Trump u soudů volby nezvrátí, i tak hodlá pokračovat

Současná hlava státu Donald Trump a jeho nástupce z Demokratické strany Joe Biden  (flickr.com / Wikimedia Commons)

Současná hlava státu Donald Trump a jeho nástupce z Demokratické strany Joe Biden | FOTO: flickr.com / Wikimedia Commons

Nejvyšší soud Spojených států se odmítl zabývat žalobou podanou ministrem spravedlnosti státu Texas proti průběhu voleb. Jelikož výsledky už certifikovaly všechny státy a v pondělí se mají v jednotlivých státech sejít volitelé, kteří je oficiálně stvrdí, prezident už v podstatě nemá šanci výsledky zvrátit. Formálně nového prezidenta potvrdí sečtením hlasů volitelů kongres 6. ledna. Mohou přitom vznášet námitky, ale odmítnutí hlasů volitelů kongresem by bylo naprosto bezprecedentní. 

Volby 1876

V roce 1877 americký kongres potřetí a zatím naposledy ve svých dějinách rozhodoval o výsledku prezidentských voleb. V předchozích dvou případech to bylo proto, že ani jeden z kandidátů nezískal většinu. V tomto případě však zákonodárci rozhodovali o platnosti výsledků v jednotlivých státech.

Někteří Trumpovi zastánci tak tvrdí, že pro zásah kongresu existuje precedent. To ale není tak docela pravda. Po volbách v roce 1876 několik států do Washingtonu poslalo dva certifikované rozdílné výsledky. Kongres tedy rozhodoval o tom, jaký ze dvou certifikátů má platit. Letos ale všechny státy mají jen jeden oficiální výsledek.

Texas a Nejvyšší soud

Žaloba ze strany jednoho státu proti jinému státu je z pohledu americké ústavy možná. Texas, zastoupený tamním ministrem spravedlnosti, se tak rozhodl zažalovat čtyři státy, v nichž zvítězil Joe Biden, za to, že v tomto roce upravily pravidla pro korespondenční volby. Prezident se k žalobě připojil.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (Evropská unie)

Změna pravidel měla umožnit podvody, což dle argumentace právních zástupců zasáhlo do práv voličů v Texasu. Nejvyšší soud se ovšem žalobou odmítl zabývat s tím, že se nepodařilo prokázat právní zájem Texasu na způsobu, jakým jiné státy organizují své volby. To ovšem neznamená, že se soud otázkou vůbec nezabýval.

Žaloby nekončí

Přestože už není možné ovlivnit, koho jednotlivé státy vyšlou do sboru volitelů, podle šéfa týmu prezidentových právníků Rudyho Giulianiho jejich boj nekončí. Žalobu odmítnutou Nejvyšším soudem hodlá prý podat znovu u nižších federální soudů, protože Nejvyšší soud žalobu neprojednal a rozhodl nikoliv meritorně, ale procesně.

To je ovšem pravda jen částečně. Texas totiž ve své žalobě nepřinášel žádné důkazy podvodů a tudíž o nich soud ani rozhodnout nemohl. Místo toho tvrdil, že změna pravidel pro absenční hlasování je protiústavní. Procesní rozhodnutí o nepřípustnosti žaloby je tedy v tomto případě i nepřímým potvrzením ústavnosti hlasování v žalovaných státech.

V případech žalob jednoho státu proti druhému má navíc pravomoc rozhodnout výlučně Nejvyšší soud. K tomu je třeba dodat, že všechny žaloby, v nichž Trumpovi právníci napadali výsledky v jednotlivých státech, nižší federální soudy i státní soudy meritorně shodily ze stolu. Texas se tudíž v této věci posuzující ústavnost na nižší soudy obrátit nemůže a volební podvod se prezidentovým právníkům dokázat nepodařilo.

Trump jedná logicky, ale destruktivně

Vyrojilo se mnoho komentářů v tom smyslu, že se nikdo nemá divit, protože prezident Trump přeci jedná logicky s ohledem na mobilizaci svých voličů. Nikdo ale přeci neříká, že je prezidentův postup nesmyslný. Potíž je v tom, že je jeho chování krajně nebezpečné. Právě v tom, že je pro něj výhodné, je ten hlavní problém.

Prezident vlastní politický zájem nadřadil zájmu na hladkém předání moci. Žaloby bezprostředně po volbách se ještě daly pochopit. Prezident měl samozřejmě právo se obrátit na soudy v případě, že měl pochyby. Ovšem s tím, jak jednotliví soudci, včetně těch jmenovaných samotným Trumpem, žaloby zamítali jako neopodstatněné a dokonce frivolní, byl prezidentův postup čím dál tím více odsouzeníhodný.

Politická logika

Stejně tak je odsouzeníhodné, že velká část republikánských zákonodárců v kongresu se nechce v této věci prezidentovi postavit. Opět je třeba zdůraznit, že takové chování je destruktivní, ale nikdo netvrdí, že je nelogické. Politická logika naopak znamená, že do ledna se situace jen těžko změní bez ohledu na pondělní hlasování volitelů.

()

V lednu totiž dojde k senátním volbám v Georgii, kde prezident těsně prohrál. Pokud demokraté obě křesla vyhrají, pak budou mít díky rozhodujícímu hlasu viceprezidentky Harrisové většinu i v senátu. Budou tak ovládat jak exekutivu, tak obě komory legislativy. Republikáni potřebují, aby Trumpovi voliči k volbám přišli, a tak se proti němu do té doby jen těžko postaví.

Dlouhodobé škody

Lze tak chápat zoufalou situaci, do níž se republikánská strana dostala. Zároveň je ale krajně odporné, že je ochotna pro svůj cíl obětovat i důvěru americké veřejnosti v demokratickou instituci voleb. Obavy z krajně levicové agendy, kterou by senát mohl schválit, jsou liché. Konzervativní demokrat jako John Manchin by se k radikálním návrhům jistě nepřidal. Navíc by nejspíš nebyl sám.

Ani John Ossoff, který usiluje o senátní křeslo právě v lednových volbách v Georgii, není žádný radikál. V roce 2017 jej Bernie Sanders odmítl podpořit ve volbách do sněmovny s tím, že není dostatečně progresivní. Navíc, i kdyby senát skutečně šel na ruku levicovému křídlu strany, šlo by jen o škody krátkodobé. Za dva roky se může většina v obou komorách snadno změnit. Škody napáchané Trumpem a republikány v těchto týdnech jsou ale naproti tomu napravitelné jen obtížně a krátkodobě vůbec.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]