Třetí den příměří přinesl nečekané propuštění mladého Rusa

Vzhledem k obstrukcím, které Hamas dělal v sobotu, očekávaly se v neděli minimálně stejné problémy. Červený kříž již brzy odpoledne sděluje, že není jisté, zda k propuštění rukojmích v neděli dojde. Později své vyjádření stahuje.

15.05 Hamás oznamuje, že žádá propuštění jiných rukojmích, než bylo dohodnuto. Seznam byl předán již včera egyptským prostředníkům. Později je oznámeno, že chce také více „humanitární pomoci“. Izrael není ochoten ustoupit od již uzavřené dohody.

16.00 Stanovený čas propuštění dalších rukojmích. Podle očekávání se neděje nic. Není zřejmé, zda Hamás hodlá dnes někoho propustit.

16.30 Hamás oznamuje, že propustí jednoho ruského občana „jako poděkování Putinovi za podporu“. Jedná se o člověka s dvojím občanstvím – ruským a izraelským. Putin krátce po masakru 7. října přijal v Rusku delegaci Hamásu. Podle Moskvy jednali o propuštění rukojmích a Hamás údajně Putinovi slíbil propustit osm rukojmích s ruským občanstvím, k čemuž zatím nedošlo, přestože se návštěva odehrála již zhruba před měsícem. Podle Hamásu jim Putin pogratuloval k vojenské akci, „o které se bude učit na ruských vojenských akademiích“, a navíc Hamás dostal od Rusů licenci k místní výrobě nábojů do kalašnikovů.

17.40 Čtrnáct izraelských rukojmích (třináct podle předem schválené dohody, plus onen Rus) a tři Thajci se nacházejí v rukou Červeného kříže v Pásmu Gazy. Červený kříž zde funguje v podstatě jako taxi, převezme rukojmí v Pásmu Gazy, naloží je do sanitek a převeze je přes hraniční přechod do Egypta, kde je předá Izraelcům.

18.10 Propuštění jsou již v rukou izraelské armády. Většina propuštěných je z Kfar Aza. Je mezi nimi devět dětí, největší počet od začátku příměří. Zde jsou:

Abigail Idan (4). Tříletá Abigail, která má také americké občanství, „oslavila“ své čtvrté narozeniny v zajetí jako sirotek. Oba rodiče byli před jejíma očima zavražděni. Její dva starší bratři (6 a 9) se zachránili ukrytí ve skříni.

Hagar Brodutch a její tři děti Ofry (10), Yuval (8) a Oria (4). Když byl kibuc Kfar Aza přepaden teroristy, celá rodina se ukryla v krytu, který je součástí domu. Později otec rodiny Avichai vyšel ven, aby pomohl v boji s teroristy. Mezitím v sousedním domě zavraždili rodiče Abigail a malá Abigail přiběhla k nim do domu a schovala se s nimi v krytu. Tam je pak našli teroristi a všech pět odvlekli do Gazy. Zoufalý Avichai se po nějaké době utábořil před ministerstvem obrany v Tel Avivu. Tam seděl celé dny na plastové židli a s cedulí s nápisem „Moje rodina je v Gaze“. Zpočátku ho doprovázel jen pes Rodney, ale později se k němu začali přidávat další lidé, kteří spolu s ním naléhali na propuštění rukojmích.

Chen Goldstein-Almog a její děti Agam (17), Gal (11) a Tal (9). Tatínek Nadav a nejstarší dcera Yam (19) byli při útoku zavražděni.

Alma Avraham (84) byla hned po propuštění převezena vrtulníkem do nemocnice k naléhavému ošetření.

Aviva Siegal (62) byla unesena spolu s manželem Keithem. Ten propuštěn nebyl a zůstává v Gaze.

Dafna Elyakim (15) a její sestra Ela (8). Sestry byly v době útoku u svého otce Noama. Při útoku byla zabita Noamova partnerka a její syn. Dafna, Ela a Noam byli uneseni do Gazy. Noam byl později nalezen mrtvý. Maminka dívek Maayan bojovala jako lvice za jejich propuštění.

Roni Krivoj (25) byl unesen z párty Nova u Re’im. Díky svému ruskému občanství byl propuštěn, přestože muže nad 18 let Hamás jinak propouštět odmítá.

Ukázalo se, že včerejší tlak Kataru, USA a Egypta na Hamás nese ovoce. Podle dnešních zpráv největší nátlakovou váhu na Hamás nemá Katar, jak se předpokládalo, ale Egypt. V Kataru sice žijí v bezpečí vůdcové Hamásu, ale o Gaze rozhodují místní vůdci žijící v Gaze a v současné situaci je pro ně nejdůležitější spolupráce s Egyptem. Bez Egypta nevjede do Gazy jediný kamion s potravinami, léky a palivem a bez souhlasu Egypta se ven z Gazy nikdo nedostane, protože Egypt ovládá jediný hraniční přechod, kterým se lze aktuálně dostat ven.

V pondělí má být poslední den příměří, ale je možné, že příměří bude prodlouženo, bude-li Hamás ochoten a schopen vydat další rukojmí. Nikdo neví přesně, a zřejmě ani Hamás sám, kolik jich je ještě naživu. Část rukojmích nezajal Hamás, ale Islámský džihád, a část také „civilisté“, kterým bylo slíbeno, že za každé rukojmí dostanou v Gaze byt a slušnou částku peněz. Možnost dostat byt však padla s izraelskou invazí, a je tedy možné, že tito „civilisté“ pak některá rukojmí zabili. V Izraeli se o této možnosti nahlas nemluví, ale všichni si ji uvědomují. Dokud však není potvrzena něčí smrt, je považován za uneseného a naděje trvá. Mezi již propuštěnými rukojmími z předchozích dnů jsou nejméně dva případy, kdy unesená považovaná za mrtvou byla poté propuštěna živá. Doufejme tedy v návrat co největšího počtu rukojmích.