KOMENTÁŘ / Administrativa Donalda Trumpa pokračuje v eskalaci situace v Los Angeles. Navzdory vlastnímu tvrzení, že nasazení Národní gardy situaci uklidnilo, vysílá do města příslušníky Námořní pěchoty Spojených států v činné službě. Přitom už využití jednotek gardy bez žádosti, a dokonce i souhlasu guvernéra státu je krajně nezvyklé. Prezident přitom nevyužil možnosti, které mu dává zákon o vzpouře. Místo toho spoléhá na neověřenou a zatím nevyužitou právní konstrukci. Stát Kalifornie se chce bránit soudně. Trump se ale zjevně rozhodl, že si na případu protestů proti imigračním raziím ověří, jak daleko až může zajít.

Téma imigrace není vybráno náhodně. Trumpova administrativa ho spojuje s bezpečností, a tudíž si pro prezidenta nárokuje v podstatě neomezenou autoritu. Stranou tak mají jít soudy, místní úřady, a dokonce i tzv. habeas corpus, což je nástroj bránící svévolnému zadržování. Nasazení armády je ale přece jen ještě o něco znepokojivější. Nelze zpochybnit, že při protestech dochází k násilnostem, byť v daleko menší míře, než tvrdí Trump. Jenže vyslat do ulic Národní gardu, a dokonce i ozbrojené složky v činné službě dosud bylo a mělo by i zůstat naprosto výjimečným prostředkem poslední záchrany.

Dále čtěte

Co se to stalo s Amerikou? Fenomén jménem Donald Trump vám vysvětlí nová kniha

Nazvali jsme ji Trump 2.0. Novinka, kterou již nyní najdete na e-shopu FORUM, se zabývá tím, co znamená znovuzvolení…

Místo toho mluví prezident otevřeně o tom, že by byl rád, kdyby jeho podřízení zatkli guvernéra státu Gavina Newsoma. Jeho vyjádření jsou dílem děsivá a dílem směšná. Hrozba zatčením pro Newsoma patří do první kategorie. Poděkování jednotkám Národní gardy za uklidnění situace v době, kdy ještě nebyly nasazeny, náleží do té druhé.

Krok k neomezené moci federální vlády

Někteří poukazují na to, jak rozdílný je přístup prezidenta Trumpa k „právu a pořádku“ v tomto případě oproti lidem, kteří chtěli násilím zablokovat nástup Joea Bidena k moci. Milosti i pro ty, kteří napadali policisty, k tomuto srovnání přímo vybízí. Zároveň to zapadá do vzorce, kdy protesty jedněch jsou tolerovány, kdežto protesty druhých silně potlačovány. Když se v roce 2017 v Charlottsville sešli tzv. bílí nacionalisté, tak Trump řekl, že většina z nich násilí nepáchala. V případě protestů po vraždě George Floyda tuhle schopnost nuance ztratil.

Dále čtěte

Americká armáda vyšle do Los Angeles na 700 příslušníků námořní pěchoty

Americká armáda oznámila, že vyšle na 700 příslušníků námořní pěchoty do Los Angeles, kterým v posledních dnech zmítaly nepokoje. Mají…

Trumpovo pokrytectví samozřejmě může mít závažné důsledky. Jednoznačně jde o dvojí přístup. Jenže možná ještě nebezpečnější a pokrytečtější je přístup k rozdělení pravomocí mezi státy a federální vládou. Když Joe Biden hrozil, že by mohl „federalizovat“ Národní gardu Texasu, označila to Kirsti Noemová za hrubé porušení práv států. Teď Noemová sedí ve vládě prezidenta, který to udělal, a mlčí. Republikáni už od 60. let rétoriku práv států používali hojně a rádi. Teď se ukazuje, že to bylo z větší části pokrytectví.

Pokud dojde k normalizaci toho, že federální vláda převezme kontrolu nad jednotkami Národní gardy a v případě sebemenších protestů bude vysílat do jednotlivých států i vojáky v činné službě na jejich potlačení, pak Spojené státy nesměřují k vůbec ničemu dobrému. Skvělé díky tomu tedy rozhodně nebudou. Spíše naopak.