Americký prezident Donald Trump FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
KOMENTÁŘ / Opakuje se to už s železnou pravidelností. Některý ze spojenců prezidenta Donalda Trumpa, který zároveň stojí na straně Ukrajiny v jejím boji o přežití s agresivním Ruskem, veřejně oznámí, že prezident prý už brzy vůči Kremlu přitvrdí. Neděje se nic. Občas pak naopak na veřejnost vypluje informace o tom, že americký postup je vlastně přesně opačný. Tak tomu je i nyní, kdy se den po ohlášení Lindseyho Grahama, že Trump souhlasí s novými sankcemi vůči Rusku, místo toho dozvídáme, že Amerika pozastavila dodávky některých klíčových zbraňových systémů Ukrajině.
Těžko říct, zda jde v tomto případě u Trumpových proukrajinských spojenců o klasické přání otcem myšlenky. Ono je i docela možné, že jim Trump v soukromí přitaká a řekne, že takhle už to vážně nemůže pokračovat. Oni pak odcházejí ze setkání s ním s pocitem, že se jim konečně podařilo ho přesvědčit. Ten ale obvykle dlouho nevydrží. Otázka tedy je, proč se lidé jako Lindsey Graham ještě nepoučili.
Jedním důvodem může být snaha dostat prezidenta trochu pod tlak, když veřejně řeknou, že jim v soukromí něco odsouhlasil. Jenže tato taktika zjevně nefunguje. Trump je schopen všechno popřít a oddaní fanoušci mu věří víc než vlastním očím, tak proč by mu neměli věřit víc než nějakému Grahamovi?
Nedáme, sami máme málo
Jen asi den poté, kdy právě Graham vzbudil opět naděje lidí stojících na straně Ukrajiny, přišla další studená sprcha. Ministr obrany Pete Hegseth prý nařídil kontrolu stavu zásob amerických zbraní a munice a do doby, než bude dokončena, tak zastavil dodávky na Ukrajinu. To se týká třeba raket pro protivzdušné systémy Patriot, které pomáhají Ukrajině vzdorovat leteckým úderům Rusů a snižují tak počet ztracených ukrajinských životů. O ty přece Trumpovi podle vlastního vyjádření jde.
Rakety do Patriotů ale nejsou zdaleka jediné. Jedná se i o munici ráže 155 mm, rakety země-vzduch a vzduch-vzduch a třeba přesné rakety GMLRS do systému HIMARS. Jde přitom o zbraně, které byly pro Ukrajinu vyčleněny už předcházející Bidenovou administrativou. Trump tedy nejenom, že zatím neschválil žádný další balíček, ale už podruhé jeho administrativa blokuje již přislíbenou pomoc.
První přerušení na počátku tohoto roku prý bylo rozhodnutím ministra obrany Hegsetha a Trump o něm nevěděl. To je sice možné, ale také svého ministra nijak nepotrestal ani veřejně nekritizoval. Teď Hegseth pauzu zdůvodňuje zdánlivě logickou obavou o stav amerických zásob. Jenže pomoc byla zastavena jen Ukrajině, a tak to opět čpí starou dobrou taktikou principiálních odpůrců pomoci Kyjevu.
Pomoc ano, ale účelná
Tu jsme mohli sledovat ještě v době prezidentství Joea Bidena, kdy ovšem republikáni získali většinu ve sněmovně. Ihned poté pod záminkou průhlednosti zpřísnili dohled nad poskytovanou pomocí. Nepřišlo se na žádné masivní zneužívání, o kterém mluvili někteří republikáni a ruská propaganda. To ale argument „účelnosti“ nepohřbilo.
Prohlasování posledního balíku pomoci pro napadenou zemi pak bylo doslova kovbojkou. Republikáni říkali, že je potřeba nejprve zabezpečit vlastní hranici, ale když došlo v Senátu k bipartijní dohodě o imigrační reformě a pomoci Ukrajině, republikáni ve sněmovně ji potopili stejně.
Podobným argumentem vysvětluje pauzu mluvčí Bílého domu i nyní. Audit stavu zásob a s ním spojené přerušení již schválených a přislíbených dodávek Ukrajině jsou prý výrazem politiky „Amerika především“, kterou prezident Trump zastává. Ono se ale daleko spíš zdá, že prezident Trump především zastává pozice nahrávající Rusku.
