Při příležitosti 61. výročí tibetského národního povstání vyrazí do sídla Ústřední tibetské správy v exilu v indické Dharamsale zástupci Pirátů. Jako cíl cesty označil poslanec František Kopřiva nejen prohloubení vztahů, ale také vyjádření podpory tamní exilové vládě.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Poslanci se v Dharamsale setkají se členy tibetské exilové vlády, parlamentu a dalšími vrcholnými činiteli. V plánu je předání deklarace za celou parlamentní skupinu přátel Tibetu, která má v obou komorách českého parlamentu 53 členů z osmi klubů.

„Je mi ctí reprezentovat největší parlamentní skupinu přátel Tibetu v Evropě a pokračovat tak v odkazu Václava Havla, který před třiceti lety pozval poprvé Jeho svatost dalajlámu do Prahy,“ komentoval cestu Kopřiva. Jelikož v tomto volebním období na půdu parlamentu již dvakrát zavítal premiér tibetské exilové vlády Lozang Sanggjä, považuje pirátský poslanec současnou cestu i za určitou formu reciproční návštěvy.

Každoroční připomínka tibetského národního povstání se vztahuje k 61 let starým událostem, kdy 10. března 1959 v hlavním městě Tibetu Lhase propukla revolta proti čínskému komunistickému režimu. Čínská armáda vnikla v letech 1950–1951 na tibetské území a obsadila jej, Tibeťané byli maoistickým komunistickým režimem násilně porobeni a asimilováni. Povstání z roku 1959 bylo krvavě potlačeno. Bylo při něm zabito přes 86 000 Tibeťanů, dalších zhruba 150 tisíc uprchlo spolu s dalajlámou do exilu. Partyzánský odboj na území Tibetu však trval až do 70. let minulého století. V současné době žije nejvíce Tibeťanů právě v Indii, kde sídlí i tibetská exilová vláda.

Dále čtěte

Kroupa: Situace se podobá roku 1948. Babišovým zájmům budou sloužit veřejnoprávní média

Vysokoškolský učitel, filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa vystoupil na nedělní pražské demonstraci Milionu chvilek pro demokracii. Jak se…

Podle slov předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí Dany Balcarové patří mezi společné průsečíky například právě otázka ochrany přírody. Na místě se proto setkají i s tibetským ministrem životního prostředí a zástupci tibetského environmentálního institutu. „Uvědomujeme si, že ničení krajiny a devastace vodních zdrojů, půdy či rabování nerostného bohatství dosahuje v Tibetu enormních rozměrů,“ říká pirátská poslankyně.

Co se týče česko-tibetských vztahů, vepsalo se do povědomí české veřejnosti tzv. prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů z roku 2016. V reakci na setkání tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou se prezident Miloš Zeman, tehdejší premiér Bohuslav Sobotka, předseda Senátu Milan Štěch a předseda Sněmovny Jan Hamáček ve společném prohlášení od tohoto setkání distancovali. Na základě oficiální zahraniční politiky měla podle nich ČR důsledně respektovat tzv. politiku jedné Číny. Zmíněné prohlášení se tehdy setkalo s velkou vlnou rozhořčení a kritiky.