Bývalý premiér Mirek Topolánek FOTO: ČTK/Šimánek Vít
FOTO: ČTK/Šimánek Vít
Teď jde o to, jak udělat, aby tomu všemu veřejnost nejenom rozuměla, ale po vlažném výkonu v minulé vládě i uvěřila, okomentoval expremiér a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek úvodní vystoupení současného šéfa občanských demokratů Martina Kupky na sobotní ideové konferenci strany. Topolánek přiznal, že projev sledoval „trochu s předběžným despektem“. Většinu obsahu však označil za správnou. Pochválil také stínové ministry Jana Skopečka, Pavla Drobila a Jakuba Stárka, naopak zkritizoval některé členy partaje za jejich příspěvky v diskuzi k euru.
„Tak jsem trochu s předběžným despektem odsledoval úvodní vystoupení Martina Kupky na ideové konferenci ODS. Drtivá většina obsahu správně. Teď jde o to, jak to udělat, aby tomu všemu veřejnost nejenom rozuměla, ale po vlažném výkonu v minulé vládě i uvěřila. Tak mnoho zdaru,“ okomentoval Mirek Topolánek na sociální síti sobotní ideovou konferenci občanských demokratů, kde partaj ladila svůj program i další směřování. Deník FORUM 24 se ideové konferenci podrobně věnoval zde.
Všechny tři dobře znám, vidím tam potenciál
Bývalý šéf partaje pochválil také vystoupení stínových ministrů, kteří v první části ideové konference hovořili o ekonomice a veřejných financí. „Skopeček, Drobil, Stárek. Neříkám, že souhlasím se vším, ale to je dobrá kombinace odbornosti, ideálního věku a mediální srozumitelnosti. Dobrá je ale za tři… Ještě je čeká hóóódně práce. Všechny tři dobře znám. Vidím tam potenciál,“ zhodnotil Topolánek.
Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček v sobotu řekl, že by ODS měla usilovat o nižší daňové zatížení práce, výpadek příjmů ve státním rozpočtu by podle něj mělo nahradit zvýšení podílu ze spotřebních a majetkových daní. Skopeček také slíbil změnu rozpočtového určení daní s cílem bonifikovat obce, které vytvářejí podmínky pro podnikatele, a posílení norem rozpočtové odpovědnosti.
Stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil pak vybídl například k vytvoření národního investičního fondu, který by umožnil investice do infrastruktury, zdravotnictví a sociálních služeb. Do fondu Národ sobě! by podle něj mohli vkládat peníze drobní střadatelé a stát by do něj mohl vložit výnosy z privatizace státních podílů ve firmách. Fond by podle něj umožnil masivní investice do infrastruktury, zdravotnictví a sociálních služeb.
Stínový ministr dopravy Jakub Stárek mimo jiné nabízel zavedení sjednocené jízdenky pro hromadnou dopravu bez ohledu na dopravce. Budoucnost vidí v systému MaaS (Mobility as a Service), což je digitální dopravní systém integrující různé druhy dopravy do jediné celonárodní aplikace. Umožňuje uživatelům plánovat, rezervovat a platit za cesty například s využitím plateb typu pay-as-you-go nebo předplatného.
Skopeček i Drobil hovořili také o jednotné evropské měně. Skopeček je přesvědčen o tom, že zavedení eura má víc nevýhod než výhod, mimo jiné jde o to, že Česko by ztratilo možnost dělat samostatnou měnovou politiku. Drobil se naopak domnívá, že za určitých podmínek může být zavedení jednotné evropské měny pro Česko výhodné. ODS chce na téma euro po říjnových obecních a senátních volbách uspořádat samostatnou neideologickou konferenci. V tématu jednotné evropské měny se neshodovali ani další členové strany, kteří se následně zapojovali do diskuze.
Právě to nenechal bez reakce bývalý šéf strany Topolánek. „U druhého vystupujícího na ‚interpelacích‘ stínových ekonomických ministrů ideové konference, který se přitrouble věnoval euru jsem diskuzi vypnul. Je to jako za mne. Podobné konference jsou zaměřené nejvíce na edukaci vlastních členů. A to je marné, to je marné, to je marné,“ komentoval neustálou diskuzi o euru. Současný předseda strany Kupka už avizoval, že chce na toto téma po říjnových obecních a senátních volbách uspořádat samostatnou neideologickou konferenci.
U majetkových daní může ODS hodně narazit
Analytici návrhy z ideové konference vesměs hodnotí jako správně nastavený směr. Upozorňují ale na složitost jejich praktického prosazení a na rizika spojená s některými opatřeními. „V obecné rovině jsou základní teze jako daňová reforma s přesunem daňové zátěže od práce ke spotřebě či k majetkovým daním a posílení rozpočtové odpovědnosti ideálně na ústavní úrovni správným směrem,“ reagoval analytik Deloitte David Marek například na změnu rozpočtového určení daní s cílem bonifikovat obce, které vytvářejí podmínky pro podnikatele, a posílení norem rozpočtové odpovědnosti.
Upozornil ale, že mezi formulováním idejí a jejich uskutečněním je dlouhá cesta. Připomněl, že podobné kroky bylo možné realizovat již v minulém volebním období, kdy byla ODS s dalšími stranami ve vládě. „Na druhé straně, lepší pozdě, nežli později,“ dodal. Nad tím se pozastavuje také hlavní analytik Ciftinu Miroslav Novák.
Podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila jsou spotřební a majetkové daně obecně ekonomicky efektivnější než zdanění pracovních příjmů. Varoval však před opakováním minulé zkušenosti. „Poslední česká zkušenost je totiž taková, že se snížilo zdanění práce zrušením superhrubé mzdy a k žádnému odpovídajícímu opatření v jiných daních nedošlo, z čehož si dodnes neseme obří deficit,“ přiblížil.
Novák připomněl, že je zdanění práce v Česku velmi vysoké. Změnu považuje za nezbytnou, pokud má být práce levnější a ekonomika konkurenceschopnější. „Hlavní problém vidím v tom, že větší daňové zatížení spotřeby a majetku je politicky velmi citlivé téma. Právě u majetkových daní může ODS hodně narazit na část svých voličů, kteří dlouhodobě očekávají spíše snižování daní než změnu daňového mixu,“ vysvětlil.
Podle Hradila by bylo na místě také na konferenci zmíněné posílení ochrany pravidel rozpočtové kázně. Současná pravidla byla podle něj opakovaně upravována nebo obcházena ve chvíli, kdy politikům přestávala vyhovovat. Za přínosnou označil také myšlenku změnit rozpočtové určení daní, aby obce více motivovalo k podpoře podnikání a ekonomického rozvoje.
