Od nástupu nové administrativy v Bílém domě zaznívají hlasy, že NATO čelí nyní dvěma problémům a ty se jmenují Trump a Putin. Putin má v popisu práce být problém, že by jím ale byl americký prezident, je celkem nová výzva.

Výrazem změny byl symbolicky summit NATO, který se konal před necelý rokem. Na The National Interest to tehdy komentoval Paul R. Pillar a v podstatě to, co napsal, může stále sloužit jako diagnóza problémů, s kterými se Aliance, do které jsme vstoupili před dvaceti lety, potýká.

Donald Trump tam tehdy předvedl své obvyklé politické divadlo, které spočívá v navození dojmu krize, jaká panovala, než přišel ON. Pak se toho ujal a začaly se řešit problémy, které jeho předchůdci nebyli schopni zvládnout. V tomto případě se to týkalo vojenských výdajů členů Aliance, kteří je skutečně ve své většině neplní. Ti se ovšem nezdají být ochotni na věci něco moc rychle měnit, stejně jako tomu bylo před Trumpem.

V podstatě je to podobné jako Trumpovy summity Kim Čong-unem, tvrzení, že Německo je energeticky ovládáno Ruskem a jak Evropa nezvládá problém uprchlíků. Všechno to slouží především domácímu americkému publiku, aby bylo patrné, jak ON to vzal pevně do ruky. Se skutečnými problémy to nemá často mnoho společného, ale povedlo se mu nastavit agendu veřejné diskuse.

Jak P. R. Pillar napsal již tehdy, existují tady ale i skutečné a nezodpovězené otázky, které se týkají NATO, dnešní role Aliance a jejího účelu v prosazování zájmů Spojených států. „Ty otázky nebyly adekvátně řešeny počátkem 90. let, v době historického zlomu, kdy skončila studená válka, Německo bylo sjednoceno a západní vůdci rozhodli, že NATO nepůjde cestou Varšavské smlouvy a nerozpustí se, ale bude pokračovat a rozšiřovat se.“

Trump byl úspěšný v tom, že se teď mluví o výdajích na obranu a černých pasažérech. Jenže to poněkud zamlžuje jiné otázky. Opravdu by změna ve vojenských rozpočtech a navýšení na dvě nebo čtyři procenta HDP mělo nějaký vliv na bezpečnost Evropy nebo Spojených států?

Tak tomu bylo za studené války, když ve vzduchu visela hrozba sovětských divizí, které se směrem od NDR mohly převalit do západní Evropy. „Tehdy různá výše západních vojenských výdajů ze strany Německa a dalších evropských spojenců mohla zásadním způsobem ovlivnit sílu obrany NATO proti takovému útoku.“ Ať už šlo o obranu, nebo o odstrašení, aby útok nebyl vůbec podniknut. „Dnes je však strategická mapa Evropy zcela odlišná. Ruská vojska se přemístila na ruské území stovky mil na východ.“

Nejohroženější členové NATO jsou baltské republiky a není jasné, jak by okamžitý nárůst vojenských výdajů Německa na dvě procenta HDP znamenal významnou změnu této zranitelnosti. Důvěryhodnost takového odstrašování by musela být spojena s přesvědčením, že se na ohrožení Rigy bude reagovat stejným způsobem jako na ohrožení Berlína. Proto taky drhne přijetí zemí jako Ukrajina a Gruzie. Trump se sice nechal slyšet, že kdyby byl prezidentem v době anexe Krymu on a ne Obama, tak by to nedovolil. Jen neřekl, jak by to udělal.

Význam existence NATO spočívá v udržení západních standardů a to především politických. „Vyhlídka na členství v NATO – podobně jako vyhlídka na členství v Evropské unii – byla podnětem pro budoucí členy, aby tyto normy dodržovali. NATO je hlavním nástrojem vlivu USA na bezpečnostní záležitosti Evropy.“

Aliance znamená také podporu bezpečnosti Spojených států. Byli to Evropané, kteří USA podpořili po teroristických útocích z 11. září a podílejí se na akcích mimo území aliance, v Afghánistánu a Iráku. Evropské země to dělají, ač to není moc populární, řeší problémy, které nezpůsobily a za odměnu se jim od Trumpa dostává urážek.

Větší vojenské výdaje by také znamenaly méně zdrojů pro jiné výdaje, které s tím souvisejí, třeba na zvládnutí problémů s imigranty. Tyto výdaje nesou Evropané, ač uprchlíci pocházejí ze zemí převážně amerických vojenských aktivit. Ty spojenci podporují, protože je to i v zájmu jejich bezpečnosti a je to správné. Jen by bylo dobré zohlednit, že uprchlický problém a humanitární pomoc jsou také součástí úsilí o bezpečnost. O tom se Trumpa pokoušejí přesvědčit Němci, ale je mu tento způsob uvažování cizí.

Pak je tu ještě jeden problém a to jsou členové Aliance, kteří jsou poněkud problematičtí, pokud jde o západní hodnoty liberální demokracie. O Turecku tady snad ani není třeba mluvit, ale jde také o Maďarsko a jeho autoritářské směřování a flirtování s Ruskem. Ty to slabé články řetězu jsou větší problém než peníze, zastaralá technika a malý počet rekrutů.

V každém případě můžeme výročí vstupu do NATO slavit a doufat, že je budeme slavit i v dalších letech. Čím bude NATO funkčnější, tím víc budeme moci slavit.