Švédský ženijní pluk Göta, ilustrační foto FOTO: Antonia Sehlstedt/Försvarsmakten / se souhlasem
FOTO: Antonia Sehlstedt/Försvarsmakten / se souhlasem
Turecký parlament posvětil vstup Švédska do NATO. Učinil tak více než 20 měsíců od okamžiku, kdy země podala přihlášku do aliance. Až rozhodnutí poslanců podepíše prezident Recep Tayyip Erdogan, bude plnohodnotnému členství Švédska stát v cestě pouze Maďarsko.
I tam se ovšem daly ledy do pohybu. Opozice chce okamžitě svolat mimořádné zasedání parlamentu kvůli hlasování o vstupu Švédska do NATO a premiér Viktor Orbán švédského předsedu vlády Ulfa Kristerssona vyzval k výměně názorů.
Švédsko o členství v alianci požádalo v květnu 2022 v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Do konce září téhož roku přijímací protokol ratifikovaly parlamenty 28 z tehdy celkových 30 členských států, zbývaly pouze Turecko a Maďarsko. Finsko, s nímž se Švédové rozhodli vstoupit do NATO společně, je součástí aliance od dubna 2023.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan viděl od začátku problém v tom, že Švédsko mimo jiné poskytuje útočiště členům kurdské partyzánské skupiny PKK, kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Požadoval také, aby Švédsko zrušilo embargo na vývoz zbraní do Turecka.
Země se na odstranění těchto překážek dohodly už v červnu 2022. Jenže pak začalo ve Švédsku docházet k opakovanému pálení koránu, což schvalovací proces v Turecku znovu oddálilo.
Až loni 25. prosince zahraniční výbor tureckého parlamentu švédskou žádost ratifikoval. Údajně tomu předcházela dohoda mezi Erdoganem a americkým prezidentem Joem Bidenem, podle níž by Turci přijali žádost Švédska výměnou za to, že USA jim prodají stíhačky F-16.
„Ostuda maďarského lidu“
Maďaři si na rozdíl od Turků žádné podmínky nekladli a slíbili, že nebudou poslední, kteří Švédsko do aliance pustí. Nicméně jim vadí, že je Švédsko soustavně kritizuje za porušování demokratických principů. Tato „morální nadřazenost“ a „nedostatek respektu“ podle maďarské vlády podkopává vzájemné vztahy.
Premiér Viktor Orbán dnes na síti X uvedl, že dopisem pozval švédského předsedu vlády Ulfa Kristerssona do Maďarska k jednáním o švédské žádosti o členství v NATO. V dopise Orbán uvádí, že intenzivnějším politickým dialogem hodlá posílit důvěru mezi oběma zeměmi. Se švédským protějškem si chce podle svých slov vyměnit názory na „komplikované bilaterální vztahy“.
Na dopis reagoval švédský ministr zahraničí Tobias Billström. „V této situaci nevidím důvod k vyjednávání, ale můžeme pokračovat v dialogu a o problémech diskutovat. O věci, o kterých je třeba mluvit, není nouze.“ Ministr doufá, že Maďarsko ratifikuje členství Švédska v NATO co nejdříve.
Maďarská sociálně demokratická strana MSZP dnes vyzvala k okamžitému svolání mimořádného zasedání parlamentu kvůli hlasování o vstupu Švédska do NATO, informoval maďarský zpravodajský server 24. Podle jejího místopředsedy Tamáse Harangozóa je vyřizování švédské žádosti o členství v NATO „nesmyslnou šarádou“, která „přináší ostudu maďarskému lidu“.
Švédsko se na jaře zúčastní největšího cvičení NATO od konce studené války, které začne tento týden. Navzdory průtahům s přijetím se loni v prosinci 62 procent dotázaných Švédů vyslovilo pro vstup do aliance, zatímco proti jich bylo 19 procent. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na začátku roku uvedl, že Švédsko se stane členem nejpozději na příštím summitu aliance ve Washingtonu letos v červenci.
