Evropa nemíří správným směrem, některá místa se změnila k nepoznání, prohlásil ve středu prezident Spojených států Donald Trump na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu, kam dorazil se zpožděním kvůli problémům s letadlem. Šéf Bílého domu naopak ocenil výkon americké ekonomiky, kterou označil za hospodářský motor planety. Poznamenal, že rozkvět USA nastal poté, co se před rokem stal opět prezidentem. Trump kromě jiného mluvil také o snaze USA získat od Dánska Grónsko. 

„Některá místa v Evropě už ani nejde poznat. A to nemyslím pozitivně, je to naopak v negativním smyslu. Evropu miluji a chci vidět, že se Evropě daří. Nemíří ale správným směrem,“ řekl Trump. Evropské problémy podle šéfa Bílého domu vycházejí ze zelené politiky a také z masového přistěhovalectví. Trump již v minulosti vyčítal Evropě podle něj přílišný důraz Evropské unie na ekologická opatření a rovněž nedostatečný boj proti nelegální migraci.

Dále čtěte

Rusové odmítli Trumpův mírový plán. Chtějí ještě větší kus Ukrajiny než dřív

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov výslovně odmítl 20bodový mírový plán Donalda Trumpa pro Ukrajinu. Podle něj neřeší základní příčiny konfliktu…

Své vystoupení v Davosu, kde na úvod pozdravil své přátele a také „několik nepřátel“, což publikum přijalo se smíchem, zahájil americký prezident pochvalou amerického hospodářství. „Po roce, co jsem ve funkci prezidenta, ekonomika vzkvétá,“ řekl. „Žádná inflace, vysoký ekonomický růst,“ poznamenal Trump s tím, že současnou vysokou úroveň hospodářského výkonu nikdo jiný než on nepředvídal.

USA nepoužijí sílu k získání Grónska

Americký prezident se následně dostal ke Grónsku. „Mám velký respekt k obyvatelům Grónska i Dánska. Ale spojenci mají povinnost chránit své území. A někteří nemají tu schopnost. Vlastně z těchto zemí ji máme jen my, viděli jsme to u Venezuely,“ nechal se slyšet Trump.

Šéf Bílého domu opakovaně prohlásil, že USA potřebují Grónsko pro zajištění své bezpečnosti i bezpečnosti světa před mocenskými ambicemi Ruska a Číny. Trump v projevu připomněl, že po obsazení Dánska nacistickým Německem se americké síly vylodily v Grónsku, aby nacistům zabránily tento ostrov ovládnout. Spojené státy byly prý velmi hloupé, když Dánsku po druhé světové válce předaly zpět Grónsko, poznamenal s tím, že Dánové jsou nevděční. Od Kodaně požaduje okamžitě zahájit jednání o získání Grónska. Americký prezident dále hovořil o nezastavitelnosti Spojených států, pokud by se rozhodl použít sílu, což následně vyloučil. „Nemusím použít sílu, nechci použít sílu a nepoužiji sílu,“ řekl.

V souvislosti s ovládnutím Grónska během druhé světové války Trump připomenul, že to byly USA, kdo Evropu i svět zachránily. Pokud by tak neučinily, hovořilo by se podle něj nyní v Evropě německy.

Opět zpochybnil soudržnost NATO

Trump dále prohlásil, že USA budou vždy stát při NATO, zpochybnil ale závazky spojenců k Severoatlantické alianci. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy ze strany NATO čelily v minulosti neférovému zacházení a nyní by měly získat kontrolu nad Grónskem.

Americké převzetí Grónska by podle Trumpa posílilo Severoatlantickou alianci. „Nepředstavovalo by to hrozbu pro NATO, naopak by to výrazně posílilo bezpečnosti celé aliance, celého NATO,“ řekl Trump s tím, že USA ze strany NATO čelily „velmi neférovému zacházení“. USA podle něj vždy budou pro NATO, není si ale jist, zda tady ostatní členské státy aliance budou vždy pro USA.

Dále čtěte

Co je teď úkolem demokratů? Vyhrát příští volby a ukončit éru Andreje Babiše. A začít se musí hned

VÝZVA / Petr Fiala, ačkoli nakonec nebude sestavovat vládu a nebude pokračovat jako premiér, měl velice dobrý finiš předvolební kampaně.

Zpravodajský server BBC označil Trumpovo tvrzení, že Spojené státy od studené války od NATO nic nezískaly, za zavádějící. Po teroristických útocích na USA 11. září 2001 byl poprvé a zatím naposledy na žádost Spojených států aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle něhož členové NATO považují ozbrojený útok proti jednomu nebo více z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě pomoci. Na americkou žádost také NATO 9. října 2001 zahájilo vůbec první protiteroristickou operaci Eagle Assist, která trvala do poloviny května 2002; letouny NATO při ní pomáhaly hlídat vzdušný prostor USA. Na základě článku 5 po útocích na USA byla také v říjnu 2001 ve Středozemním moři zahájena akce Active Endeavour (Aktivní úsilí), která trvala až do roku 2016.

Není to přitom poprvé, co Trump zpochybnil soudržnost NATO. Začátkem ledna například na sociálních sítích napsal, že Rusko a Čína nemají strach z NATO bez USA a že „pochybuje, že by tu NATO pro nás bylo, kdybychom je skutečně potřebovali“.

Trump se setká se Zelenským

Americký prezident Trump následně oznámil, že se ještě ve středu v Davosu setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Následně informaci upravil s tím, že setkání proběhne ve čtvrtek. „Myslím, že je to zítra (ve čtvrtek),“ odpověděl podle agentury AFP Trump na žádost jednoho z novinářů, aby upřesnil datum schůzky. Kancelář ukrajinského prezidenta přitom odpoledne novinářům sdělila, že Zelenskyj je nyní v Kyjevě. Trump ovšem ve svém davoském vystoupení zmínil, že Zelenskyj „je možná právě teď v místnosti“.

V projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve Švýcarsku prohlásil, že chce zastavit krveprolití na Ukrajině a že jedná také s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu zopakoval, že Rusko by v roce 2022 válku na Ukrajině nerozpoutalo, kdyby on byl tehdy prezidentem.

Trump ve svém středečním projevu vyjádřil přesvědčení, že Putin i Zelenskyj chtějí téměř čtyřletou válku ukončit. „Musí tu válku zastavit, protože umírá příliš mnoho lidí, zbytečně umírá,“ řekl americký prezident. Zopakoval i svá dřívější tvrzení, že válka na Ukrajině by nezačala, kdyby byl prezidentem, tedy kdyby podle něj americké prezidentské volby v roce 2020 „nebyly zmanipulované“. Pro jeho tvrzení o zmanipulovaných volbách neexistují žádné důkazy.

Dále čtěte

„Situace je vážná.“ Opozice spojila síly na podporu Grónska, kritizuje nejasný postoj Babiše

Opoziční strany jednoznačně vyjadřují podporu Dánsku a Grónsku a jejich právu na sebeurčení. Uvádí to ve společném prohlášení, které prezentovaly…

Před loňskými prezidentskými volbami se Trump chlubil, že válku na Ukrajině dokáže zastavit během jediného dne. Jeho mírové úsilí v tomto konfliktu je zatím bezvýsledné, ačkoli prezident, jeho vyjednavač Steve Witkoff a další čelní představitelé americké administrativy vyjadřují optimismus ohledně brzkého ukončení války. Witkoff ve středu oznámil, že se ve čtvrtek setká s Putinem a že se schůzky zúčastní i Trumpův zeť Jared Kushner.

Média loni na podzim informovala o americkém 28bodovém plánu ukončení ruské agrese na Ukrajině, který podle nich připravily USA po konzultacích s ruskými činiteli a který počítal s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Ten se snaží, i s pomocí některých evropských lídrů, vyjednat pro Ukrajinu lepší podmínky ukončení války.

Trump ale v Davosu také prohlásil, že je na NATO a Evropě, „aby se s Ukrajinou vypořádaly“, nikoli na Spojených státech. „Spojené státy jsou velmi daleko, odděluje nás velký, krásný oceán. My s tím nemáme nic společného,“ řekl americký prezident podle agentury AFP.