Americký prezident Donald Trump FOTO: Bílý dům / se souhlasem
FOTO: Bílý dům / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Americké tajné služby mohly být pod vlivem tajnůstkářské sekty. Právě to zjistila investigace deníku The Washington Post, která se zaměřila na podivné vazby Tulsi Gabbardové – někdejší kongresmanky a do 19. června i šéfky tajných služeb (DNI). Úzké rodinné i osobní vztahy Gabbardové se sektou The Science of Identity Foundation (SIF) byly dlouho známé, teprve únik tisíců dokumentů však prokázal, že se samozvaný „guru“ Chris Butler podílel přímo na jejích konkrétních politických krocích.
Politická kariéra Tulsi Gabbardové byla odjakživa provázená řadou otazníků. Pětačtyřicetiletá Havajanka se zkušeností s válkou v Iráku začínala v regionální politice jako demokratka, a i do pozice federální kongresmanky byla zvolena v barvách této strany – jako obdivovatelka Baracka Obamy. V následujících letech se posunula dále doleva a sblížila se s nejvýraznějším zástupcem „demokratických socialistů“, Berniem Sandersem, za jehož zvolení se přimlouvala v roce 2016.
V roce 2020 se dokonce ucházela o demokratickou prezidentskou nominaci právě z pozice levicové populistky a odpůrkyně mezinárodních intervencí, její kandidaturu ovšem zhatila obhajoba diktátorů typu Bašára Asada, a především Vladimira Putina, kvůli které byla Hillary Clintonovou označená za „ruskou favoritku“.
Proruské síly skutečně do Gabbardové vkládaly velké naděje a největší donátorkou její prezidentské kampaně byla Putinova obdivovatelka Sharon Tennisonová, jejímž cílem je už od dob studené války zlepšení rusko-amerických vztahů. Kongresmanka výměnou za to relativizovala ruské zločiny a po vypuknutí plnohodnotné války na Ukrajině začala šířit propagandistické konspirace typu existence amerických laboratoří na vývoj biologických zbraní.
Po debaklu v boji o prezidentskou nominaci demokratů se Gabbardová začala sbližovat s Trumpovými republikány a stala se oblíbeným hostem nejen ruské stanice RT, ale i pravicových Fox News. Politička, která na federální úrovni vyrostla i na vlně hledání ženských a etnicky a nábožensky různorodých kandidátů, začala být ostrou kritičkou diverzity a v roce 2022 opustila Demokratickou stranu. Převlečení politického kabátu dokonala o dva roky později, když veřejně podpořila Trumpovu prezidentskou kandidaturu a vstoupila do Republikánské strany. Za odměnu se pak stala právě šéfkou DNI, která má na starosti koordinaci a vedení všech osmnácti zpravodajských služeb včetně CIA.
Rodinná záležitost
Zvláště havajská média od vstupu Gabbardové do politiky upozorňovala na to, že je z rodiny s úzkými vazbami na SIF – odštěpeneckou skupinu od hnutí Haré Kršna, která si navzdory pouhým několika tisícům členům získala značný politický vliv právě zejména na Havaji. Na nejvyšší politickou pozici to z členů SIF dotáhl před Gabbardovou její otec Mike, který měl opačnou trajektorii než jeho dcera.
Mike Gabbard začínal jako ultrakonzervativní republikán a aktivista proti legalizaci homosexuálních sňatků, posléze však úspěšně zakotvil v Demokratické straně, která je na Havaji dominantní. Právě v demokratických barvách se pak Gabbardovi podařilo nechat zvolit až do úřadu státního senátora, který zastává nepřetržitě již dvacet let. Jeho žena Carol pro změnu působila v Radě pro vzdělávání státu Havaj.
Oba rodiče Gabbardové členství v SIF bagatelizují a označují se za otevřené různým náboženským směrům, jejich oddanost organizaci je však prokázaná a dlouholetá. Sama Tulsi ostatně v tomto prostředí vyrůstala, absolvovala internát SIF na Filipínách a vůdce organizace Chrise Butlera v minulosti označovala za svého „spirituálního vůdce“.
Lidé z SIF také odjakživa figurovali v politických kampaních Gabbardové – a to jak v roli poradců a členů týmu, tak i kontraktorů, kterým kongresmanka vyplácela statisíce dolarů za těžko prokazatelné služby, pro které neměli žádnou kvalifikaci. Nikdo však netušil, jak velký vliv Butler na Gabbardovou skutečně má – tedy až do reportáže deníku The Washington Post, který se přes bývalou členku organizace dostal k tisícům interním dokumentům nadiktovaným podle investigativních novinářů právě samotným vůdcem SIF.
Butler v uniklých dokumentech požaduje konkrétní politické kroky, které následně Gabbardová v roli kongresmanky skutečně učinila – mimo jiné včetně předkládání návrhů zákonů ve Sněmovně reprezentantů. Organizace také podle všeho psala a schvalovala texty konkrétních příspěvků Gabbardové na sociálních sítích – jako třeba když jí SIF nadiktovala přesné znění tweetu o Kurdech v roce 2014 nebo téměř doslovně opakovala kritiku tehdejšího ministra zahraničí Johna Kerryho.
Šokující je rovněž způsob, jakým se Butler o tehdejší člence federálního Kongresu vyjadřuje – káravě a někdy až s pohrdáním, zkrátka jako o někom, kdo má bez přemýšlení plnit jeho přání. Není proto divu, že Gabbardová rezignovala pouhé dva dny poté, kdy se o existenci připravované reportáže Washington Postu dozvěděla, ačkoli tak učinila s odvoláním na zdravotní problémy svého manžela.
Politické ambice
O SIF se ví všeobecně málo – na veřejnost o ní unikají kontroverzní informace prakticky jedině od jejích bývalých členů, kteří o skupině hovoří jako o sektě. „Byla jsem vychovávána k víře, že Chris Butler je hlasem božstva na zemi, a pokud jste ho zpochybnili nebo se ho jakkoli dotkli, v podstatě jste uráželi samo božstvo,“ popsala vnitřní dynamiku sekty jedna někdejší členka SIF.
Příliš jasné nejsou ani cíle organizace; je známo jen to, že je silně zaměřená proti homosexualitě a islámu, zatímco prosazuje pozitivní vztah k životnímu prostředí a samozřejmě i káže důležitost jógy a meditace. Prominentní členové jako Gabbard nebo jeho dcera se v minulosti silně angažovali právě v boji proti stejnopohlavním sňatkům, tyto názory však alespoň na veřejnosti eventuálně utlumili a sladili s většinovým postojem společnosti – bezpochyby proto, aby se stali volitelnějšími.
Nemůže být ovšem pochyb o tom, že má Butler ambice ovlivňovat politiku: k prvnímu pokusu ostatně došlo již v 70. letech, kdy členové SIF založili hnutí s názvem Nezávislí za zbožnou vládu, které se pokoušelo kandidovat do havajského parlamentu. Stejně jako dnes se přitom maskovalo jako „nadkonfesní“ a svoji příslušnost k sektě se pokoušelo skrývat. S Gabbardovou samozřejmě dosáhl Butler dosud největšího politického vlivu a teprve zbývá rozklíčovat, jaké konkrétní zájmy se pokoušel prosazovat zejména v období, kdy byla jeho učednice šéfkou tajných služeb – uniklé dokumenty se totiž vztahují jen k době jejího působení v Kongresu.
Investigace Washington Postu však již odhalila, že mají i některé z nejkontroverznějších názorů Gabbardové původ v SIF: například její dlouholetá obhajoba syrského diktátora Asada a konspirační pohled na tajné služby, které přitom měla pod Trumpem řídit. Nebylo by proto nijak překvapivé, kdyby se prokázalo, že byl stejně tak Butler zdrojem náklonnosti Gabbardové k Putinovi, což patří mezi jeden z mála jejích skutečně konzistentních politických postojů.
