Vladimir Putin a Donald Trump v roce 2017 FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru
KOMENTÁŘ / Trump už volal Putinovi, datum jednání a ukončení války je známé. Trump se rozhodl. Pokud někdo odmítne vyjednávat, tak je po něm. Setkali jste se s podobnými titulky? Ach, tyhle předpovědi expertů, to je jako kdyby měli v kapse tarotové karty a někteří dostali kartu „mír“ a jiní kartu „ďábel“. Co je to za hysterii? Trump vyhrál prezidentské volby demokratickým způsobem, byl zvolen Američany, ať se to někomu líbí, nebo ne. Je třeba to přijmout jako fakt. Ano, Američané zvolili populistu s nejhorší možnou reputací, ale klíčem zde není „reputace“, ale fakt, že „zvolili populistu“. Víte, proč je v novinách tolik děsivých titulků? Protože se všichni bojí jeho nepředvídatelnosti.
Trump, stejně jako mnoho jiných politiků, dává v rytmu divokého „trump-pam-pam“ obrovské množství slibů, ale není vůbec jisté, že je dodrží. Když jsem se dívala na to, co se děje kolem Trumpa a jeho výroků, jako fanouškovi true-crime mi to připomnělo nábor do sekty. Vedoucí sekty, takzvaní kazatelé, shromáždí komunitu z nejzranitelnějších vrstev společnosti (menšiny, chudé rodiny s mnoha dětmi, osamělé důchodce), nabídnou jim svou pomoc a oni nakonec souhlasí.
Hlavní návnadou je, že za ně vyřeší jejich problémy a oni pro to nemusí nic dělat, jen věřit a modlit se. Co může být lepšího a jednoduššího, že? Když důvěryhodnost kazatelů začne klesat, předvedou řadu představení, aby jejich příznivci měli důvod k dalšímu uctívání.
Například Jim Jones, hlava sekty „Chrám lidu“, nutil najaté herce, aby během jeho kázání vyplivovali shnilé kusy masa a předstírali tak, že se vyléčili z rakoviny, nutil nalíčené „mrtvoly“, aby se postavily na nohy, když nad nimi mával rukama Když se jeho plán začal definitivně hroutit, zorganizoval na sebe atentát, po kterém se jeho „smrtelná“ zranění zázračně zahojila. Příběh této sekty a samotného Jonese je strašlivý a tragický. Pokud má někdo zájem, existuje spousta knih a dokumentů, které nedoporučuji sledovat slabým povahám a nezletilým.
Hlavní je, že když lidé stojí před volbou mezi možnou svobodnou budoucností a řešením všech svých problémů, vyberou si sebe, tudíž to druhé. A Trump to dobře ví. Ve Spojených státech se nedávno odehrál právě takový boj.
Víte, proč první narativ nefungoval? Protože Američané mají pocit, že už žijí v krásné svobodné současnosti, každý si Ameriku spojuje se svobodou, spousta lidí tam za ní jezdí. Narativ o svobodné a krásné budoucnosti může fungovat jen v totalitních zemích, Putin jím Rusy krmí už čtvrt století a bude v tom pokračovat, těžko vůbec spočítat, kolik let se Rusko zvedá z kolen. A každý ví, že Kim své krajany krmí pro budoucí „krásné“ časy, kdy bude Korea jednotná a nedělitelná. Pro to žijí, bez ohledu na to, co mají na talíři.
Proto, přátelé, jsme to my tady v Evropě, kdo cítí dech ruského světa za svými zády, a Američany, jak ukázaly volby, to vůbec nezajímá, mají své vlastní problémy a starosti. „Musím k vám být upřímný: je mi jedno, co se případně stane s Ukrajinou,“ řekl budoucí viceprezident James D. Vance v rozhovoru pro podcast Steve Bannon’s War Room v roce 2022.
A pro ty, kteří jsou v USA vážně znepokojeni ukrajinskou otázkou, našel Trump východisko: nabídne zázračnou pilulku, která je vyléčí ze všech neduhů a do 24 hodin ukončí rusko-ukrajinskou válku. A když to nevyjde, vždycky může říct, že předchozí prezident vytvořil tolik problémů, že jejich řešení bude trvat trochu déle, a pak budou nové volby.
V očích amerických voličů se Trump jeví jako člověk, který přinese pořádek a světový mír. Pak ale vyvstává otázka, jak bude nový americký prezident realizovat svůj plán na zastavení války, protože ruská strana dala jasně najevo, že není připravena přestat, když stanovených cílů nebylo dosaženo – a Zelenskyj a Ukrajinci nejsou připraveni vzdát se své svobody a okupovaných území ve prospěch ruského diktátora.
Jaké bezpečnostní záruky poskytne Trump Ukrajině, protože soudě podle jeho prohlášení se vstupem Ukrajiny do NATO počítá? Na tuto otázku nikdo nezná odpověď, myslím, že ani sám Trump, on řeší problémy tak, jak přicházejí. Jeho hlavním cílem bylo vyhrát volby, ale co bude s jeho rozhodnutími a činy dál, to nikdo neví.
Mnozí milovníci „ruského světa“ byli volbou Američanů nadšeni, což se o ruských představitelích říci nedá a ruské televizní kanály to daly jasně najevo házením špíny na Trumpovu manželku a vystavováním jejích intimních fotografií milionovému publiku. Osobně mne uklidňuje, že Trump nerad prohrává, a jeho prezidentská kampaň to ukázala.
Nějakým způsobem cítím jistotu, že Trump není člověk, kterému by Putin mohl diktovat své podmínky. Putin demonstruje svou sílu, ale jsem velmi zvědavá, jak ji hodlá ukázat novému prezidentovi Spojených států. Amerika bude v blízké budoucnosti nespolehlivým hráčem, který však může kdykoli převrhnout pokerový stůl.
A teď se podívejte na evropské politiky, kteří podporují Putina a mluví o mytickém světě, který čeká na každého, pokud se dostanou k moci a do čela státu. Jejich jednání je podobné Trumpovi, také hledají slabá místa ve společnosti a vyvíjejí na voliče tlak tím, že obviňují předchozí vládu, která prý nemyslí na lidi, dělají monstra z těch, kteří pomáhají Ukrajině jako národu přežít tím, že posílají zbraně na obranu, prý berou peníze svým lidem a posílají je tam, kde se vraždí, aby se prolilo ještě více krve.
Tito proruští politici ze sebe dělají světce a kazatele, kteří lusknutím prstu vyřeší všechny problémy a zajistí občanům ekonomickou stabilitu a mír.
Problém spočívá v tom, že otázka Ukrajiny teď leží na bedrech Evropy a Trumpův nástup k moci ukáže buď evropskou sílu, anebo neschopnost. Bude to významný test, zda Evropa dokáže být silná bez americké podpory, když má válku pod nosem. Evropa však zatím prohrává a postavy jako Fico a Orbán to jasně dokazují. Je to jako dominový efekt, jeden padne a všichni ostatní následují.
Příští rok vyvstane otázka, zda se Česká republika k této koalici „milovníků ruského světa“ připojí, či nikoli. Nenechte se nachytat a oklamat, protože pokud se rozhodnete pro pseudořešení svých místních problémů, aniž byste si to uvědomovali, přiblížíte se naopak většímu globálnímu problému. A zda vám jej zvolení politici pomohou vyřešit, to ví jen bůh, nikoli samozvaní kazatelé.
