Andrej Babiš a Robert Fico FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Slovenská i česká média přinesla nenápadnou zprávu, že slovenské ministerstvo životního prostředí chce na vlastní náklady sanovat kontaminované území bývalého bratislavského podniku Istrochem. Udělá to proto, aby zde mohl majitel holdingu Agrofert začít stavět byty a kanceláře. Krásné gesto vzájemné spolupráce a bratrských vztahů. Ve skutečnosti je to příběh, ve kterém najdeme snad všechno, co na Babišově byznysovém pojetí politiky páchne – a nejde jen o to, že otrávená břečka, která z areálu vytéká, dostala od místních jméno Smradlavka. Je to Babišův trojnásobný jackpot. A bez přehánění snad i obchod století.
Areál bývalé chemičky poblíž centra Bratislavy získal Agrofert v roce 2002 za směšně nízkou cenu, protože byl zatížený extrémním chemickým znečištěním. Sleva to byla opravdu královská. Stát se podniku zbavil za pouhých 200 milionů slovenských korun (asi 140 milionů korun), přitom měl podle účetních údajů hodnotu kolem tří miliard slovenských korun. To není běžná sleva – to je propast.
To tedy byla Babišova první výhra. Důvod prodeje pod cenou? Ekologická zátěž. V době privatizace se běžně dělo, že podniky se prodávaly levněji, pokud nový vlastník převezme odpovědnost za odstranění ekologických škod. Agrofert se v privatizačním projektu opravdu zavázal investovat miliardu korun. Jenže nebylo určeno kam konkrétně. Závazek měl jen mlhavou formulaci „zejména do ekologie“.
Kamarád na správném místě
Otázkou je, zda Agrofert skutečně něco investoval a kolik. Fond národního majetku však později ochotně Babišovi vystavil potvrzení, že podnik podmínky privatizační smlouvy splnil. Jenže ve Fondu národního majetku seděl shodou okolností nominant strany Směr Roberta Fica a pozdější ministr hospodářství Pavol Pavlis. Ten měl s Babišem nejen osobní kontakty, ale dokonce úzké obchodní vazby – působili spolu ve firmě Port Service Bratislava. Port Service zajišťovala část lodní přepravy pro Duslo Šaľa, chemickou společnost patřící do holdingu Agrofert. Jenže to není všechno. Jako ministr hospodářství rovněž podporoval neobvykle vysokou daňovou úlevu pro tuto společnost.
V roce 2014 získala i díky němu firma z holdingu Agrofert daňové prázdniny na deset let. Celkově mělo jít o částku šedesát milionů eur, což byla nejvyšší daňová výhoda ze všech firem podnikajících na Slovensku. Agrofert předstihl i investiční pobídky pro světové firmy jako Volkswagen, Jaguar Land Rover, PSA nebo KIA. Pak ale přišly horší časy. Na Slovensku se po dlouhém období vládnutí Roberta Fica ujala v roce 2020 vlády koalice pod vedením Igora Matoviče. Svou politiku postavila na neúprosné kritice korupčních praktik předchozího období.
Suma, ze které jímá závrať
Nekompromisní byl i ministr životního prostředí Ján Budaj. Tehdy se Babišův Agrofert dostal do sporu se slovenskou vládou právě kvůli podniku Istrochem. Smradlavka v centru Bratislavy nebezpečně páchla a místní se začali bouřit. Ján Budaj tvrdil, že ekologické škody musí nést aktuální vlastník, tedy Agrofert – zvlášť když získal podnik s tak velkorysou slevou. Slovensko chtělo od Babišovy firmy vymáhat stovky milionů eur. Budaj otevřeně mluvil o tom, že ekologické zátěže byly „spekulativně přesouvány na stát“ a že takové praktiky nebude tolerovat, dokud bude ministrem. Jenže Babiš se nedal a hezky si počkal.
Dnes už v Bratislavě zase vládne jeho přítel Robert Fico. A rázem je všechno jinak. Jak už víme, slovenská vláda se chystá zaplatit sanaci ekologických škod místo Agrofertu. Náklady pro slovenské poplatníky? 350 až 700 milionů eur (asi 8,75 až 17,5 miliardy korun). A to je druhá Babišova výhra. Stát mu zdarma vyčistí těžce zamořený areál, z něhož roky unikají toxické látky do půdy i spodních vod.
A třetí kolo jackpotu? Po sanaci se pozemky promění v luxusní stavební parcely pár minut od centra Bratislavy. Obrovskou rozlohu o rozměrech necelých 160 hektarů (zhruba 227 fotbalových hřišť) může Agrofert zastavět nebo rovnou prodat developerům – za násobně vyšší cenu, než jakou Babiš kdysi zaplatil. Kdo chce, může si podle tamní cenové mapy spočítat přibližný výnos – ale jen na vlastní nebezpečí, aby se mu z výsledné sumy neprotočily panenky.
Třešnička
Tři výhry v jednom příběhu, který dokonale ilustruje, jak fungují politické a ekonomické vazby Andreje Babiše napříč hranicemi. To, že náš pravděpodobný budoucí premiér dostal od Roberta Fica i další dárek v podobě smíru v soudní při, že nebyl agent StB, je už jen třešnička na dortu.