Babišovo kontrolní hlášení DPH dosáhlo prvního úspěchu. Získalo titul Absurdita roku 2016 v pravidelné anketě, mapující nesmyslné administrativní povinnosti ukládané státem podnikatelům. To je však jen začátek. Vláda prosazuje další kroky posilující byrokracii, zhoršující podmínky zaměstnavatelů a kriminalizující jejich jednání.

Sobotkův kabinet pokračuje v tažení nejen proti živnostníkům, „parazitujícím“ na sociálním systému na úkor zaměstnanců, ale proti podnikatelům obecně. A nejde jen o byrokratickou šikanu typu kontrolních hlášení.

[ctete]59996[/ctete]

Stigma podnikatel = podvodník

Současné garnituře se podařilo pojem „podnikatel“ paušálně ztotožnit s „podvodníkem“, který je a priori podezřelý, a proto na něj platí zejména bič. A v poslední době je (už zase) „vykořisťovatelem pracujících“, které je nutné chránit před zvůlí jejich zaměstnavatelů.

Přitom je to podnikatelský sektor, který táhne současný ekonomický růst. Z toho malé a střední podniky zaměstnávají 60 procent všech zaměstnanců, více než z poloviny se podílejí na vývozu a dovozu, a daně řádně platí v České republice. Odměnou jim je více kontrol, více povinností, vyšší náklady a méně práv. Vyjmenujme, co už vláda v tomto směru podnikatelům nadělila, a co ještě chystá.

1) Kontrolní hlášení DPH

Téměř 500 tisíc podnikatelů a firem musí od začátku roku pod hrozbou vysokých sankcí podávat kontrolní hlášení DPH. Hospodářská komora uvedla, že jejich dosavadní celkové náklady dosáhly několika miliard korun. Jen zavedení této agendy stálo podnikatele 10 až více než 100 tisíc korun podle velikosti firmy, přičemž nad ní už strávili celkem 2,5 miliónu hodin. Karuselové podvody se přitom týkají jen zlomku velkých firem. Všichni ostatní jsou podrobeni zbytečné úředničině a nebezpečí zneužití obchodních dat.

2) Elektronická evidence tržeb (EET)

Dohlížecím nástrojem s podobným rizikem zneužití je elektronická evidence tržeb, která v ostré on-line verzi funguje jen v Chorvatsku a Bulharsku. I zde jsou ve hře nemalé náklady a vynaložená energie podnikatelů. Podle střízlivých odhadů bude stát zavedení EET nejméně 3,5 miliardy korun a roční provoz 4 miliardy, přičemž většinu výdajů ponese dotčených 600 tisíc podnikatelů. Jediní, kdo na tom vydělají, budou výrobci těchto technologií, IT firmy a mobilní operátoři. Celkový daňový přínos je velmi sporný.

3) Zvyšování minimální mzdy

Sociální demokracie navrhuje další zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun, tedy skokový nárůst o 1100 korun. Podnikatelé se tomu brání, protože navyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify, a přidat také dalším pracovníkům. Tento okázalý vládní populismus za cizí peníze může vést k propouštění části zaměstnanců s nejnižšími příjmy, nebo k jejich přesunu do šedé ekonomiky.

4) Zrušení prvních tří dnů bezplatné nemocenské

Drtivá většina podnikatelů odmítá i senátní novelu zákoníku práce Zdeňka Škromacha (ČSSD), obnovující výplatu nemocenské zaměstnavatelem v prvních třech dnech nemoci (tzv. karenční doba). Návrh má projednat vláda a poté sněmovna. Karenční doba je rozšířena ve většině vyspělých evropských zemí. Jejím zrušením by dramaticky stoupla u nás dříve často zneužívaná krátkodobá nemocnost. Podnikatelé si navíc stěžují, že jim stoupnou náklady o zhruba 5 miliard korun ročně, což zdaleka nepokryje avizované snížení jejich odvodové zátěže (o 1,2 miliardy).

5) Nepružný zákoník práce

Těžkou hlavu dělají podnikatelům i změny zákoníku práce, které nyní probíhají pod taktovkou aktivizovaných odborů, tradiční převodové páky sociální demokracie. Chtějí posílit svůj vliv na firemní rozhodování, uzákonit pětitýdenní dovolenou, zvýšit odstupné, regulovat práci z domova, atd. Zjevné šílenosti typu povinnosti firem zajistit zaměstnancům antistresové prostředí snad už z této plejády nápadů vypadly. Zaměstnavatelé varují před neúnosnou finanční a administrativní zátěží a ztrátou konkurenceschopnosti, a naopak volají po pružnějším pracovním právu.

6) Zavřené obchody o svátcích

Dlouholetý tlak odborů, a to nejen u nás, stojí i za zákazem prodeje v hypermarketech o státních svátcích. Česká mutace má nyní senátní podobu, zaštítěnou Františkem Bublanem (ČSSD), zakazující prodej během sedmi svátečních dnů. Na rozdíl od tří svátků schválených sněmovnou, která se nyní musí k senátem vrácené předloze vyjádřit. Podle kritiků jde o nepřípustný zásah do svobody podnikání. Stát nesmí firmám nařizovat, kdy smějí podnikat a kdy ne, nemluvě o z toho vyplývajících ekonomických ztrátách. Autory nezajímá, že tento krok jde i proti zájmům a svobodě volby zákazníků.

7) Protikuřácký zákon

Do hry se po teatrálním koaličním extempore znovu vrací protikuřácký zákon. Pokud bude schválen, povede v kombinaci se zavedením EET k bankrotu řady hospod, a to zejména na venkově. Přitom počet nekuřáckých restaurací stoupá a návštěvníci mají možnost výběru. Majitelům „lepších“ restaurací to nevadí, tímto státním zásahem jim ubude „nekalá“ levná konkurence. Byrokratickým čištěním trhu jim však nová klientela nepřibude. Co zdraví škodlivého bude zakázáno příště? (Kostelecké) uzeniny asi ne.

8) Rozšíření trestní odpovědnosti firem

Pelikánova novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob dramaticky rozšiřuje možnost stíhat firmy o 70 nových trestných činů, u kterých je často nejasné, jak by je firma mohla spáchat. Nově by měly být trestně odpovědné například za neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku nebo za ohrožení pohlavní nemocí. Sporný je i „paragraf“ komunisty Ondráčka, umožňující firmy stíhat za trestný čin pomluvy. Může se obrátit zvláště proti vydavatelům, kterým hrozí až zákaz činnosti.

9) Trestný čin přípravy krácení daně

Další prostor ke kriminalizaci firem nabízí Babišův ministr spravedlnosti Pelikán zavedením trestného činu přípravy krácení daně. Může významně zkomplikovat práci mnoha daňovým poradcům a advokátům, kteří se svými klienty konzultují možnosti daňové optimalizace. Orgány činné v trestním řízení tak dostávají do rukou nástroj, snadno zneužitelný ke kriminalizaci libovolného významnějšího daňového subjektu.

10) Ochrana udavačství

Represi vůči zaměstnavatelům posiluje i další populistický výtvor z dílny Andreje Babiše, který míří do sněmovny. Navrhuje neúměrnou ochranu whistleblowerů na pracovištích. Zaměstnanec, který se rozhodne udat své nadřízené, může použít tzv. anonymní informační systém s možností komunikovat přímo s policií nebo státními zástupci. Nebo může podat standardní trestní oznámení s využitím institutu chráněného oznamovatele. V takovém případě mu bude garantováno zachování pracovního místa, které by nebylo možné zrušit bez souhlasu Úřadu práce. A pokud by se tak přesto stalo, dostane od ministra financí „odškodnění“ v celkové výši až 600 tisíc korun z kapes daňových poplatníků. Nikdo neřeší, jak naložit s udavačem v případě, že si jen bez pádných důkazů se svým zaměstnavatelem vyřizuje osobní účty.

11) Zvýšení daní živnostníkům

Ministerstvo financí hodlá zvýšit daně živnostníkům. Zamýšlí zavést minimální paušální daň, jejíž výše by byla odvislá od lokality a typu profese. Inspirovalo se u Ficovy socialistické vlády, která zavedla každoroční poplatek za licenci na podnikání, stanovený podle velikosti firmy. Koalice zároveň hodlá výrazně omezit výdajové paušály.

Líp už nebude

Tlak státu na podnikatele sílí, nepochybně se však nedotkne úplně všech. Určitě ne těch „nejpoctivějších“, kteří sedí přímo ve vládě, hlídají si svůj miliardový byznys se státem a pravidla přímo spoluvytvářejí. V současnosti je bez nadsázky našlápnuto k největšímu rozmachu státní byrokracie a represe v historii České republiky. Mnozí podnikatelé to už nyní pociťují na vlastní kůži. A líp za této konstelace nebude.

[ctete]60198[/ctete]