Turecké vydírání nemá konce. Cenzuruje Evropě nejen satiru, ale i vážné umění

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (ČTK)

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan | FOTO: ČTK

Turecko pokračuje v exportu svého svérázného pojetí demokracie. Ačkoli se samo ocitá pod kritikou za sílící represe proti opozičním názorům, přechází do ofenzívy a udílí lekce ostatním. To se děje v době, kdy si je vědomo své strategické úlohy při řešení migrační krize. Nechá si Evropa, která jindy tolik lpí na dodržování demokratických principů, toto vydírání líbit?

Angela Merkelová je přesvědčena, a své přesvědčení potichu prosadila v EU, že k řešení migrační krize a k pomoci uprchlíkům nutně potřebujeme pomoc Turecka. Kvůli tomuto svému politickému přesvědčení je ochotná obětovat jednu ze zásad, na nichž stojí naše svoboda a demokracie, totiž svobodu projevu a veřejné kritiky. Na snímku kancléřka Merkelová s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem. (reddit.com)

Kauza Böhmermann: „Zločin proti lidskosti“

Hladinu německého veřejného mínění rozbouřil případ komika Jana Böhmermanna, který svojí satirickou básní testoval hladinu svobody slova ve vlastní zemi. Böhmermann reagoval na bezprecedentní událost, kdy si turecká vláda dvakrát předvolala německého velvyslance a požadovala stažení satirické písně „Erdowie, Erdowo, Erdogan“, která zazněla v televizi NDR.

Komik ve svém vlastním pořadu zveřejnil provokativní báseň na adresu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterou sám označil za „příklad textu, jaký u nás není přípustný“. Ať už si každý o její formě pomyslí své, šlo mu především o to dát najevo, že zásahy představitelů státu s autoritativními sklony proti svobodě slova mnohým nejsou po vůli.

Turecká strana využila pochybného a téměř nevyužívaného paragrafu v německém trestním zákoníku, který umožňuje stíhat „urážky“ představitelů zahraničních států, pokud s tím vláda projeví souhlas. Satirickou báseň nestoudně označila za „zločin proti lidskosti“, používaný v souvislosti s Norimberskými procesy, a požadovala komikovo potrestání.

Německý satirik Jan Böhmermann (spiegel.de)

Nutno dodat, že v tomto testu vláda v čele s kancléřkou Merkelovou příliš neobstála. Místo aby nátlak smetla ze stolu, nebo přinejmenším řešení případu podmínila ústupky turecké strany v uvolnění represí vůči médiím, kapitulovala a vydala satirika soudu.

Poštvala proti sobě většinu německé veřejnosti a médií, protože „kauza Böhmermann“ má především symbolickou hodnotu. Nyní nejde o to, jak nezávislý soud rozhodne, ale o další posouvání hranic možného, co lze ve stycích s nevypočitatelným partnerem obětovat. Kancléřka se rozhodla jít cestou nejmenšího odporu, aby tureckého otesánka nedráždila. Jenže otesánek vycítil slabost, s jídlem roste jeho chuť.

Cenzura arménské genocidy

Krátce poté, co doznívá „kauza Böhmermann“, se vynořil další problém. Drážďanský orchestr obvinil turecké úřady, že na něj vyvíjejí tlak kvůli slovu „genocida“, použitému v rámci koncertu u příležitosti výročí masakru Arménů v roce 1915. Turecko tehdejší masové vyvražďování Arménů v Osmanské říši připouští, výraz genocida ale odmítá. Turecké úřady tlačily na orchestr i na Evropskou unii ve snaze zabránit tomu, aby tento výraz v rámci vystoupení zazněl.

„Je to útok na svobodu vyjadřování,“ prohlásil šéf Dresdner Sinfoniker Markus Rindt. Turecká strana dokonce požádala Evropskou komisi, aby zrušila dotaci 200 tisíc eur, kterou orchestr na tento projekt obdržel.

Nutno dodat, že pojem „arménská genocida“ je podle některých názorů první jednoznačnou historicky zaznamenanou genocidou v dějinách. Tímto pojmem se souhrnně označuje vyvražďování přibližně 1,5 milionu Arménů Turky během let 1915 až 1918. Skutečností také je, že termín „genocida“ v této souvislosti mezinárodně uznala řada zemí, a co je důležité, Německo nevyjímaje.

Evropská komise sice dotaci na projekt ponechala, ale vyzvala orchestr, aby texty představení „zmírnil“ tak, aby se v nich slovo genocida už neobjevovalo. Zdá se to neuvěřitelné? Řediteli drážďanského orchestru ano, a nejen jemu.

Nevhodný billboard na výstavě fotografií

Nároky prezidenta Erdogana nemají konce. Jak uvedl německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (26. 4. 2016), turecké velvyslanectví požadovalo odstranit billboard, který je součástí výstavy fotografií kurdsko-arménského bloggera a fotografa Demira Sönmeze v Ženevě. Je na něm portrét mladíka s textem „Jmenuji se Berkin Elvan, policie mě zabila na rozkaz tureckého premiéra.“

Fotografie čtrnáctiletého chlapce souvisí s demonstrací proti prezidentu Erdoganovi v roce 2013 v Istanbulu, při které byl policisty vážně zraněn do hlavy. Upadl do kómatu a zemřel o několik měsíců později. Jeho smrt vyvolala další demonstrace proti režimu, a to i v Ženevě.

Tureckou žádostí se zabývala ženevská městská rada a nakonec rozhodla o tom, že umělecký billboard zůstane na místě se zdůvodněním, že „Ženeva a Švýcarsko stojí za svobodou projevu“.

Erdoganova ofenzíva

To je jediná možná cesta, jak čelit Erdoganově ofenzívě. Turecké požadavky jsou o to nehoráznější, že se v této zemi alarmující rychlostí zhoršuje situace v oblasti lidských práv. Příkladů je bezpočet a narůstají.

V zemi je dnes 1800 případů, kdy jsou lidé stíháni za urážku prezidenta, zatýkáni jsou i zahraniční novináři. Zablokovány byly tisíce internetových stránek. Úřady převzaly kontrolu nad hlavním opozičním deníkem Zaman, který byl spojován s ideovým rivalem prezidenta Erdogana. Prezidentovi stoupenci zaútočili na budovu deníku Hurryiet, jehož novináři údajně překroutili prezidentův výrok. Dvěma tureckým novinářům, kteří loni zveřejnili informace o tureckých dodávkách zbraní syrským islamistům, hrozí doživotí.

Turecké úřady v lednu zadržely tři desítky akademiků, kteří podepsali petici odsuzující vojenskou operaci proti Kurdům. Skupina byla následně propuštěna, čelí ale obviněním z údajné podpory terorismu.

Loni v létě se zhroutilo dvouleté příměří mezi Ankarou a kurdskou menšinou. Intenzivní boje začaly poté, co se Ankara zapojila do konfliktu s Islámským státem, ale současně bojuje i proti Kurdům. Tento střet hrozí přerůst do občanské války.

V této atmosféře Turecko tlačí na Evropskou unii, aby do konce června zavedla bezvízový styk, jinak vypoví dohodu týkající se řešení migrační krize. Aniž by plnilo všechny body dohody, které tento krok podmiňují, a se všemi bezpečnostními riziky, které může přinést.

Pokud se Evropa nechá vydírat a nechá si vnucovat autoritativní standardy poněkud zvláštního pojetí „demokracie“, ohrožuje tím sama sebe. Se všemi důsledky, které se promítají i do růstu radikálních nálad ve veřejném mínění.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]