Tupý nástroj pomoci: Ekonomika zaplavená penězi a lidé neutrácejí

Ilustrační foto (Pixabay)

Ilustrační foto | FOTO: Pixabay

Rok 2020 byl bezesporu naprosto převratný v mnoha ohledech. Jednou z oblastí, která doznala značných změn, je objem vládního zapojení v ekonomice. Po březnovém propadu ekonomické aktivity napumpovali do konce května podle odhadů Mezinárodního měnového fondu zákonodárci do světových ekonomik více než 9 bilionů dolarů. Celkově se vládní útraty určené na boj s koronakrizí ve skupině zemí G20 pohybovaly na úrovni 4,5 % HDP.

Fiskální stimul z vládní strany byl podpořen kroky centrálních bank, které po celém světě horentně snižovaly úrokové sazby a zaváděly nejrůznější záruční programy, které měly pomoci podnikům potýkajícím se s výpadkem příjmů – ať už kvůli nucenému uzavření či propadu spotřebitelské poptávky – překlenout toto nelehké období. Úsilí bank bylo veskrze úspěšné a podařilo se jim tak odvrátit nejhorší možný scénář, kdy by kvůli nedostatečné likviditě zaniklo množství dlouhodobě perspektivních podniků.

FORUM 24 (archiv)

Jak v oblasti fiskálního, tak i monetárního stimulu pak nad všemi čněl ten americký. Byl bezprecedentní nejen svým objemem, ale i použitými nástroji. Tzv. CARES Act podepsaný 27. března prezidentem Donaldem Trumpem celkově zahrnoval pomoc v hodnotě 2,2 bilionu dolarů a stal se historicky největším stimulačním balíčkem v americké historii. Mezi programy patřil například tzv. Paycheck Protection Program, který měl pomoci podnikům s výplatami zaměstnanců, dále pak Main Street Lending Program, který celkovou sumou 500 miliard zaručoval půjčky malým a středně velkým podnikům či Federal Pandemic Unemployment Compensation, který navýšil týdenní dávky nezaměstnaným o 600 dolarů.

Zdaleka největší iniciativou z hlediska objemu i dopadu na americkou ekonomiku byly tzv. stimulační šeky ve výši 1200 dolarů na dospělého a 500 dolarů na dítě s oficiálním názvem Economic Impact Payments. Tyto šeky pomohly americkým domácnostem vypořádat se s výpadkem příjmů a napomohly zastavit propad spotřebitelské poptávky.

Příliš rozhazovačné návrhy

Kvůli jejich úspěchu v obnově ekonomické aktivity a politické popularitě se po celý zbytek roku vedla jednání o další vlně šeků. Jenže ta téměř vždy narazila na republikánské senátory, kterým se návrhy jejich demokratických protějšků zdály příliš rozhazovačné. Například o dalším stimulačním balíčku v objemu 3 bilionů dolarů, který pod názvem HEROES Act 15. května prošel Sněmovnou reprezentantů, republikány ovládaný senát nikdy nehlasoval. Obě strany se však nakonec v prosinci dohodly na 900miliardovém balíčku, jehož součástí je další vlna stimulačních šeků.

(Pixabay/geralt)

Jejich objem je však – podobně jako objem celého balíčku – poloviční oproti těm původním. Namísto 1200 dolarů domácnosti za každého dospělého obdrží pouze 600 dolarů. To se nelíbilo nejen levicovému křídlu demokratů, ale ani prezidentu Trumpovi. Poměrně početná skupina politiků začala navrhovat šeky v hodnotě 2000 dolarů. Nastupující prezident Joe Biden pak balíček označil za pouhou „zálohovou platbu“, která ekonomiku udrží v chodu, ale kvůli svému objemu nebude schopna zajistit její obnovu.

Návrh však vychází z čistě politických kalkulací a nestojí na ekonomických základech. Je pravdou, že přímá podpora ekonomice je potřeba i nyní, ovšem zvýšení objemu šeků se jeví jako jeden z nejhorších způsobů, jak toho dosáhnout. Důvodů je hned několik. Zaprvé jsou šeky velmi tupým nástrojem pomoci. Jejich efektivita na jaře loňského roku spočívala především v tom, že poskytly velké množství pomoci v krátkém časovém období. Jelikož se v tu dobu opravdu hrálo o čas, kdy s každým dnem hrozil dramatický nárůst zkrachovalých podniků a domácností ocitajících se v insolvenci, byla taková pomoc žádoucí. Současná situace je ale odlišná, jelikož to, co brání ekonomice v návratu na úroveň před pandemií, není nedostatečná likvidita amerických domácností.

Obnova spotřebitelské důvěry

V současné době americké domácnosti podle dat JP Morgan mají na svých běžných účtech o téměř 50 % vyšší zůstatky než v roce 2019. Domácnosti navíc netrpí ani podstatným snížením příjmů. Díky předchozí vlně šeků byl minulý rok celkový příjem domácností o 2 % větší než rok předtím a po obdržení nových šeků bude zvýšení dokonce 13%.

Problémem je neochota utrácet. Studie provedená výzkumníky z University of Texas, University of Chicago a University of California zjistila, že téměř 80 % Američanů své šeky buď uspořilo, nebo je použili ke splacení dluhů. Podobně by pravděpodobně skončila i naprostá většina z dalších 1400 dolarů, které chtějí demokraté občanům poslat. V celkovém důsledku by došlo k pouhému navýšení vládního schodku a dalšímu navýšení zůstatků na účtech Američanů.

()

Jedinou skupinou obyvatel, kteří jsou na tom z finančního hlediska podstatně hůře, jsou ti, kteří kvůli koronakrizi přišli o práci. Stát je však může podpořit navýšením dávek v nezaměstnanosti. Taková pomoc by navíc byla mnohem účinnější, jelikož by mířila k těm, u kterých lze očekávat nejvyšší mezní sklon ke spotřebě. Namísto spořících účtů by tak většina peněz putovala zpět do ekonomiky. Pomoc nezaměstnaným však sama o sobě nedokáže vrátit ekonomiku do normálu.

Jak tedy lze lépe pomoci ekonomice, která se stále ocitá v recesi? Velmi těžko. A cestou určitě není další zvýšení státních výdajů. Ty jsou již nyní obrovské a jejich další zvýšení by se dalo přirovnat k použití větší palice ve hře „Whack-A-Mole“. Je potřeba obnovit spotřebitelskou poptávku. Ta není snížená nedostatečným příjmem, nýbrž nedostatečnou spotřebitelskou důvěrou. Klíčem k obnovení poptávky je tedy především obnova spotřebitelské důvěry. Nejúčinnějším nástrojem je v tomto ohledu plošné očkování, které by umožnilo podnikům znovu otevřít.

Znovuotevření podniků by pak spotřebitelům naznačilo, že se věci navracejí do normálu a již by necítili potřebu tolik spořit ze strachu z náhlého zhoršení situace. Zákonodárci by také měli zvážit navýšení podpory státních a okresních rozpočtů, které byly pandemií tvrdě zasaženy. Vlády jednotlivých států totiž v USA zaměstnávají značné množství obyvatel a pokud by byly nuceny propouštět, mělo by to citelné dopady na spotřebitelskou kupní sílu. Navíc by takové kroky snížily spotřebitelskou důvěru i těch, kteří by o práci nepřišli.

Tato cesta je daleko méně nákladná než navýšení šeků na 2000 dolarů. Přesto disponuje větším potenciálem k návratu ekonomiky do normálu. Kvůli politické prostupnosti je však daleko více pravděpodobné, že dojde k navýšení objemu šeků než ke zvýšení výdajů na očkování či zvýšení podpory zasaženým státům.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner