
Příští americký prezident Trump, francouzský prezident Macron a ukrajinský prezident Zelenskyj se v Paříži sešli ke třístranným rozhovorům. FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem

KOMENTÁŘ / Nastupující prezident Spojených států Donald Trump se v Paříži v neděli sešel s prezidentem Ukrajiny Volodomyrem Zelenským. Diskutovali o Trumpově mírovém plánu, který má ukončit už téměř tři roky trvající konflikt vyvolaný ruskou invazí. Ukrajinský prezident označil bez dalších podrobností rozhovor za konstruktivní. Americký prezident vyzval k okamžitému příměří. Co to znamená pro podobu budoucího míru?
K mírovému vypořádání je ještě hodně daleko. Trump ale chce, aby už během vyjednávání o něm platil klid zbraní. Tak tomu bývá málokdy, protože příměří na stávající linii znamená rezignaci obou stran na snahu vylepšit svou vyjednávací pozici přímo na bojišti. Příměří také může být využito jen jako oddechový čas, což nemusí vyhovovat té straně, která má za to, že ho její nepřítel potřebuje víc než ona.
Jednejte, nebo uvidíte
Lidé z okolí prezidenta Trumpa, včetně jeho zmocněnce pro Ukrajinu Keitha Kelloga, shodně mluví o tom, že chtějí obě strany k jednacímu stolu dotlačit. Ukrajinu hrozbou zastavení americké pomoci, Rusko naopak možností jejího skokového zvýšení. Zelenskyj zjevně správně pochopil, že výhodu bude mít ten, kdo k jednání zaujme vstřícnější postoj.
Donald Trump na své sociální síti napsal, že Zelenskyj a Ukrajina jsou připraveni se dohodnout. To je pozitivní signál, že se ukrajinskému prezidentovi podařilo Trumpa přesvědčit, že Kyjev není překážkou k jednání. Americký prezident zároveň vyzval k uzavření příměří Putina. Pokud bude trvat ruská neústupnost a nová americká administrativa by krach jednání přičetla právě jí, jednalo by se o diplomatické vítězství Kyjeva.
Je ale otázka, zda ze strany Ruska také nejde jen o taktiku. Trumpův mírový plán je sice na hony vzdálený maximálním ruským cílům z doby před spuštěním invaze, ale momentálně pro Moskvu nevýhodný není. Navíc se zdá, že Putin už připravuje své poddané na to, aby takový výsledek vnímali jako vítězství.
Klíčové slovo je záruka
Ukrajina změnila po zvolení Trumpa prezidentem radikálně svou pozici. Na konci listopadu Zelenskyj poprvé připustil možnost, že by se jeho země mohla výměnou za mír vzdát minimálně dočasně okupovaných území. Správně pochopil, že trvání na zachování územní celistvosti jako podmínky míru by z něj v Trumpových očích dělalo překážku jednání.
Ukrajinský prezident se tak teď soustředí na záruky, že mírové uspořádání nebude moci Rusko znovu narušit silou. Moskva přitom momentálně působí jako strana méně ochotná k ústupkům. Její podmínky pro pouhé zahájení jednání se rovnají kapitulaci Ukrajiny. Zelenského hlavním úkolem teď je, aby to takhle vnímal i nastupující prezident. Zatím se zdá, že se mu to daří.