jsou financované z části státem, který běžence vrací, a z části z fondu Evropské komise.
Litva také aktivně spolupracuje s Irákem, odkud pochází nejvíce migrantů, kteří v posledních měsících překročili litevské hranice z Běloruska. Litvu navštívili už třikrát iráčtí konzulové, kteří pomáhali svým občanům vrátit cestovní doklady.
Litva čelila největšímu náporu migrantů během léta. 3. srpna zastavila příjem migrantů a začala je až na několik výjimek vracet zpět přes hranice do Běloruska. Současně začala stavět žiletkový plot a sledovací systém, který má hranice chránit v délce 550 kilometrů. Plot je hotový zatím z pětiny. Už tato opatření výrazně snížila počty migrantů, kteří se přes hranice snaží dostat.
Většímu náporu teď čelí Polsko, kam chce vyslat na pomoc 150 ženistů i česká vláda. V Polsku stále platí v pohraničním pásmu výjimečný stav, jakkoliv vláda už povolila vstup do oblasti například Červenému kříži, který migrantům zajišťuje základní humanitární pomoc.
Obavy i z Polska
Litva teď zvažuje případné zavedení výjimečného stavu právě u hranic s Polskem kvůli obavám z tzv. sekundární migrace. Tedy pokusům proniknout do Litvy nikoliv z běloruské, ale polské strany hranice. Podle litevského ministerstva vnitra se snaží situace využít pašerácké gangy.
„Vidíme riziko sekundární migrace, vidíme pokusy pašeráků organizovaně spolupracovat s běloruskými zločinci. Máme víc než jeden takový případ a naše zpravodajské služby na toto riziko upozorňují,“ uvedla ministryně Bilotaitėová.
Na polské straně hranice s Běloruskem našli vojáci začátkem týdne mrtvého muže s batohem a nigerijským pasem. Polští pohraničníci také informovali, že se s pomocí běloruských vojáků podařilo prolomit hranici skupině 35 migrantů. Všichni ale byli posléze vráceni zpět do Běloruska.
Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.
