Trump není favorit, ale šanci má

archiv

Předpovídání výsledků amerických prezidentských voleb je nevděčná disciplína. U nás stačí správně předpovědět vítěze v celkovém počtu hlasů. I to může být při těsném výsledku těžké. V USA ale kvůli komplikovanému systému sboru volitelů vítěz vůbec nemusí být ten, kdo získá nejvíce hlasů. Historicky to sice byla spíše výjimka, Donald Trump by ale mohl být prvním člověkem, který se tímto způsobem stane prezidentem dvakrát. Dalším prvkem nejistoty pak letos je masivní hlasování v předstihu a možné spory spojené právě s hlasy voličů, kteří je odevzdali před volbami, ať už poštou, či osobně.  

Sbor volitelů

Pavel Hofman

Komplikovaný systém volby je vlastně poměrně elegantním řešením kompromisu mezi mnoha protichůdnými zájmy. Když už se delegáti ústavodárného shromáždění shodli na tom, že nově vzniklá federální vláda potřebuje šéfa výkonné moci, bylo potřeba se shodnout, kdo a jak jej bude volit. Mnozí se obávali vášní lidu, a tak nechtěli, aby kromě Sněmovny reprezentantů občané volili přímo i prezidenta.

V tomto úřadě se totiž v rukou jediného člověka shromáždilo tolik moci, že se otcové zakladatelé báli, aby se z prezidenta nestal volený diktátor. Značná část z nich se domnívala, že přímá volba lidem by toto riziko zvýšila. Dále šlo o to, že zatímco Kongres byl rozdělen na sněmovnu zastupující lid a senát zastupující státy se dvěma různými volebními systémy, přímá volba by prezidentský úřad naprosto vytrhla z moci jednotlivých států.

A tak vznikl kompromis, který zahrnoval jak zastoupení obyvatel, tak států, a zároveň umožňoval každému státu, aby si sám rozhodl, zda bude prezidenta volit přímo, či ne. Ve sboru volitelů měly jednotlivé státy tolik hlasů, kolik odpovídalo počtu zástupců ve sněmovně i v senátu, čímž byly mírně zvýhodněny malé státy. Zároveň ústava nijak nediktuje, jak mají jednotlivé státy volitele do sboru nominovat. To umožnilo některým státům nechat volbu na občanech a jiným delegovat volitele nepřímo skrze vlastní zákonodárné sbory.

Váha malých států

Navzdory tvrzením některých konzervativců i liberálů nebylo důvodem vítězství Donalda Trumpa v roce 2016 zvýhodnění malých států. Stála za ním spíš skutečnost, že kromě Nebrasky a Maine delegují všechny státy všechny volitele vítězi v daném státě. Hillary Clintonová v těch státech, kde zvítězila, prostě vyhrávala v průměru s větším rozdílem než Donald Trump v těch, kde vyhrál on.

Taková situace se může opakovat i letos. Dokonce se dá říci, že je to v podstatě jediná realistická možnost, jak současný prezident může obhájit svůj mandát. Zatímco v roce 2016 měl podle serveru 538.com relativně slušnou šanci porazit svou soupeřku i v počtu hlasů, letos stejný server tuto možnost odhaduje na méně než tři procenta. Jenže Trump nakonec celonárodní hlasování prohrál. Vyhrál sbor volitelů a jeho šance to letos zopakovat není podle výše zmíněného agregátoru průzkumů tak dramaticky jiná; 8 % letos oproti 10 % v roce 2016.

Volební mapy

Joe Biden má teoretickou šanci dokráčet do Bílého domu pohodlnější. Může si dovolit prohrát všechny tzv. toss-up státy – tedy ty, v nichž je rozdíl v průzkumech tři a méně procentních bodů – a pořád dosáhnout na potřebných minimálně 270 volitelů. Vyrovnaných států je sedm. V Iowě, Texasu a Ohiu těsně vede Trump a v Georgii, Severní Karolíně, na Floridě a v Arizoně zase Biden. Vzhledem ke statistické chybě ale rozdíl tří procent, který oba kandidáty v těchto státech dělí, nemusí nic znamenat.

Pokud by Trump získal všech těchto sedm států, musel by ještě vyhrát v Pensylvánii, kde momentálně za svým soupeřem v průměru 538.com zaostává o 4,8 %. To je o pár desetinek více, než byla chyba průzkumů v tomto státě v roce 2016. Pokud by nezískal Pensylvánii, pak by musel vyhrát v Michiganu, kde by chyba průzkumů musela být přes 8 %. Případně by musel získat Nevadu, kde je momentálně rozdíl pět procent v Bidenův prospěch, ale k tomu by ještě potřeboval Wisconsin, kde už je rozdíl opět 8 procentních bodů.

Chyba průzkumů by tak musela být větší než minule, ale vyloučit ji nelze. Z trojice států tzv. rezavého pásu (Pensylvánie, Michigan, Wisconsin), které Trump v roce 2016 překvapivě vyhrál navzdory většině průzkumů, budou kompletní výsledky nejdříve ve Wisconsinu. Pokud by tam Biden prohrál či jen těsně vyhrál, pak by to znamenalo, že se dá podobně velká chyba očekávat i v Pensylvánii a Michiganu. Naopak pokud by se průzkumy potvrdily, mohl by pomalu slavit. (viz návod na sledování voleb)

Stydliví voliči, nebo vzdělání?

O důvody, proč se průzkumy zrovna v těchto státech v minulých volbách tak výrazně spletly, se vedou spory. Ředitel agentury Trafalgar Group Robert Calahy tvrdí, že to bylo především proto, že se voliči styděli přiznat, že budou hlasovat právě pro Trumpa. Jeho společnost, která používá systém vážící tzv. společenská očekávání, tak predikuje těsné Trumpovo vedení v Michiganu (3 %) a Pensylvánii (2 %) a remízu ve Wisconsinu.

Vzhledem ke statistické chybě by to pořád znamenalo, že Biden má slušnou šanci v obou státech vyhrát, ale už by to bylo výrazně nejistější než podle celkových průměrů. Trafalgaru se v roce 2016 podařilo odhadnout výsledky v Pensylvánii i Michiganu, a i proto Calahyho slova ve voličích demokratů vzbuzují jisté obavy z opakování scénáře ze souboje Trump vs. Clintonová.

Jiné agentury ale tvrdí, že hlavní příčinou špatného odhadu byl fakt, že ve svých vzorcích a v následných přepočtech nezohledňovaly vzdělání respondentů. Je faktem, že korelace mezi tím, o kolik lépe si Trump v daném okrese vedl než jeho republikánští předchůdci a kolik procent lidí tam nemá vysokoškolský titul, byla v roce 2016 v Michiganu 0,85 (1 je dokonalá korelace). Byla tak výrazně silnější než korelace například s mediánem příjmů, byť i ta byla poměrně slušná s –0,62 (negativní korelace znamená, že čím menší medián příjmů, tím víc si Trump polepšil).

Tím není míněno, že by Trumpa volili hloupí a nevzdělaní lidé. Vypadá to ale, že se mu podařilo demokratům odlákat hodně voličů pracujících v průmyslu, které nejspíše oslovil svými sliby, že do Spojených států vrátí pracovní místa. Průmysl, především ocelárny a automobilky, býval tradičně v minulosti zdrojem středostavovských příjmů pro lidi s nižším dosaženým vzděláním. Zároveň také často zdrojem ekonomické a sociální stability.

Pokud tedy vzorky agentur nereflektovaly vzdělání, respektive hrubá data nijak nevážily s ohledem na tuto veličinu, dává smysl, že byla chyba větší než statisticky očekávatelná. Agentury tvrdí, že už tento nedostatek napravily. Nicméně podcenění v roce 2016 bylo nejspíš kombinací mnoha příčin a letos mohou přibýt jiné, neočekávané. Parafrázuje Samuela Becketta by se dalo říci, že výzkumníci mohli letos udělat nové, lepší chyby.

Možné spory

Další neznámou pak bude ohromný počet hlasů odevzdaných v předstihu. Procento neplatných lístků odevzdaných poštou bývá obvykle v řádu nižších jednotek procent, ale vzhledem k tomu, že letos budou mnozí lidé volit poštou poprvé, může být významně vyšší. V Pensylvánii někteří voliči zapomněli svůj hlas v jedné obálce dát ještě do druhé, neprůhledné. Takové hlasy nejspíš nebudou platit.

V Texasu zase republikáni usilují o zneplatnění více než 120 000 hlasů z toho důvodu, že byly odevzdány údajně neschválenou metodou, kdy voliči volili z aut. Jejich žalobu už odmítl Nejvyšší soud státu Texas i příslušný federální soud, ale dá se čekat odvolání. Jelikož průzkumy odhadují, že demokraté letos budou hlasovat v předstihu častěji než republikáni, a data z těch států, které zveřejňují registraci hlasujících voličů, to potvrzují, mohla by větší chybovost takto odevzdaných hlasů opět nahrát Trumpovi.

Trump sám se opakovaně vyjádřil, že by vítěz měl být znám už během volební noci. Podle neověřených zpráv v případě, že se mu podaří uspět ve všech toss-up státech, hodlá přistoupit k tomu, že se prohlásí vítězem v Pensylvánii, a tím i vítězem voleb. Právě tam totiž bude sčítání korespondenčních hlasů trvat několik dní, a je tedy pravděpodobné, že v den voleb bude prezident držet vedení, které se bude postupně tenčit, případně zmizí docela.

V případě těsných výsledků, které se dají očekávat minimálně v některých ze sedmi toss-up států, může také dojít na přepočítávání hlasů, které by celý proces ještě více protáhlo. Mohou se objevit i žaloby požadující zneplatnění korespondenčních hlasů, nebo naopak proti jejich zamítnutí. Asi největším extrémem by bylo, pokud by některé státy přistoupily k tomu, že by do sboru volitelů nominovaly volitele bez ohledu na voliče s odkazem na chaotický průběh voleb.

Šance nejsou vyrovnané, ale vítěz jasný není

Pro prezidenta Trumpa by se muselo sejít několik příznivých okolností, aby svůj úřad obhájil. Jeho šance je výrazně menší než šance jeho protikandidáta, ale zdaleka není nulová. Kdyby se americký prezident volil prostou většinou hlasů, dalo by se už dnes říci, že se jím s pravděpodobností hraničící s jistotou stane Joe Biden. Jelikož je ale volební systém komplikovanější, a letos navíc nejistotu přidává korespondenční volba a hlasy odevzdané osobně v předstihu, je Trump stále ve hře.

Zároveň kvůli těmto dvěma důvodům nemá nejspíš moc cenu sledovat tzv. exit polls, protože ty zaznamenají jen ty voliče, kteří k urnám dorazí. Vzhledem k tomu, že různí lidé hlasovali v různou dobu, kdy například rozdíl v preferencích v klíčových státech nemusel být ještě takový, nebo byl naopak dočasně výraznější, než je teď, průzkumy zveřejněné těsně před volbami jejich nálady nepostihnou.

Perličkou ilustrující, jak nepřehledné volby letos jsou, je takzvaný SP500 prediktor. Pokud v období od 31. července do 31. října index SP500 klesne, pak dojde ke střídání u moci. Pokud naopak stoupne, udrží prezidentskou funkci úřadující strana. Tato metoda se chlubí spolehlivostí 87 % od roku 1944 do současnosti, byť může klidně jít jen o statistickou anomálii. Každopádně letos ve sledovaném období index poklesl o titěrných 0,04 %. Nejlepší předpověď v současné době tedy je, že Biden nejspíš vyhraje, ale Trump pořád může překvapit.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner