Trump republikány ovládá, ale nemá jim co nabídnout

ČTK/ZUMA/Sam Thomas

Pozlacená socha Donalda Trumpa na konferenci CPAC (Conservative Action Political Conference) | FOTO: ČTK/ZUMA/Sam Thomas

Bývalý prezident Trump vystoupil poprvé od svého konce v úřadu na veřejnosti. Jeho projev symbolicky ukončoval konferenci CPAC (Conservative Action Political Conference). Vystoupení ukázalo v plné nahotě dvě věci. Bývalý prezident je mezi republikány pořád vysoce oblíbený. Stal se pro mnohé dokonce jakousi modlou. Návštěvníci konference se mohli fotit u jeho pozlacené sochy, což mnozí s radostí využili. Zároveň je zřejmé, že už neumí straně ani voličům nabídnout nic nového. 

Kult osobnosti

archiv

Už na nominačním sjezdu před volbami v minulém roce se republikáni stali předmětem kritiky za to, že jejich jediným programem se stal Trump sám. Na rozdíl od zvyklostí předchozích let strana nepředstavila žádný program. Voličům neřekla nic o tom, jaké chce daně, zdravotnictví či zahraniční politiku. Poselstvím bylo: „Věříme Trumpovi. Co chce on, budeme chtít i my.“

Nápadně to připomíná situaci v jednom českém politickém hnutí, jehož programem je také jakýkoliv momentální rozmar jeho předsedy. Konference CPAC pak tento fakt jen smutně potvrdila. Hlavní program, jak jej nastínili předřečníci bývalého prezidenta, jako například  senátoři Ted Cruz či Josh Hawley, i on sám, byl očištění strany od těch, kteří k Trumpovi nejsou dostatečně loajální.

Boj o minulé volby

Bývalý prezident pak také věnoval velkou část svého projevu blábolení o tom, že loňské volby právoplatně vyhrál, ale vítězství mu bylo ukradeno. To jistě potěšilo jeho věrné příznivce a i mnohé další republikány. Od voleb počet těch voličů strany, kteří této lži věří, stoupl i díky tomu, že málokdo z významných straníků měl odvahu se jí postavit.

Jenže v tom je právě ta potíž. Konspirační teorii o zfalšovaných volbách věří podle průzkumů tři čtvrtiny republikánů. To je sice výrazná většina, ale ona čtvrtina „disidentů“ není vůbec nevýznamná. Těm Trump fantazírováním o své neporazitelnosti vlastně vůbec nic nenabízí a pokud tito lidé stranu opustí, nebo jen při volbách zůstanou doma, republikáni bez nich volby nevyhrají.

Nová strana

Chvíli po útoku na Kapitol se spekulovalo o tom, že by bývalý prezident mohl založit novou stranu. Do té by jej podle průzkumů byla ochotna následovat mírná většina republikánských voličů. Jenže to by v americkém politickém systému na žádný vliv nestačilo. Trump se tak zjevně rozhodl pro možnost, která mu skýtá větší pravděpodobnost návratu na výsluní.

Zároveň byl ale právě útok Trumpových příznivců na sídlo americké legislativy podnětem k odchodu pro ty republikány, kteří Trumpa buď nevolili, nebo maximálně ze strachu z radikálního křídla demokratů. V týdnech po útoku opustilo stranu ve 25 státech, které zveřejňují počet voličů dle stranické registrace, téměř 150 tisíc lidí. Na novou stranu málo, na oslabení republikánů dost.

Strana menší a jednotnější

Někteří komentátoři z toho vyvozují, že by bývalý prezident mohl být pro stranu spíš přítěží. Bez jeho věrných, z nichž mnozí věří konspiračním teoriím nejen o volbách, ale i například báji po spiknutí pedofilních elit, proti němuž prý má Trump bojovat, volby vyhrát nepůjde. Senátor Lindsey Graham má pravdu, že bez bývalého prezidenta nemají republikáni šanci za to získat v roce 2022 sněmovnu či senát.

Zároveň ale prezidentovo úsilí o naprostou jednotu může odradit daleko menší, ale pořád dosti významnou skupinu středových republikánů. Těm momentálně Trump nenabízí nic. Vlastně jim naopak dává najevo, že kdo má o něm pochyby, tak nemá ve straně co dělat. Přesto není radno z toho soudit, že tato strategie povede k neúspěchu.

2022 či 2024

Trumpovi jde hlavně a především o Trumpa. Jeho cílem tak nejsou volby v roce 2022. V těch mu půjde hlavně o potvrzení nadvlády nad republikány. Jeho hlavním cílem jsou a budou prezidentské volby o další dva roky později. V tuto chvíli si tak může dovolit nejbližší senátní a sněmovní volby prohrát. To platí o to víc, že republikáni budou v senátu za rok a půl obhajovat 20 křesel, kdežto demokraté jen 14.

Navíc 4 republikánští senátoři už ohlásili, že znovu kandidovat nebudou. U demokratů k podobnému kroku zatím nepřistoupil nikdo. Od nástupu Baracka Obamy v roce 2008 obhájce křesla zvítězil ve více než 86 % případů. Republikány tak čeká těžký boj s nejistým výsledkem v každém případě. Trumpovi vůbec nebude vadit v roce 2022 prohrát, pokud tím zvýší své šance v roce 2024. Republikánská strana se tak proměnila na prostředek ke znovuzískání moci jednoho populisty.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner