Letouny Jas-39 Gripen během cvičení, ilustrační foto FOTO: Antonia Sehlstedt / Försvarsmakten / se souhlasem
FOTO: Antonia Sehlstedt / Försvarsmakten / se souhlasem
Zdroj hybridních útoků z Ruska by měl být zničen, ať už jde o ruské letouny ve vzdušném prostoru NATO, či přístroje narušující signál GPS, tvrdí Charly Salonius-Pasternak z Finského institutu mezinárodních vztahů. „Třetí světová válka kvůli tomu nezačne, ale možná si Rusko uvědomí, že to myslíme vážně,“ uvedl ve švédské veřejnoprávní televizi SVT.
Politolog zabývající se bezpečnostními otázkami je přesvědčen, že v době, kdy dochází k sabotážím a podobným vlivovým operacím, není otázkou „jestli“, ale „kdy“ kvůli ruským hybridním útokům začnou umírat občané severských zemí.
Právě zpravodajské služby v Dánsku, Norsku a Švédsku v posledních měsících varují, že Rusko si k provádění sabotáží najímá tamní zločince. Jak již deník FORUM 24 informoval, Finsko je obzvlášť zranitelné prostřednictvím rušení signálu GPS, k němuž dochází zejména ve východní části Finského zálivu.
„Měli bychom říci, aby to bylo Rusům jasné, že víme, odkud to přichází, víme kdo a jakými přístroji to dělá, a pokud to neskončí, zničíme je,“ prohlásil Salonius-Pasternak ve speciálním vydání pořadu Agenda: Severská odpověď na Putinovu válku.
Odolná společnost jako zbraň
Na dotaz moderátorky, zda jsou země ve svých reakcích na ruskou hybridní hrozbu příliš slabé, se vyjádřil švédský ministr obrany Pål Jonson. Podle něj má odpověď spočívat v posílení odolnosti společnosti, jak to dělá například Švédský úřad pro psychologickou obranu, který mimo jiné identifikuje dezinformace a reaguje na ně.
„V současné době existuje mnohem větší povědomí o hrozbách, rizicích a zranitelnosti, v neposlední řadě pokud jde o různé typy hybridních hrozeb. Mohou to být dezinformace, kybernetické útoky a také špionáž týkající se kritické infrastruktury.“
Ministr pro severskou spolupráci Anders Adlercreutz v debatě prohlásil, že ne vždy je jisté, kdo za hybridním útokem stojí. „Také musíme myslet na to, čeho se ten, kdo hybridní operaci provádí, v mnoha případech Rusko, snaží dosáhnout. Pokouší se vytvořit strach, destabilizovat naši společnost a přimět naše obyvatele, aby ztratili důvěru v naše instituce, vlády, média.“
„Nenechat se vyprovokovat“
Právě tím většinou argumentují představitelé států, kterých se ruské hybridní útoky již dotkly. Jak deník FORUM 24 informoval, k tomu nenechat se vyprovokovat a zachovat klid vyzval například estonský ministr zahraničních věcí Margus Tsahkna, když ruská pohraniční stráž v květnu odstranila navigační bóje z řeky oddělující estonskou Narvu a ruský Ivangorod.
Když ruský bojový letoun v červnu narušil vzdušný prostor Švédska, tamní představitelé to sice odsoudili, ale výsledkem bylo jen to, že si tehdejší švédský ministr zahraničí Tobias Billström nechal předvolat ruského velvyslance.
Stejně reagovala lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová, když se v první polovině září zřítil v Lotyšsku ruský dron nesoucí výbušniny. Lotyšské ministerstvo obrany se navíc vyjádřilo, že dron zřejmě neměl nepřátelské úmysly. Přibližně ve stejné době narušil ruský dron také vzdušný prostor Rumunska.
„Sestřelte je a oni přestanou“
Charly Salonius-Pasternak to okomentoval mimo jiné řečnickou otázkou, zda chce NATO chránit své občany. „Myslím, že cokoli, co vypadá, že by mohlo překročit vzdušný prostor NATO, by mělo být sestřeleno. Jsem si celkem jistý, že ruské drony by přestaly narušovat náš společný vzdušný prostor,“ napsal na síť X.
K reakci ho přiměl i náměstek generálního tajemníka NATO a bývalý rumunský ministr zahraničí Mircea Geoană, který na síti X uvedl: „Ačkoli nemáme žádné informace, které by naznačovaly úmyslný útok Ruska proti spojencům, jsou tyto akce nezodpovědné a potenciálně nebezpečné.“
Expert z Finského institutu mezinárodních vztahů zpochybnil tvrzení o neúmyslnosti. „Je zde záměr skutečně tou červenou linií? Co kdyby jaderná bomba ‚náhodou‘ dopadla do Rumunska?“ zeptal se Salonius-Pasternak na sociální síti X.
