NÁZOR / Bývalý ruský premiér i prezident Dmitrij Medveděv, nyní zástupce šéfa Rady bezpečnosti Ruské federace, učinil další z řady prohlášení vyznačujících se silným, nediplomatickým jazykem, ale naprosto nulovou informační hodnotou.
„Nikdy od kubánské krize nebyla hrozba přímé konfrontace mezi Ruskem a NATO a přechodu ke třetí světové válce tak reálná,“ vzkázal na svém telegramovém účtu Medveděv. Podle jeho názoru za vším stojí americký prezident, jehož vydírání Kongresu USA není vůbec nové a má své historické precedenty.
„Dejte peníze našemu člověku (dosaďte správné jméno), nebo budeme muset začít válku s Rusy,“ napsal Medveděv s tím, že „to říkali různí američtí prezidenti v různých dobách, když vymáhali dolary od svých zákonodárců“.
V dnešní době jde však podle Medveděva o něco jiného. Jde prý o vybírání peněz pro „stát v rozkladu“ a také o naprosto neobvyklou situaci. „Nikdy se tak agresivně a bezostyšně nevydíraly peníze pro zemi, která otevřeně korumpovala úřadujícího amerického prezidenta a jeho rodinu,“ tvrdí Medveděv. Domnívá se, že vše je jen důsledkem toho, že Joeu Bidenovi hrozí porážka (podle Medveděva velmi pravděpodobná) ve volbách. „Proto to hulvátské vydírání, neustálé záchvaty vzteku a divoké narážky proti nám,“ zaplakal na telegramu Medveděv.
„Peníze samozřejmě dostane administrativa a její zastrašený patolízal. Když ne teď, tak v novém roce. Aby mohli pokračovat ve válečném byznysu za každou cenu. A za tyto peníze potečou nové řeky krve, za něž je zodpovědná Bidenova rodina a celá její banderovská verbež,“ zakončil svůj status ruský exprezident.
Za potoky krve na Ukrajině je podle Medveděvovy logiky zodpovědný americký prezident, ačkoliv pokyn k agresi vůči Kyjevu vydal loni v únoru prezident zcela jiného státu.
Není to ani zdaleka první Medveděvovo podobné vyjádření. Například v říjnu v reakci na slova českého ministra zahraničí Jana Lipavského o vrácení anektovaného poloostrova Krym Ukrajině navrhl vrátit Sudety Německu, napsala ruská státní agentura TASS. Připomněla Lipavského vyjádření, že politika Evropské unie by měla vést k obnovení celistvosti Ukrajiny v hranicích z roku 1991.
Medveděv byl v době, kdy v letech 2008 až 2012 vystřídal Vladimira Putina v Kremlu, za liberála, alespoň podle ruských měřítek. Ale po odchodu z Kremlu a později i z čela vlády ztrácel na významu, než se po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu svými komentáři na sociálních sítích začal projevovat jako jeden z nejradikálnějších „jestřábů“.