Americký prezident Donald Trump. FOTO: Bílý dům / se souhlasem
FOTO: Bílý dům / se souhlasem
ANALÝZA / Donald Trump mohl mít oprávněný pocit, že se svými cly vlastně nakonec vyhrál. Většina hlavních obchodních partnerů včetně EU a Japonska ustoupila a přijala clo ve výši 15 procent a zároveň zrušila cla na americké produkty. Trhy, vyděšené jeho ohlášenými sazbami z 2. dubna tohoto roku, reagovaly spíše pozitivně. Jenže teď to vypadá, že se začínají naplňovat některé predikce ohledně negativních krátkodobých dopadů Trumpovy obchodní politiky.
Nejvíce varující budou pro prezidenta dvě čísla. Tím prvním je inflace, která z velké části Trumpovi pomohla k návratu do Bílého domu. Slibu, že ceny spadnou, tedy že přijde deflace, snad nemohl nikdo věřit, nicméně nárůst cen teď opět zrychluje. Od dubna se meziroční inflace vyšplhala z 2,4 procenta na červnových 2,8.
Tahounem je přitom zboží, které Spojené státy dovážejí. Zatímco ceny celkově meziměsíčně vzrostly o 0,3 procenta, tak u nábytku to bylo 1,3, u domácích spotřebičů 1,9 a u počítačů 1,3 procenta. Trumpova cla tak začínají dělat to, co vyšší daně obvykle dělávají, zdražují zboží, na které jsou uvalené. A to je nejspíš jen předkrm toho, co přinese citelné zvýšení sazeb v srpnu.
Druhým varovným znamením je v pátek zveřejněná zpráva o zaměstnanosti. Ekonomika Spojených států v červenci dokázala vytvořit jen 73 tisíc pracovních míst, což je hluboko za očekáváním. Nezaměstnanost tak mírně vzrostla na 4,2 procenta. Ještě horší pro prezidenta je, že počet pracovních míst ve výrobě se snížil už třetí měsíc po sobě. Právě výrobnímu sektoru přitom cla měla podle prezidenta pomoci nejvíce.
Chaos dobrý pro vyjednávání, špatný pro podnikání
Nejde jen o pracovní místa. Tzv. Index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) ukazuje, že průmyslová výroba klesla v červenci už pátý měsíc v řadě. Počet zaměstnanců v průmyslu je nejnižší za posledních pět let. Podle průzkumu Institute for Supply Management je hlavním faktorem nejistota ohledně Trumpových cel.
Šermování s hausnumery docela dobře zafungovalo ve vyjednávání. Obchodní partneři vyděšení hrozbou vysokých cel byli ochotni přistoupit na z jejich pohledu nevýhodné dohody. Zatím jen Kanada a Čína se drží cesty, že špatná dohoda je horší než žádná dohoda. Všechny ostatní země to zjevně viděly obráceně.
Pro podniky je ale nejistota smrtící. Trump se sice může chlubit ohlášenými rekordními investicemi, ale i kdyby byly nakonec všechny opravdu uskutečněny, projeví se až za delší dobu. Momentálně dochází spíš k utlumování domácí výroby, protože nikdo nedokáže s rozumnou mírou jistoty předvídat ceny surovin a komponentů, které průmyslové podniky v USA dovážejí.
Trumpova prozatímní prohra
Je příliš brzy na to říct, zda Trumpova cla povedou k oživení domácího průmyslu. To je proces, který bude v lepším případě trvat roky. Dá se ovšem pochybovat o tom, kolik lidí v USA netrpělivě na tuto renesanci čeká, když průmysl hlásí zhruba 400 000 neobsazených míst.
Negativní dopady této situace se začínají projevovat už teď. Souběh špatných zpráv vedl v pátek k citelnému poklesu hlavních amerických burzovních indexů. Ten sice nebyl tak strmý jako volný pád, který jsme viděli 2. dubna, ale nezanedbatelný také není.
Zatímco renesance amerického průmyslu stále ještě může přijít, o dalším z deklarovaných cílů Trumpových cel už teď lze říct, že naplněn nebude. Výnosy z cel sice dosahují rekordní výše, ale pořád je to moc málo na to, aby mohla nahradit daň z příjmu či pomoci výrazně snížit deficity. Navíc nárůst v objemu vybraných prostředků je výrazně nižší než nárůst průměrné uplatňované sazby.
To krásné slovo „clo“, jak o něm Donald Trump mluvil, se tak Američanům zošklivilo. Osm z deseti Američanů se podle průzkumu společnosti Morning Consult obává, že Trumpova cla zvýší ceny. I mezi republikány má tyto obavy sedm lidí z deseti. Pokud se situace brzy nezlepší, volby do Kongresu v příštím roce by mohly být pro republikány opravdu mizerné.
