Ilustrační foto FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny (se souhlasem)
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny (se souhlasem)
KOMENTÁŘ / Americký prezident při tiskové konferenci s premiérem Izraele Benjaminem Netanjahuem řekl, že Spojené státy budou muset Ukrajině poslat nějaké další zbraně. To je jistě dobře, ale také tím bohužel dobré zprávy končí. Kdyby to Trump myslel s pomocí Ukrajině vážně, mohl už oznámit rovnou balíček konkrétní pomoci. Navíc se vrátil k terminologii obranné zbraně, kterou jsme od západních partnerů Ukrajiny slyšeli na začátku. Celé to působí spíš jako vzkaz Putinovi ve smyslu: „Nenuť mě, abych to udělal.“ I málo teď pro Ukrajinu znamená hodně, ale na strategický obrat v přístupu americké administrativy zatím nespoléhejme.
Termín obranné zbraně jsme na začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu slyšeli mnohokrát. Přesnou definici nikdo nikdy nenabídl, časem se ale jejich vnímání posunulo od taktického po strategické. Ze začátku Kyjev dostával především zbraně typu protitankových a protiletadlových raketových kompletů, které se hodí k obranným operacím, ale jsou výrazně méně účinné při těch ofenzivních. Časem Spojené státy i ostatní západní země přijaly širší strategickou definici ve smyslu, že jelikož se Ukrajina brání, tak se vlastně na všechny zbraně dá pohlížet jako na obranné.
Zdrženlivost ze začátku byla částečně i vysvětlitelná obavami o to, zda Ukrajina ruský nápor vydrží. Amerika tak posílal především zbraně, které lze schovat, nevyžadují velkou logistickou podporu a je možné je využít i v partyzánském boji. Když byli Rusové donuceni stáhnout se od Kyjeva, přišla najednou i ochota dodávat klasické vševojskové zbraně včetně těžkých. Obava, že by po porážce Ukrajiny jako kořist padly do ruských rukou, byla výrazně menší.
Můžete se bránit, ale…
Teď tedy sledujeme rétorický návrat do prvních měsíců války. Důvod je prostý. Trump si z mnoha důvodů nemůže dovolit připustit porážku Ukrajiny, nebo přinejmenším nechce vyvolat zdání, že k ní svou nečinností přispěl. Jeho deklarovaným cílem přece je ukončit zabíjení. Dodávky raket do protivzdušných systémů Patriot a podobných zbraní z tohoto pohledu představují naprosto logické a nutné minimum.
Otázkou ale je, zda Spojené státy budou Ukrajině dodávat i rakety GLRMS do systému HIMARS, pokud Trump mluvil především o zbraních obranných. Lze se oprávněně obávat, že se dočkáme spíš návratu k opatrnému přístupu z počátku války. Tehdy byl, minimálně částečně, omluvitelný obavami z rychlého ruského vítězství, nebo případně možné eskalace. Teď je ovšem taková opatrnost a váhání zločinem.
Ukrajincům už zase bude dovoleno se bránit ruským výpadům, ale zbraně na to, aby jim zabránili nebo na ně adekvátně odpověděli, zřejmě nedostanou. Putin tak ví, že jeho vzdušné údery budou nejspíš méně efektivní, ale zatím mu nehrozí, že by nová americká materiální pomoc mohla nějak změnit situaci na frontě.
Zaplavení Ukrajiny zbraněmi
Ačkoliv lze chápat optimisty, kteří to tak chtějí vidět, nelze příliš doufat, že tentokrát už Trump konečně splní to, co naznačoval jeho zmocněnec pro Ukrajinu, a zaplaví Ukrajinu zbraněmi. Sám Trump mluvil jen o „nějakých nových zbraních“. Navíc, jak už bylo řečeno, žádný nový balíček neohlásil. Jen poměrně neochotně připustil, že to nejspíš Spojené státy budou muset udělat.
Vladimir Putin může třeba ohlásit, že dočasně pozastavuje letecké útoky na ukrajinská města, a i z toho mála nakonec nemusí být nic. Trump sice říká, že je Putinovým přístupem zklamán, ale to jsme už slyšeli v minulosti také hodněkrát a k žádné strategické otočce to nevedlo. Bohužel neexistuje mnoho náznaků, že by tomu tentokrát mělo být jinak. Nejspíš je to jen další z řady bezzubých výstrah. V lepším případě Ukrajina dostane alespoň něco z toho, co už přislíbil a schválil Biden a co teď Pentagon zadržuje pod záminkou nedostatku. Víc v tuto chvíli nečekejme a rozhodně se na to nespoléhejme.
