Expremiér Mirek Topolánek FOTO: Flickr
FOTO: Flickr
Bývalý premiér Mirek Topolánek ve čtvrtek večer vystoupil v Praze před europoslanci frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Ve svém projevu se vracel k počátkům evropských konzervativců, hlavní pozornost ale věnoval bezpečnosti, Rusku a NATO. Připomněl sovětskou okupaci Československa, varoval před ruskou hybridní válkou a zdůraznil, že mír podle něj nelze udržet bez věrohodného odstrašení.
Topolánek vystoupil jako hlavní host slavnostní večeře v pražském hotelu Fairmont Golden Prague. Praha tento týden po sedmnácti letech opět hostí pracovní setkání ECR a pro evropské konzervativce má symbolický význam. Topolánek během večera převzal jako ocenění svého životního díla zarámovanou Pražskou deklaraci, dokument spojený se vznikem evropského konzervativního hnutí.
Česká republika podle něj nemůže o svém místě v Evropě uvažovat bez ohledu na sousedství Ruska. „Nikdy jsem nechtěl Evropskou unii zničit ani z ní vystoupit. Moje země nemá žádnou jinou geopolitickou alternativu,“ řekl. „Když nemáte alternativu, nemáte na výběr, zvlášť v blízkosti agresivního, imperialistického a fašistického Ruska,“ dodal. Připomněl také zkušenost své generace s pražským jarem a sovětskou okupací Československa. „Už nikdy,“ zdůraznil.
„I já chci mír“
Nejvýraznější pasáž věnoval Topolánek současné bezpečnostní situaci. Jako příklad ruské rétoriky zmínil moderátora ruské státní televize Vladimira Solovjova, který v poslední době veřejně vyhrožoval Polsku raketovými a leteckými údery.
Bývalý premiér Mirek Topolánek dostal jako ocenění svého životního díla zarámovanou Pražskou deklaraci. Ocenění někdejšímu ministerskému předsedovi předávali europoslanci Veronika Vrecionová a Alexandr Vondra, Ondřej Krutílek a Nikola Bartůšek a Topolánkova manželka Lucie Talmanová. FOTO: FORUM 24 / Jan Pánik
FOTO: FORUM 24 / Jan Pánik
„I já chci mír! Udržet ho však můžeme pouze prostřednictvím odstrašení, viditelného odhodlání bránit se a připravenosti,“ uvedl Topolánek. Vzápětí pronesl větu, která patřila k nejvýraznějším výrokům večera: „Naše bezpečnost je v ohrožení a nemáme nic jiného než NATO.“
Sám sebe podle svých slov stále považuje za součást proatlantické bezpečnostní komunity. Uvedl, že stál u vzniku Dnů NATO a konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“.
Ruská hybridní válka
Samostatnou část projevu Topolánek věnoval informačnímu prostoru. Rusko podle něj proti evropským zemím nevede pouze klasický politický a vojenský tlak, ale také hybridní válku.
„Ruská hybridní válka a její poskoci, včetně trollích farem a pátých kolon v našich zemích, šíří prostřednictvím sítí, nasazených webů a „temné strany Síly“ nepravdy, podvody a propagandu,“ řekl. Zároveň upozornil, že obrana proti ruským dezinformacím nesmí vést k potlačování svobody projevu.
Tento problém v posledních měsících stále výrazněji řeší i evropské instituce. Rada EU letos označila ruské informační manipulace, propagandu, kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity za součást pokračujících ruských hybridních kampaní. NATO zároveň upozorňuje na nárůst sabotáží, kybernetických útoků, násilných akcí a dalších aktivit v takzvané šedé zóně.
Na ruské hybridní operace letos opakovaně upozorňuje také Polsko, které Topolánek ve svém projevu zmiňoval. Varšava v září odsoudila sabotáže a pokusy o hybridní útoky na území členských zemí NATO a Evropské unie a posílení východního křídla Aliance označila za jednu ze svých bezpečnostních priorit.
Energie jako součást bezpečnosti
Topolánek spojil bezpečnost také s energetikou. Připomněl, že před závislostí na ruských surovinách varuje dlouhodobě. Jako příklad uvedl německý hospodářský model, který podle něj v minulosti těžil mimo jiné z levného ruského plynu a exportu do Číny.
„Naše energetická svoboda a bezpečnost jsou v ohrožení,“ řekl Topolánek. Evropské státy podle něj potřebují především diverzifikovat zdroje, využívat jádro i domácí energetické možnosti a respektovat technické i ekonomické limity energetiky. Evropskou energetickou transformaci kritizoval za tempo, které podle něj dostatečně nezohledňuje investiční cykly.
Současnou politiku přirovnal k situaci, kdy „vyskočíte z letadla bez padáku a doufáte, že někdo včas vymyslí, vyrobí a připevní padák, než narazíte na zem“. Zároveň výslovně uvedl, že změnu klimatu nezpochybňuje.
„Unie potřebuje reformu„
Přestože hlavním bezpečnostním motivem jeho vystoupení bylo Rusko, Topolánek se věnoval také fungování Evropské unie. Kritizoval regulace, byrokracii, dotace a podle něj příliš velkou míru státních zásahů.
„Evropskou unii ohrožuje krize obsahu a hodnot,“ uvedl a za základní evropskou hodnotu označil svobodu.
Současnou situaci spojil s dlouhodobým vývojem evropského hospodářství a připomněl svůj projev z roku 2007. „Už před dvaceti lety jsem říkal, že pokud nezměníme dnešní trendy, budeme za několik desetiletí relativně chudí,“ řekl.
Odchod z EU ale znovu odmítl. Spojení evropské spolupráce a transatlantické bezpečnosti tak bylo jedním z hlavních motivů jeho vystoupení.
Praha a kořeny evropských konzervativců
Topolánek se během večera vrátil také k historii hnutí, na jehož vzniku se podílel. Připomněl Pražskou deklaraci z roku 2003 a pozdější vznik Hnutí pro evropskou reformu, které založil společně s Davidem Cameronem. Z něj následně vzešlo politické uskupení, které se stalo základem dnešní ECR.
Na závěr projevu vyzval europoslance k hledání spojenců i mimo vlastní politický okruh. „Najděte partnery v Německu a Francii. Vím, že je to těžké, možná nemožné, ale bez těchto dvou zemí k žádným reformám nedojde,“ řekl. Své vystoupení zakončil větou: „Návrat je jedinou cestou vpřed.“