Tomáš Pojar: Hamás má z Ruska přinejmenším politickou podporu, jeho delegace byly v Moskvě

ROZHOVOR / Pokud se konflikt v Izraeli rozroste, tlaky na Evropu se zvýší, říká český diplomat, bezpečnostní analytik a poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ani zdaleka nevyloučil spolupráci Ruské federace a teroristického hnutí Hamás. V rozhovoru pro deník FORUM 24 hovořil o tom, kdo Hamás podporuje, jak případné poskytnutí pomoci napadenému Izraeli ovlivní situaci na Ukrajině, nebo zda lze očekávat další migrační vlnu do Evropy.

Řekl jste, že Izraelci nebyli připraveni a útok Hamásu podcenili. Jak se to mohlo stát vlastně na všech místech zároveň – selhaly zpravodajské služby, obrana hranice mezi Izraelem a Gazou, podle všeho i současné politické vedení…

Izraelci útok neočekávali a tím pádem neměli dostatek lidí na hranicích, kde k útoku došlo. Díky tomu se palestinští teroristé dostali na vlastní území Izraele a pak už pro ně bylo jednoduché tu krvavou řež rozpoutat. Byly svátky a země byla nepřipravena. Teď je brzy na to říkat, kde přesně došlo k chybám. Sami Izraelci na to budou mít zajisté ustanoveny vyšetřovací komise, aby sami pochopili, co udělali špatně. Budou se tomu okamžitě poté, co se s hrozbou vypořádají, věnovat.

Myslíte si, že situace předtím neeskalovala natolik, aby Izraelci předpokládali takový vývoj?

Co se týká Pásma Gazy, tak ne. To bylo před útokem klidné. Zpětně bychom mohli říct, že tam nastal klid před bouří. K většímu napětí docházelo na Západním břehu a panovaly obavy z možného útoku libanonského teroristického hnutí Hizballáh, které je pod přímým velením Íránu. Co se týká Hamásu a Gazy, Izraelci nepochybně vyhodnotili, že žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí.

Vybavení, které potřebují a používají Izraelci, ve většině nejsou stejné zbraně, které se používají na Ukrajině.

Proč se tedy Hamás rozhodl situaci takto vyhrotit?

Protože Hamás je teroristická organizace, která usiluje o zničení Izraele, zahnání Židů do moře a nastolení islámského práva v Jeruzalémě a v celé historické Palestině. Tak to říkají veřejně a tak tomu i věří. Na zničení Izraele se neustále připravují, usilují o něj a není to nic nového.

Může tento konflikt ovlivnit politickou situaci v Izraeli a postavení premiéra Benjamina Netanjahua?

Samozřejmě to politickou situaci ovlivní, ale nikdo ještě přesně neví jak. Bude záležet na tom, jak to celé dopadne. Válka teď začala, jsme v prvních dnech, a neočekával bych, že brzy skončí. Určitě to bude mít politické dopady na složení izraelské vlády i na složení příštího izraelského parlamentu, ale nikdo teď neví, jaké, a lze jen spekulovat o tom, co to přesně přinese.

Kdo podle vás Hamás podpořil? Protože od expertů zaznívá, že by samotné hnutí takového útoku nebylo schopno…

Hamás podporuje Írán, a to výcvikem, zbraněmi, informacemi, konzultacemi i financemi. Zároveň ho finančně podporuje Katar, určitou podporu má z Turecka a v poslední době se objevilo několik delegací Hamásu v Moskvě. Z Ruska má přinejmenším politickou podporu, ale možná že tam docházelo při jednáních i k dohodám o spolupráci taktické. Nevylučoval bych to.

Jak by podpora ze strany Ruska mohla vypadat, když samo potřebuje prostředky pro vlastní boje?

Podpora není materiální. Jde o koordinaci jednotlivých diverzních aktivit a tam není potřeba moc velkých zdrojů. Nebylo to o signifikantních dodávkách zbraní z Ruska, ale spíše o politické koordinaci, politické podpoře a podpoře na mezinárodní scéně, a o podpoře na poli propagandy – což je všechno také důležité.

Proč se Hamás zaměřil natolik na civilisty, dá-li se to tak říct? Myslím tím nejen oběti, ale i rukojmí, které unesli…

Protože je to teroristická organizace a cílem teroristické organizace je šířit teror a zabíjet civilisty.

Válka takové intenzity, jak ji vidíme teď, se dá odhadovat na několik týdnů.

Můžeme nyní očekávat další migrační vlnu do Evropy?

V tuto chvíli ne přímo, ale pokud se konflikt rozroste a bude trvat dlouho, tlaky na Evropu se zvýší. V danou chvíli mají lidé z Gazy jedinou – a to velmi omezenou – možnost, a to odjet směrem do Egypta, ze kterého je do Evropy ještě dlouhá cesta. Pokud by konflikt trval delší dobu anebo se rozrostl směrem do Libanonu v případě útoku Hizballáhu na Izrael, vlna by mohla být větší, ale zároveň platí, že mezi Evropou a Gazou, Západním břehem a Libanonem je několik hranic a konfliktních zón, takže ta cesta není jednoduchá.

Evropská unie měla pozastavit veškeré platby, které měly směřovat na podporu palestinského obyvatelstva, ale humanitární pomoc unie strádajícím Palestincům by měla pokračovat, jak uvedl komisař pro humanitární pomoc Lenarčič. Jak to tedy je?

Myslím, že humanitární pomoc by měla pokračovat. Dává se nejvíce potřebným v době akutní krize a ti tam budou. Důležitější je provést jasnou revizi toho, co se platí, jaké dlouhodobé programy jdou zejména do Gazy, ale možná i na Západní břeh, a nakolik z toho mohou teroristické organizace, které tam operují, profitovat.

Například tím, že Hamás, který je ve skutečnosti vládou Gazy a byl většinově zvolen, by měl být zodpovědný za to, jak to tam vypadá. Ve chvíli, kdy za Hamás platíme tamější služby ze Západu, Hamás má dostatek financí a času věnovat se jen své vojenské mašinérii. Myslím, že musíme apelovat na místní obyvatelstvo a zcela jasně sdělit, že je to Hamás, který je zodpovědný, a to nikoli jen za teroristické činy, ale také za vládu v dané oblasti. My nemůžeme nepřímou podporou obyvatelstva uvolňovat ruce teroristickým organizacím k dalším útokům, protože nakonec budou strádat civilní obyvatelé, a to na obou stranách včetně těch, kteří žijí v Gaze. 

Jak by odstřižení od evropských peněz mohlo Gazu ovlivnit?

Třeba by se v Gaze začali starat o vlastní vládnutí, a ne o terorizování vlastního a izraelského obyvatelstva, byť to je možná iluze. My ale prostě nemáme posílat peníze daňových poplatníků tam, kde jsou zneužívány, kde to vede k mizérii, a profitují z toho, byť nepřímo, teroristické organizace. Jako Česká republika to přímo neděláme, ale měli bychom se podrobně podívat na to, jestli se to neděje s penězi Evropské unie.  Myslím, že máme spoustu jiných míst, kam můžeme naše peníze posílat, aby někomu skutečně pomohly. Do Gazy bych další peníze neposílal – dokud tam budou vládnout teroristé.

Nezapomínejme, že Hamás byl zvolen a má celkem solidní podporu tamějšího obyvatelstva.

Dá se očekávat nějaká reakce od Hamásu?

Hamás teď bojuje o život, a to je to hlavní, o co mu jde. Myslím, že Hamás v danou chvíli nečte evropské noviny, ale bojuje proti Izraelcům a snaží se jim zasadit co největší ránu.

A jak by měla ve svém vyjádření postoje EU dále pokračovat?

Jsem přesvědčen o tom, že Evropská unie jako každá země, a to nejen země svobodného Západu, ale i ostatní, by měly jednoznačně podporovat Izrael a jednoznačně se vymezit vůči těmto teroristům, protože není v zájmu nikoho, aby teroristické organizace ovládaly část světa. Pak to vede k ještě větším válkám a utrpení. Proti terorismu bychom se měli spojit a aliance by měla být co nejširší.

Jakou roli hrají nebo budou hrát Spojené státy? Z hudebního festivalu nedaleko hranic Pásma Gazy byli uneseni i Američané…

Spojené státy jsou nejbližším spojencem Izraele. Dodají do Izraele případnou potřebnou vojenskou techniku nebo munici. Tím, že do oblasti přesouvají své loďstvo, vyslaly USA jasný signál a varování vůči Íránu a libanonskému Hizballáhu, že by si neměly zahrávat s otevřením severní fronty. Mohlo by to znamenat, že by se Spojené státy ocitly ve válce nejen s Hizballáhem, tedy Libanonem, ale také s Íránem. USA se budou snažit podporovat Izrael a zároveň se budou snažit, aby se konflikt nerozšířil, a to je, myslím, žádoucí a vhodné.

Může to ovlivnit nadcházející americké volby?

V tuto chvíli jsou daleko, za rok. Americká společnost je spojená v podpoře Izraele, ta jde napříč politickými stranami. Pokud by se konflikt rozhořel a trval by nadále, samozřejmě by to vliv na americké volby mít mohlo, ale je to skutečně za dlouho.

Hamás je teroristická organizace, která usiluje o zničení Izraele, zahnání Židů do moře a nastolení islámského práva v Jeruzalémě a v celé historické Palestině.

A jak by měla zareagovat Česká republika? Je potřeba zvyšovat bezpečnostní opatření?

Jsem hluboce přesvědčen o tom, že policie i zpravodajské služby a další relevantní instituce konají tak, jak mají. Nepochybně zvýšily bdělost zejména u židovských cílů, synagog, Židovského muzea, protože to jsou ty primární teroristické cíle v takto vyostřené době v rámci západního světa. Žádné zásadní nebezpečí zde ale nehrozí a jsem přesvědčen, že český bezpečnostní aparát je zcela profesionální a ví, co dělá.

Jediné, co si z toho máme vzít, je, že skutečně žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí na světě, že za to máme být vděční a že to nesmíme podceňovat. Musíme do naší obrany a bezpečnosti dlouhodobě a systematicky investovat, protože jedině díky tomu si tu můžeme užívat svobody a prosperity a nemusíme žít ve strachu z válek nebo teroristických útoků.

Jak případná pomoc pro Izrael ovlivní situaci na Ukrajině?

Může ji to ovlivnit v delším horizontu. V kratším horizontu to situaci neovlivní. Zároveň si nemyslím, že to bude mít nějaký zásadní vliv, protože vybavení, které potřebují a používají Izraelci, ve většině nejsou stejné zbraně, které se používají na Ukrajině. Z dlouhodobého hlediska to dopad mít může, byť si nemyslím, že to bude zásadní.

V čem se vojenské vybavení liší?

Izraelci například potřebují protiraketové systémy, které Ukrajinci nemají a nepoužívají. Rakety do izraelské protivzdušné obrany nejsou stejné rakety, které se dodávají Ukrajincům.

Existují nějaké paralely mezi ruskou agresí na Ukrajině a válkou v Izraeli?

Jednak jsme svědky rozkolísaného světa, konfliktů spíše přibývá, takže je to možná výraz situace, kdy není žádný hegemon, nikdo, kdo by dokázal zajistit bezpečnost na celém světě. Žijeme ve světě velmi multipolárním, velmi fragmentovaném, a i z toho důvodu bude konfliktů spíše přibývat.

Na tomto konfliktu má zároveň nepochybně zájem Rusko, které bojuje na Ukrajině, a jakékoliv odvedení pozornosti od západní podpory Ukrajiny a jakékoliv rozdmýchání další migrační vlny je v zájmu Kremlu. Rusko se toho bude nepochybně snažit aktivně využít. Koneckonců od začátku útoku Hamásu na Izrael se začaly z Ruska šířit nejrůznější dezinformace a narativy, které vedou tímto směrem.

Pokud se konflikt rozroste a bude trvat dlouho, tlaky na Evropu se zvýší.

Setkávám se s názory, které nesouhlasí s jednoznačným odsouzením Palestiny, podle kterých zde nelze aplikovat princip kolektivní viny… Co na to říkáte?

Neodsuzuji Palestince a také jsem proti kolektivní vině. Odsuzuji však a tvrdě se stavím proti teroristickým organizacím. Ty je třeba nekompromisně potírat a jasně pojmenovávat. Zároveň ale nezapomínejme, že Hamás byl zvolen a má celkem solidní podporu tamějšího obyvatelstva. Jak bylo za druhé světové války potřeba porazit nacistickou armádu, tak i tady je třeba porazit Hamás jakožto teroristickou organizaci, která plní roli místní armády. I tady však máme vědět, že tak, jako byli nacisté zvoleni a široce podporováni německým obyvatelstvem, i Hamás byl a je populární mezi palestinským obyvatelstvem. Z toho tedy vyplývá, že stejně tak, jako byli Němci odpovědní za Hitlera, jsou dnes Palestinci v Gaze odpovědni za Hamás.

Jaký můžeme očekávat další vývoj?

Že se ještě nějakou dobu bude bojovat.

A rámcově hovoříme o měsících?

Válka takové intenzity, jak ji vidíme teď, se dá odhadovat na několik týdnů, pokud nedojde k rozšíření, respektive pokud nezaútočí libanonský Hizballáh na Izrael ze severu. Pokud se bavíme o tom, kdy nastane mír, respektive dojde k mírové dohodě, bavíme se spíš o mnoha desetiletích.