Europoslanec Ondřej Knotek z hnutí ANO vystoupil na Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu a postavil se proti závěrům zprávy kontrolní mise europoslanců do České republiky. Zpochybnil práci svých kolegů jen proto, aby se zavděčil svému šéfovi Andreji Babišovi. Nebylo to poprvé a působilo to extrémně trapně zejména ve chvíli, kdy se proti předsedovi české vlády postavila i Knotkova kolegyně z frakce Renew Europe Ramona Strugariuová, která volala po rychlejším řešení Babišova střetu zájmů.

„Je jasné, že za dobu 36 hodin mise můžete získat jen dílčí vhled do problematiky,“ prohlásil Knotek o dvoudenní misi, která se uskutečnila koncem února. Podle něj šlo jen o „nabytí dojmů“. Jeho šéf Andrej Babiš přitom během této mise urážel europoslance a Mikuláš Peksa a Tomáš Zdechovský dokonce museli dostat policejní ochranu. To ale Knotkovi samozřejmě nijak nevadí, protože jediné, na co přišel, bylo, že mise je zaujatá a zpolitizovaná.

Nejspíš by bylo dobře panu Knotkovi objasnit jednu zásadní věc. Pokud někdo porušuje zákon a někdo jiný na to upozorní, neznamená to, že je zaujatý, ale že zhodnotil fakta a chce situaci napravit. Evropský parlament se nezabývá osobními animozitami vůči Babišovi (i když se premiér snaží tenhle dojem vyvolat), ale tím, jak situaci vyřešit.

Knotek se také snažil misi zpochybnit tím, že se jí zúčastnili „opoziční europoslanci“. Jenže fakta jsou taková, že předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová několikrát frakci Renew Europe, kam ANO patří, nabízela účast. Jenže ona by to byla účast velmi nepříjemná, protože by si pan Knotek, jeho kolegyně Dlabajová, případně nějaký další člen hnutí ANO konečně jednou vyslechli pravdu a museli by jí čelit.

Když člověk sleduje počínání některých Babišových poskoků, musí se nutně ptát, zda jim to za to stojí. Pokud se zaměříme na jednání Evropské unie v případě premiéra Babiše, věc je jasná: postupy jsou jednoznačně korektní, někdy až přehnaně. Všichni se úzkostlivě drží pravidel. Monika Hohlmeierová prostě a jednoduše dospěla k tomu, k čemu směřovala její předchůdkyně Ingeborg Gräßleová. A to ne proto, že by tu někdo nenáviděl Babiše. Ale protože tohle je střet zájmů, s jakým se nikdo v civilizované zemi snad ještě nesetkal.