KOMENTÁŘ / Policie nakonec dospěla k závěru, že jízda poslance Filipa Turka na jedné z rušných pražských křižovatek nebyla trestným činem. Postupuje ho k přestupkovému řízení. Fajn, respektujme to, ač s tím třeba nesouhlasíme. Jenže závěry jednoho policejního vyšetřování v žádném případě nemění Turkův charakter, který je poznamenán nadměrným egem, chvástáním a nekonečnou sebestředností. Tyto vlastnosti panu poslanci od Motoristů zůstávají bez ohledu na jakékoliv okolnosti.

Červencový karambol Filipa Turka s vozem sanitní služby byl vrcholem poslancových excesů. Po rozhodnutí policejních orgánů, že se nejednalo o trestný čin, přišla tradiční „turkovština“, kterou nás v podobných případech vždy oblažuje: „Tak to zase nevyšlo. Vyváleli mě ve hnoji, nadávali mi, předem mě v očích veřejnosti odsoudili a já se nemohl bránit, protože policie nehodu stále vyšetřovala. Dnes je jasné, že nedošlo k trestnému činu a poběží jen přestupkové řízení. Nejdůležitější však je, že se nikomu nic vážného nestalo. Tolik článků, rozhovorů, příspěvků na sítích a odsuzujících komentářů na mou adresu. Soudy vynášeli opoziční politici, zelení aktivisté naštvaní našimi dotačními škrty a vyjádřit se nezapomněla ani nejvyšší ikona mravnosti a kádrové čistoty, Petr Pavel,“ napsal poslanec na svém Facebooku a neopomněl se otřít o prezidenta.

Dále čtěte

Fridrichová žaluje sněmovnu kvůli zákazu vstupu. Odkazuje na precedens z Orbánova Maďarska

Novinářka Nora Fridrichová ve čtvrtek oznámila, že podává žalobu na Kancelář Poslanecké sněmovny kvůli…

Ať už tak či onak, Turek si ještě před touto nehodou sám vytvořil falešný obraz jakési osobní dokonalosti. Vlastní image morální bezúhonnosti se pak bývalý europoslanec snaží podstrčit nejen politické konkurenci, ale také veřejnosti. I když nyní policie konstatovala, že srážka se sanitním vozem nebyla trestným činem, neznamená to, že se nějak mění Turkův charakter.

Poslanec si jej vyrobil samozřejmě sám a ne ona zlovolná média, vůči kterým se tak často a rád vymezuje. Svůj veřejný obraz totiž především zatížil nekonečnou sérií kauz, které si média nevymyslela. Od starých rasistických a extremistických textů přes různé provokace a vyhrožování zaměstnanci saúdské ambasády přes bizarní incidenty až po házení jogurtů, u něhož Turek konstatoval, že to byl jakýsi hřích mládí, přestože mu bylo už 36 let. K tomu připočtěme jeho dlouhodobou fascinaci rychlou jízdou, která působí spíš jako demonstrace postoje, že pro něj platí jiná pravidla než pro normální smrtelníky.

Dále čtěte

Pavel a Macinka se krátce setkali v New Yorku, oba se účastní zahájení Valného shromáždění OSN

Prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) se v úterý krátce setkali v New Yorku, kde se…

Turek se nám snaží vnutit vlastní svět, kde respekt k pravidlům je vnímán jako slabost. Jenže Turek je skoro rok poslancem. Není už jen automobilový nadšenec, který může na sociálních sítích pózovat s rychlými auty a věrným druhem Richardem Chladem. Je veřejný činitel, který naopak rozhoduje o pravidlech pro miliony lidí. U takového člověka je naprosto legitimní ptát se, jaký vztah k pravidlům vlastně má.

Jedno policejní rozhodnutí tak z Turka neudělá jiného člověka, jenž začne akceptovat stávající pravidla jako všichni. Nevymaže jeho dlouhodobě budovaný obraz politika s přebujelým egem a sklonem k machrování. Naopak nynější závěry policie u Turka bohužel tyto negativní vlastnosti ještě více znásobí.