Měl vystoupit už loni, ale zdraví rozhodlo jinak. Letňany si na Bruce Springsteena počkaly a vyplatilo se. Legendární „The Boss“ jako by toho večera uzavřel smlouvu s živly. Když začal zpívat song Rainmaker, spustila se průtrž mračen. Ke konci koncertu pak s písní Chimes of Freedom přinesl do srdcí šedesáti tisíc fanoušků naději a slunce, které prozářilo oblohu i atmosféru. 15. červen byl plný silných momentů.

Bruce Springsteen není jen rocková legenda, ale i citlivý a otevřený člověk, jenž nikdy neskrýval své vnitřní boje. Vyrůstal v dělnické rodině v New Jersey, v níž ho ovlivnil složitý vztah s otcem trpícím psychickými problémy. Právě tyto zkušenosti se staly základem jeho písní – příběhů o obyčejných lidech, o touze po lepším životě, o pádech a znovu nalezené síle.

Zpěvák sám otevřeně mluví o celoživotním boji s depresemi, které ho provázely i v době největší slávy. V rozhovorech i autobiografii přiznává, že několikrát v životě dosáhl dna, ale vždy dokázal najít cestu zpět, a to zejména díky hudbě, rodině a víře v to, že i v temnotě lze najít světlo. Jeho koncerty jsou proto víc než jen hudební show. Jsou to zpovědi, v nichž se může najít každý.

Dále čtěte

Tři dny nabité energií a hudbou. Festival Metronome Prague odstartuje už 19. června

Osmý ročník největší metropolitní hudební události roku, Metronome Prague 2025, vypukne už 19. června – a bude to jízda, na kterou se…

Také pražský koncert v Letňanech nakonec přinesl mnohem víc, než kdokoli čekal. Bruce Springsteen spolu se svou kapelou E Street Band věnoval publiku neuvěřitelnou dávku energie a na pódiu působil doslova nezastavitelně. Téměř tři hodiny v kuse sázel jeden legendární hit za druhým: „Born in the U.S.A.“, „The River“, „Badlands“, „Because the Night“ nebo „Thunder Road“.

Nechyběly však ani písně s hlubokým osobním poselstvím, například „Long Walk Home“, kterou Springsteen označil za modlitbu pro svou zemi, či akustická naléhavá verze „House Of A Thousand Guitars“. Každá skladba se proměnila v malý příběh o překonávání překážek a hledání naděje.

A jak je to s jeho přezdívkou „The Boss“? Vznikla vlastně jako vtip, protože Springsteen byl pravým opakem autoritativního šéfa. Sám říká, že „šéfy“ nikdy neměl rád a ani se mu nelíbí, když ho tak někdo oslovuje. Název se ale uchytil, protože byl ten, kdo po koncertech rozděloval honoráře mezi členy kapely a staral se o peníze. Když někdo nevěděl, na koho se obrátit, řekl jednoduše: „Zeptej se šéfa.“