NÁZOR / Tomio Okamura nejspíš propadá jisté nervozitě, protože se vedle něj v akváriu objevila další dravá rybička – piraňa, která se nezakecá. Rybičky se obvykle ze své podstaty nezakecají, když neumí mluvit, ale je jasné, co se tím myslí. Jindřich Rajchl se svým útvarem PRO by mu mohl okusovat preference.
Preference – to jsou nakonec peníze. Co hlas, to cinknutí v pokladničce. Takové ukusování ze živého musí předsedu SPD bolet na nejcitlivějším místě. Proto se poněkud okoukaný vůdce Tomio nějak zoufale pokouší vysvětlit, v čem je lepší a vlastenečtější a zásadovější než Rajchl.
Okamura tedy vytáhl odhalení, které nejspíš považuje za to nejděsivější, co lze o někom říci. Zjistil, že Rajchlovo PRO je „prounijní“. Strašné.
„PRO je pro členství České republiky v Evropské unii, což veřejně minulý týden řekl předseda PRO pan Rajchl. Místopředseda PRO Petr Vacek řekl, že se velmi hlásí k euroatlantické vazbě včetně členství v NATO,“ říkal Okamura 24. dubna v rozhovoru pro Parlamentní listy. Vacek „také o Evropské unii řekl, že nemá cenu vystupovat z něčeho, co v zásadě životně potřebujeme“. Z toho Tomio Okamura dovodil, že „SPD je tedy jediná vlastenecká euroskeptická síla, která prosazuje referendum včetně referenda o vystoupení z EU“.
Pak ještě podnikatel v politice Okamura sděluje, že vyjádření „o reformovatelnosti EU jsou alibistická a naivní“ a je prý „přece zcela zřejmé, že stávající Evropská unie je nereformovatelná“. V Unii je podle vůdce Tomia patrná „centralizace, cenzura a obrovský posun k superstátu“. „Pokud nevystoupíme z EU, neodstraníme základní příčinu vykořisťování a zbídačování naší země a českých občanů globalisty. Hnutí SPD podporuje referendum o vystoupení z EU a občané mají právo rozhodnout i o našem členství v NATO,“ popisuje Okamura svou strategii destrukce.
Okamurovci dělají věci, za které by je v Kremlu pochválili. Rozbití Evropské unie a NATO, kšeftování s Ruskem, jako by se nic nedělo, fantasmagorické výzvy k „diplomatickým řešením“ a „mírovým jednáním“, to všechno je v plném souladu s tím, co by panstvo v Moskvě rádo vidělo. V SPD mohou křičet, jak chtějí, že nejsou ani pro Washington, Brusel, nebo Moskvu. Ale vzhledem k tomu, že drtivou část své kritiky obracejí západním směrem, musel by být někdo hodně mdlého rozumu, aby mu nebylo jasné, odkud vítr vane a kam by nás měl sfouknout.
Okamura tají svým stoupencům, že vystoupit z Unie není žádné terno, jak ukazují ekonomické problémy Spojeného království. Nestalo se nic z toho úžasného, co stoupenci brexitu naslibovali. Byl to velký podvod, kterého se podařilo dosáhnout manipulací lidí v referendu. Dnes už by Britové hlasovali podle průzkumu proti brexitu – ale to mají smůlu. Proto ale demagogové referenda tak milují. Jak se jim podaří veřejnost zmáknout jednou, už se s tím těžko něco dělá. Když má někdo pocit, že se spletl ve volbách, napraví to nejdéle za čtyři roky. Referendum všechno zabetonuje na generaci a je vymalováno. Ideální.
Okamura také svým oddaným ovcím nemůže říct, že i kdybychom vystoupili z EU, stejně bychom jako exportní země museli dodržovat evropské normy, ovšem neměli bychom vůbec žádné výhody unijního členství. Mnoho podniků by to poškodilo. K tomu by nám narostla domácí byrokracie, jak už to zažili v Británii. Šéf SPD kvůli svým omezeným a sobeckým osobním zájmům chce prostě republiku torpédovat. Tomio Okamura je naprostý ekonomický prosťáček a jeho straničtí souputníci jsou na tom ohledně rozhledu ještě o několik stupňů níž. Výsledkem okamurismu by bylo to, co vidíme v Maďarsku. Kolaborace s Ruskem a nic z toho, jen zahnívání a ostuda.
Tomio Okamura a Jindřich Rajchl jsou taková dvě obří ega, nafouknutá k prasknutí a úplně prázdná. Sledovat, jak na sebe budou narážet, bude zvláštní představení.