TOPAZ ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung a Wilfried Martens Centre for European Studies vydává novou knihu s názvem Méně překážek, více odpovědnosti. Pravicová řešení politických výzev pro rok 2021. Její editorkou je Lucie Tungul a věnuje se zásadním otázkám, které přináš současná doba. Nelze samozžejmě psát o budoucnosti bez zmínky o změnách, které přinesla koronavirová pandemie. Publikace ale otevírá celou řadu dalších zásadních otázek, k nimž napsali podnětné texty zajímaví autoři.
Rok 2020 bude jedním z definujících momentů pro společnosti na celém světě, včetně Evropy a Česka. Koronavirová krize odhalila slabiny národních ekonomik, politických a stranických systémů, vzdělávacího systému, zdravotního systému, pracovního trhu, generační konflikty, ale také nedostatky evropského integračního procesu a jeho zranitelnost, nejvíce viditelnou v otázkách jednotného trhu a schengenského prostoru. Čelíme situaci, kdy dochází ke globální změně paradigmatu. Podstata současné změny je zatím sice nejasná, ale není pochyb, že vítězi budou ti, kteří se změnám dokážou přizpůsobit.
Předkládaná publikace se dotýká několika velmi důležitých otázek české i evropské soudobé reality. Ladislav Cabada se věnuje dlouhodobému směřování české zahraniční s důrazem na období po roce 2013. Pavel Havlíček se zabývá Východním partnerstvím a jeho výhledem na další období po roce 2020. Evropské unii a dopadu covidu-19 se následně věnuje Olaf Wientzek a to s ohledem na širší mezinárodní pole. Reformu systému zdravotní péče na české úrovni řeší kapitola Pavla Hroboně, Jinou oblastí, kde současná krize také plně odhalila nedostatky systému, je svoboda médií, kterou analyzuje Viktória Jančošeková. Na otázku svobody médií navazuje kapitola Jonáše Syrovátky, který se věnuje problematice tzv. „informačního zmatku“ a s ním spojeným hrozbám naší bezpečnosti. Otto Eibl se zaměřil na segmentaci a volební kampaně, Lucie Tungul na integraci muslimských migrantů.Další zásadní prvek, který mění paradigma našeho života je klimatická změna. Eva Palacková ji dává do kontextu transformace malých a středních podníků, které označuje za „pilíře“ udržitelné obnovy. V poslední kapitole se autoři Jaromír Hurník, Zdeněk Tůma a David Vávra věnují dalšímu tématu, kde v diskusi – podobně jako u migrace a klimatické změny – v Česku dominují emoce a ne fakta, přijetí eura.
Zkvalitnění veřejné diskuse o všech těchto otázkách je klíčové pro správné nastavení podmínek přechodu, který je dlouhodobě nevyhnutelný a jehož další odkládání s velkou pravděpodobností navýší jeho náklady v budoucnosti. Stejně tak je ale důležité pochopení, že zapojení odborníků nám nedá jednu jasnou odpověď, ale nabídne škálu názorů a postojů. Až na základě diskuse lze dojít k adekvátnímu nastavení přípravy na nadcházející a nevyhnutelnou změnu paradigmatu.
