Slovenský premiér Robert Fico na tiskové konferenci své strany Směr. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Šíření dezinformací na internetu vnímá jako závažný problém 77 procent Slováků. Vychází to z posledního průzkumu CEDMO Trends, který realizuje agentura Ipsos. Byl zveřejněn ještě před prvním kolem prezidentských voleb. Přibývá podle něj také lidí, kteří dezinformace vnímají jako hrozbu pro bezpečnost Slovenské republiky. Dezinformacím se cítí být vystaveno 39 procent občanů. Průzkum také zjišťoval, jaké narativy se nejvíce šířily na Slovensku v únoru, tedy v měsíci předcházejícím volbám.
Již od prosince 2023 se začalo ve slovenském online prostoru více prosazovat téma prezidentských voleb. Téma války na Ukrajině, které z hlediska četnosti výskytu mezi dezinformačními narativy dlouhodobě vede, bylo aktuální především ve spojitosti s předvolební kampaní a kroky nové vlády Roberta Fica, uvedli autoři průzkumu. Více než třetina lidí na Slovensku podle nich například věří, že válka se odehrává pouze na východě Ukrajiny, a ne v Kyjevě. Jde o 36 procent. Tuto falešnou zprávu zaznamenaly v průběhu února bezmála tři pětiny obyvatel.
36 procent lidí také věří falešné informaci, podle které je kandidát na prezidenta Ivan Korčok, který v prvním kole v sobotu zvítězil, diplomat s americkým pasem a před rokem 1989 jako spolupracovník StB donášel na své spolužáky. Ústav paměti národa i Archiv bezpečnostních složek přitom pravost dokumentů vyvrátily, jak ve svých zprávách informovaly AFP i Demagog.sk.
Více než čtvrtina lidí podle průzkumu zastává názor, že s novým prezidentem se počet dezinformací sníží. Více než dvě pětiny Slováků vnímají pokusy o ovlivnění voleb jako velký problém, třetina lidí je naopak za problém nepovažuje. Podobně jako před parlamentními volbami na podzim 2023 se dvě pětiny obyvatel Slovenska domnívají, že na nadcházející prezidentské volby bude mít pravděpodobně vliv Evropská unie nebo USA. Shodně 32 procent jich připisuje vliv také Rusku a NATO.
Co se týče dezinformačních narativů, nejvíce se v poslední době šířily v souvislosti s protivládními protesty, válkou na Ukrajině a slovenskými politiky. Objevil se například údajný řidičský průkaz bývalého premiéra Igora Matoviče s nápisem „řídit jen pod dohledem“, který byl ale ve skutečnosti vytvořen jako satira. Z mnoha sdílení a komentářů na sociálních sítích bylo ale zřejmé, že lidé uvěřili tomu, že se jedná o pravý doklad.
Podobně se šířil i falešný americký pas prezidentského kandidáta Ivana Korčoka, který byl vytvořený pomocí online generátoru.
Během února se podle průzkumu šířily také takzvané deepfakes, například s premiérem Robertem Ficem. Ve videu měl lákat na fiktivní investiční platformu a z investic sliboval vysoký pasivní příjem. Zaznamenala ho více než pětina Slováků.
Podle nedávného průzkumu více než polovina Čechů neví, co je to deepfake. Slováci jsou na tom o něco lépe, jde o necelou polovinu. Že se jedná o zdánlivě reálný, umělou inteligencí vytvořený obraz, video nebo zvuk něčeho, co se nezakládá na pravdě, ví pouze necelé dvě pětiny Slováků. Čtyři z deseti přitom deklarují, že se v posledních měsících s deepfake obsahem jako uživatelé setkali.
První kolo prezidentských voleb se na Slovensku konalo v sobotu. Zvítězil v něm kariérní diplomat Ivan Korčok. Po sečtení hlasů ze všech okrsků získal 42,51 procenta, což je přes 958 tisíc hlasů. V rozhodujícím druhém kole se 6. dubna střetne s předsedou slovenského parlamentu a šéfem vládní strany Hlas-sociální demokracie Peterem Pellegrinim. Ten získal 37,02 procenta, tedy téměř 835 tisíc hlasů.
Korčok, který kritizuje politiku současné vlády premiéra Roberta Fica, dal najevo, že se před druhým kolem bude snažit oslovit i voliče z jiné části politického spektra.
