Nový americký prezident od páteční inaugurace do úterý zásadně překopal americkou hospodářskou politiku.
Zjevně se snažil ukázat, že bude prezidentem energickým a že jeho prioritou bude právě ekonomika včetně financování zdravotnictví či energetické nezávislosti. Především se však naplno představil jako tvrdý odpůrce působení svého předchůdce Baracka Obamy (levicová Demokratická strana).
Jaké byly tři první významné kroky Donalda Trumpa (pravicová Republikánská strana) v prezidentském pochodu? Naštval Obamu, když udělal první krok ke zrušení jeho největšího projektu – zdravotní reformy. Pak si šel zatančit na inaugurační ples a o víkendu se radoval, že mají Spojené státy skvělého prezidenta. V pondělí potopil připravenou největší obchodní dohodu na světě a v úterý povolil obnovení výstavby obrovského ropovodu, na němž seděl několik let Obama.
Kromě toho, obdobně jako George W. Bush (jeho spolustraník), hned v prvních dnech také zmrazil výdaje na platy zaměstnanců vlády v širokém slova smyslu (s výjimkou armády), čímž v podstatě zastavil přijímání dalších úředníků. Navíc stihl zablokovat financování institucí, které se zabývají potraty, ať už je přímo provádějí, nebo o nich poskytují informace.
Máme se z těchto kroků radovat, nebo na ně naříkat? Posuďme každý zvlášť. Dnes drahé americké zdravotnictví.
Obamova zdravotní reforma měla řadu vážných chyb, ale z dlouhodobého hlediska byla především enormně drahá. Jak upozorňoval mimo jiné i Trump, pojistné na zdravotním pojištění již nyní rostlo o desítky procent. Obamův nápad byl nákladný pro celou federální pokladnu i pro firmy. Můžete si říct, že pro Čechy není moc důležité, zda a za jakou cenu mají Američané zdravotní pojištění. Je pro nás však důležité, aby byl náš klíčový spojenec hospodářsky výkonný a se zdravými financemi. Barack Obama (nejen) v tomto směru svůj národ nevídaně poškodil, a to zejména zadlužováním a pak právě stále nákladnějším financováním lékařské péče. Největším odvětvím ekonomiky Spojených států už přitom v současnosti není ani ropný či těžký průmysl (jako kdysi) ani maloobchod (jako za vlády George W. Bushe), nýbrž právě zdravotnictví.
Navíc si Obamův projekt dovolil něco, co se ve Spojených státech nesmí a co by nemělo být běžné ani jinde po světě. Mluvil do svobody podnikání. Konkrétně zasahoval do hospodaření soukromých zdravotních pojišťoven. Mnohým z nich však systém nesporně vyhovoval, protože omezoval svobodnou soutěž, v jejímž rámci se všichni musí opravdu snažit.
Z lékařské péče se navíc stalo úřadování. Zdravotní pojištění je čím dál tím složitější. Obdobně jako chce Trump bojovat proti složitosti daní, chce bojovat i na tomto poli.
Škoda že si z něj nevezme příklad naše současná vláda, která daně komplikuje, výdaje výrazně zvyšuje a limitovanou spoluúčast pacientů na nátlak ČSSD zrušila.
Trump chce, obdobně jako Obama, možnost zdravotního pojištění pro všechny Američany. Ovšem možnost, nikoli povinnost, jak to zavedl Obama, který tak asi 20 milionům předtím nepojištěných Američanů dopomohl k pojištění, respektive část z nich přinutil.
Trump je podle vlastních slov otevřený různým formám pojištění. Zákon však podle něj nesmí zasahovat do konkurence pojišťoven. V pátek po slavnostní inauguraci Trump ještě samozřejmě nebyl schopen tzv. „Obamacare“ celou zrušit a nahradit ji jakýmkoli novým, rozumnějším systémem zdravotního pojištění. Schválil však příkaz, v němž nařizuje všem příslušným federálním orgánům minimalizovat finanční zátěž spojenou s uvedeným Obamovým nápadem.
