Je vzácné, aby Spojené státy utrpěly v konfliktu totální porážku s nezvratnými strategickými následky, píše americký historik a odborník na mezinárodní vztahy Robert Kagan na serveru The Atlantic. Možná podle něj takový případ teď uvidíme. Připomíná, že tomu tak nebývalo. Přestože Američané utrpěli těžké ztráty, například při útoku na Pearl Harbor a na Filipínách během druhé světové války, dokázali nakonec změnit průběh války. Porážky ve Vietnamu a Afghánistánu byly nákladné, avšak neoslabily americkou pozici trvale.

„Porážka v současné konfrontaci s Íránem bude mít zcela odlišný charakter. Nelze ji ani napravit, ani ignorovat. Nebude návratu ke status quo ante ani nepřijde konečný americký triumf, který by napravil nebo překonal způsobenou škodu,“ říká Kagan.

Trump často hovoří o „trumfech v ruce“, ale není jasné, zda ještě nějaké silné má. USA a Izrael po dobu 37 dnů intenzivně bombardovaly Írán, zabily mnoho jeho vůdců a zničily většinu armády, přesto režim nezkolaboval ani nepřistoupil na ústupky.

Dále čtěte

Staňte se členy Klubu FORUM. Demokracie není samozřejmost

Jsou chvíle, kdy nestačí jen číst zprávy. Jsou chvíle, kdy cítíte, že chcete být víc než jen pozorovatelem. Jsou prostě…

„Někteří zastánci války proto volají po obnovení vojenských úderů, ale nedokážou vysvětlit, jak další kolo bombardování dosáhne toho, čeho 37 dní bombardování nedokázalo. Další vojenská akce nevyhnutelně povede k tomu, že Írán podnikne odvetné kroky proti sousedním státům v Perském zálivu. Zlom nastal 18. března, kdy Izrael bombardoval íránské plynové pole South Pars a Írán se pomstil útokem na katarské průmyslové město Ras Laffan, největší závod na vývoz zemního plynu na světě, čímž způsobil škody na výrobní kapacitě, jejichž oprava potrvá roky,“ připomíná expert.

Donald Trump zareagoval moratoriem na další útoky na íránská energetická zařízení a vyhlášením příměří, i když Írán neustoupil. I kdyby pokračoval v bombardování, Írán by mohl odpálit mnoho raket a dronů, než by režim padl, což není jisté. Několik úspěšných úderů by mohlo dlouhodobě ochromit ropnou a plynovou infrastrukturu regionu a způsobit globální ekonomickou krizi.

„Pokud to není šach mat, je to tomu blízko. V posledních dnech Trump údajně požádal americké zpravodajské služby, aby posoudily důsledky toho, kdyby prostě vyhlásil vítězství a odešel. Nelze mu to vyčítat. Doufat v pád režimu není zrovna strategie, zvláště když režim již přežil opakované vojenské a ekonomické útoky. Může padnout zítra, za šest měsíců nebo vůbec. Trump nemá tolik času na čekání, protože cena ropy stoupá k 150 nebo dokonce 200 dolarům za barel, roste inflace a začínají se projevovat globální nedostatky potravin a dalších komodit.“

Porážka Spojených států je nejen možná, ale pravděpodobná, pokud Írán udrží kontrolu nad Hormuzským průlivem. Předpoklad, že se průliv po krizi znovu otevře, je neopodstatněný, protože Írán nemá zájem vracet se k předchozímu stavu. I umírnění v Teheránu chápou, že průliv nesmí pustit, bez ohledu na výhodnost dohody, zejména kvůli nedůvěře vůči Trumpovi, který by mohl znovu zaútočit během několika měsíců.

Dále čtěte

Hlavně nepřepisovat dějiny. Politik z SPD bojuje za pravdu vymyšleným citátem prezidenta Beneše

NÁZOR / Na pietní akci k výročí konce druhé světové války na Klárově řečnil předseda Klubu…

„Když Íránci hovoří o ‚znovuotevření‘ průlivu, stále mají v úmyslu udržet si nad ním kontrolu. Írán bude schopen nejen požadovat mýtné za průjezd, ale také omezit tranzit na ty státy, s nimiž má dobré vztahy. Pokud se nějaký stát bude chovat způsobem, který se íránským vládcům nelíbí, budou moci uložit trest pouhým zpomalením nebo dokonce jen hrozbou zpomalení toku nákladních lodí takového státu do průlivu a z něj,“ píše Robert Kagan.

Kontrola průlivu umožní Íránu výrazně ovlivnit globální dodávky energie a donutit státy ke zrušení sankcí a normalizaci vztahů, jinak hrozí postihy. Izrael se ocitne izolovanější, zatímco Írán získá bohatství, zbrojení a jaderné možnosti. Spojené státy se ukážou jako slabý hráč. Národy závislé na energii z Perského zálivu budou muset s Íránem vyjednat vlastní dohody, protože pokud Spojené státy se svým silným námořnictvem nemohou nebo nechtějí zajistit otevření průlivu, žádná menší koalice to nezvládne.

Dále čtěte

Bude v Rusku převrat? V Kremlu prý už zuří válka klanů a Putinova moc slábne

KOMENTÁŘ / Četná evropská i světová média se stále častěji zaobírají možností palácového převratu v Rusku a Putinova definitivního politického pádu.

Americká porážka v Perském zálivu by mohla mít významné globální důsledky, protože ukazuje, že krátká válka s méně významnou mocností výrazně vyčerpala americké zásoby zbraní bez rychlého řešení. Taková situace vyvolává otázky o připravenosti USA na další velké konflikty, což může ovlivnit rozhodnutí vůdců, jako jsou Si Ťin-pching a Vladimir Putin, ohledně jejich vojenských akcí. Američtí spojenci v Asii a Evropě se musí zamyslet nad tím, jak dlouho může Amerika vydržet v případných budoucích konfliktech.

„Globální přizpůsobování se post-americkému světu se zrychluje. Kdysi dominantní postavení Ameriky v Perském zálivu je jen první z mnoha obětí,“ uzavírá autor svou analýzu.