Volodymyr Zelenskyj FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
Přes dvacet sedm milionů hřiven (tedy asi 15 milionů korun) přistálo za necelý den na kontě Sbírky „na atomovou bombu“ založené ukrajinským bankéřem Olegem Horochovským. Stalo se to poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelil v Bílém domě ponižujícímu jednání americké administrativy v čele s Donaldem Trumpem. Podle slov sociologa ukrajinská společnost vnímala slova Američanů jako ohrožení celého národa a semkla se. Dílčí rozpory šly rázem stranou.
Ukrajinští občané vnímají tlak na svou státnost jako nátlak na sebe osobně, píše ukrajinský deník Fokus. Konstatuje to v souvislosti s páteční roztržkou, ke které došlo v americkém Washingtonu mezi ukrajinským prezidentem Zelenským a představiteli americké administrativy, tedy zejména prezidentem Trumpem a viceprezidentem J. D. Vancem.
„Zatímco představitelé americké vlády útočili na prezidenta Ukrajiny, Ukrajinci vybrali miliony na ,atomovku‘,“ konstatuje Fokus. Má tím na mysli velký ohlas, který vyvolala sbírka zakladatele ukrajinské banky Monobank Olega Horochovského založená právě v reakci na ponižující jednání, kterého se nejen Zelenskému, ale vlastně všem Ukrajincům v Bílém domě dostalo.
Horochovskyj s nadsázkou tvrdil, že se jedná o peníze určené na atomovou bombu, aby mohla „dát Rusům do zubů“. Sbírka byla zahájena v noci na sobotu. Během první půl hodiny na ní přistály dva miliony hřiven. Neuplynul ještě ani celý den, a stav na účtu se bezmála zpatnáctinásobil. Za dvacet hodin dosáhla částka zmíněných 27,2 milionu hřiven.
Pokud jde o samotný cíl sbírky, šlo samozřejmě o recesi. Peníze byly nakonec zaslány na konto ukrajinského dobrovolníka Serhije Sternenka, jehož fond dodal ukrajinským jednotkám mimo jiné již více než 155 tisíc FPV dronů. (Zlomek dárců, který s tím nesouhlasili, dostal peníze zpět.)
Podle ukrajinského sociologa Antona Hrušeckého, výkonného ředitele Kyjevského mezinárodního sociologického institutu, to svědčí o tom, že nátlak podobný tomu, jaký zazněl na jejich adresu v pátek, vnímali Ukrajinci nejen jako tlak na svého představitele, ale jako útok na zemi jako celek.
To podle něj platí zejména pro Trumpovy výroky, že by Ukrajina neměla usilovat o vstup do NATO, že Ukrajina vyvolala válku anebo že je nutné jednat s Putinem v dobrém. Kdyby kritice čelil jen Zelenskyj jako politický představitel, pak to bylo něco jiného, ale když jde o útok na stát, společnost zapomene na dílčí rozepře a ihned se spojí. Ze stejného důvodu tak opět nyní, ve chvíli, kdy jsou základy Ukrajiny v ohrožení, výrazně stoupla podpora prezidenta Zelenského.
Ukrajinci po třech letech života v podmínkách válečného konfliktu samotnou existenci války internalizovali. I když se navenek někdy chovají, jako by ani žádná nebyla, neznamená to, že by si probíhající boj a jeho vážnost neuvědomovali, říká Hrušeckyj. To se podle něj nejsilněji projeví ve chvíli, kdy je překročena nebo relativizována některá z červených linií bránící se země. V té chvíli se společnost zmobilizuje a semkne kolem svých základních hodnot a přesně to se stalo i teď s tím, že v těchto základních otázkách existuje zcela jasná shoda v takřka celé ukrajinské společnosti.
„Ukrajinci vnímají tuto válku jako existenciální. Podle průzkumů se většina domnívá, že Rusko chce buď fyzicky zničit Ukrajince, nebo eliminovat naši národní identitu. V takovém kontextu se jakékoli útoky na Ukrajinu stávají společným problémem, který vyžaduje kolektivní odpověď,“ konstatoval Hrušeckyj.
