Turci plánují obsadit další kurdská území. Další místo, kde se střetávají zájmy USA a Ruska

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (ČTK)

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan | FOTO: ČTK

Zatímco americký prezident Joe Biden utužuje vzájemné vztahy na čtyřdenní cestě po blízkovýchodních zemích, Turci se netají plány na obsazení další části kurdských území na severozápadě Sýrie. V okolí města Tal Rifaat se podle informací od místních novinářů chystá bitva o území, které by Turci rádi připojili k oblasti dobyté před pěti lety v rámci operace Štít Eufratu. Erdogan by tam rád přestěhoval alespoň část syrských uprchlíků, kteří žijí v Turecku. Můžou nakonec turecké ambice zastavit Američané?

Na Tal Rifaat a jeho okolí si Turci myslí už dlouho. Jde o poslední kus území severně od syrského Aleppa, které turecké síly a jejich spojenci neobsadily před pěti lety v rámci operace Štít Eufratu.

()

Dříve brzdily Erdoganovy dobyvatelské ambice zřejmě neoficiální „stopky“ od Rusů i Američanů. Jenže rétorika tureckého prezidenta ohledně znovuobnovení bojů je v posledních měsících čím dál agresivnější. A nezůstává jen u slov.

Podle informací zveřejněných Syrskou observatoří pro lidská práva (SOHR) poslali Turci začátkem července do severní Sýrie konvoj tanků, obrněných vozidel a dělostřelectva. Do pohraničních oblastí se Sýrií instalovali rušící systémy pro drony a spojenci Turků z tzv. Svobodné syrské armády (FSA) absolvovali několik vojenských cvičení za použití těžkých kulometů a vojenských vozidel.

Chvíle před bitvou

„ Za poslední dobu jsme zásadně zvýšili tempo příprav na bitvu. V jejich rámci jsme provedli vojenská cvičení s ostrou municí, zmobilizovali jednotky a naše síly zaujaly pozice v předních liniích, čekají na signál k boji. Režim sice nedávno v Tal Rifaat provedl cvičení, ale není schopen se střetnout s tureckou armádou, takže, jakmile bude bitva oznámena, z města se stáhne,“ řekl novinářům z Al-Monitor Hisham Askif, člen úřadu pro styk s veřejností Třetí legie FSA.

Některá syrská opoziční média dokonce informovala, že z Tal Rifaat už se stáhly jednotky syrské armády, které společně s ruskými vojáky pomáhají dlouhodobě Kurdům udržet nad městem kontrolu.

Tyto zprávy nicméně popřela sama FSA, podle jejíchž průzkumů se kurdské a syrské síly ve městě jen přeskupily. Kurdská Autonomní správa severní a východní Sýrie vydala k vyostřené situaci také prohlášení, ve kterém uvádí, že je v pohotovosti:

„Jsme ve válečném stavu a musíme vzít v úvahu všechny nezbytné přípravy. Byl přidělen nezbytný rozpočet k tomu čelit negativním dopadům možné války,“ stojí v prohlášení.

Vladimir Putin (Kremlin.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0)

Kurdové se v případné obraně města spoléhají na pomoc syrské vlády a Ruska. Jenže Rusové, stejně jako Američané k situaci oficiálně zatím žádné stanovisko nevydali a je otázkou, zda tak vůbec učiní. Jejich strategie totiž bude brát v potaz širší geopolitické cíle v oblasti a podle některých analytiků je tak možná i alternativa, že podobně jako před čtyřmi lety v případě Afrínu, ani Tal Rifaat nebude pro mezinárodní mocnosti důvodem k vyostření vztahů s Tureckem. A prezident Erdogan si je toho s největší pravděpodobností dobře vědom.

Výměnou za přístup k Ukrajině

Podle Firase Fahama, opozičního syrského analytika, který pracuje pro Centrum studií Jusoor v Istanbulu, nepovažuje Moskva Tal Rifaat za zvlášť strategický, na rozdíl například od Manbidže. Proto může být ochotná učinit vůči Ankaře ústupky výměnou za vstřícný postoj Turecka v případě konfliktu na Ukrajině:

„Rusko by mohlo Turecku dovolit provést vojenskou operaci k ovládnutí města, pokud se Moskva dohodne s Ankarou na různých otázkách, jako je třeba provážení ukrajinské pšenice přes turecké průlivy. Rusko chce, aby Turecko zůstalo, pokud jde o rusko-ukrajinský konflikt, neutrální a bylo ochotné nedodržovat sankce uvalené na Rusko Západem,“ popsal možný scénář vývoje situace Faham pro Al-Monitor.

Podle něj není vyloučeno, že se po případném tureckém útoku obránci Tal Rifaatu stáhnou, podobně jako se to stalo v roce 2018, během operace Olivová ratolest v Afrínu. Budou ale chtít záruky, že Turci nerozšíří invazi i na Manbidž a okolí, další oblast západně od řeky Eufrat, kterou by Turci také rádi napadli a vytvořili si tak ucelené území pod svou kontrolou.

(AdobeStock)

Spojené státy, partner Kurdů v oblasti, k situaci zatím mlčí, navzdory tomu, že americký prezident ve čtvrtek zahájil dlouze očekávanou návštěvu Blízkého východu. Je tudíž v oblasti a vyhrocující se situaci by okomentovat mohl.

Jenže Washington v tuto chvíli řeší především rostoucí vliv Íránu a také potenciální dohody o obchodu s ropou se Saúdskou Arábií, kde se Biden zúčastní summitu Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) +3 (což zahrnuje Egypt, Jordánsko a Irák, pozn. red.)

Turecko a rozšíření NATO

Ačkoliv Joe Biden při své prezidentské kampani označoval saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána jako „globálního vyděděnce,“ z programu jeho současné návštěvy jasně vyplývá, že s postupem času jasně vymezený postoj vůči blízkovýchodnímu království, pozměnil a plánuje v tomto ohledu spíše navázat na politiku svého předchůdce Donalda Trumpa a jeho Abrahámových deklarací. Tedy dohody, které zlepšily vztahy mezi Izraelem a některými arabskými státy.

Navíc Biden se koncem června sešel na summitu NATO samostatně s tureckým prezidentem Erdoganem. Je velmi pravděpodobné, že během hodinu dlouhé schůzky se tématu situace kolem Tal Rifaatu nevyhnuli, jakkoliv ve výsledném komuniké ze setkání se zmínili pouze obecně o řešení syrsko- krajinské krize a rozšíření NATO o Švédsko a Finsko.

Jejich vstup do Severoatlantické aliance Ankara původně blokovala. Ústupek Turecka ohledně rozšíření NATO vynesl podle americké diplomacie Turecku možný nákup amerických stíhaček F-16, o které Ankara dlouhodobě usilovala.

Jestli se vzájemná „dohoda“ týkala pouze NATO a modernizace turecké stíhací flotily, nebo se může týkat i případné „zelené“ pro turecký vstup do Tal Rifaat, se oficiálně veřejnost nedozví. V praxi se to ale může ukázat už brzy. I podle toho, zda si Turci nakonec dovolí kurdskou enklávu skutečně napadnout, či nikoliv.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články