Turecko: Končící svoboda slova a zachráněný papoušek

()

Poslední říjnový den zakročila turecká policie nejen proti deníku Cumhuriyet (viz Turecko, kampak jsi to až zašlo? z 31.10.), ale i proti mnoha dalším tiskovým, zpravodajským a mediálním agenturám. Jedna z nich, která byla také obviněna ze spolupráce s teroristickou PKK a sídlí v Ankaře, byla – zdá se – obviněna plným právem. Důkaz byl v redakci a jeho pravá podstata se projevila až se zpožděním.

Pracovníci zavřené redakce požádali právníky, aby umožnili otevřít zapečetěné redakční místnosti a vysvobodit z nich papouška. Ano, redakčního miláčka jménem Taloz. O jeho záchranu požádal úředníky vnitra i jeden z poslanců za opoziční stranu CHP.

O jakého „ptáčka“ se jednalo, to na sebe prozradil sám Taloz. V okamžiku, kdy se otevřely dveře, se údajně zeptal: „Heval, kdo je to?“ „Heval“ je kurdsky „přítel“. Papoušek údajně ovládá asi 70 kurdských a tureckých slov.

To je ta veselejší část turecké každodennosti. O tu pochmurnou se postaral premiér Binali Yıldırım. Turecko – čímž se rozumí vlády bývalého premiéra R.T. Erdoğana a vlády premiérů pod kuratelou prezidenta R.T. Erdoğana – je už několik let s různou intenzitou kritizováno za svou vskutku nehoráznou a místy brutální politiku vůči médiím i vůči občanům, pokud se odváží dát najevo veřejně svůj názor. Obvinění z podpory terorismu se dá použít i na nevinnou poznámku, urážky majestátu prezidenta nebo státu se dopustil nejeden Turek i z příčin malichernějších, než známe ze Švejka.

Svoboda slova v Turecku existuje, ale záleží na tom, jaké to slovo je. Především musí být turecké a ne kurdské. Chválit se může, kritika musí být „konstruktivní“, „vyvážená“ a „korektní“. Míru těchto vlastností určuje prezident a podle toho to také vypadá.

Evropské komisi, jednotlivým komisařům, evropským vládám a jednotlivým politikům se poměry v Turecku líbí čím dál méně. Přesto ještě stále zůstávají všichni u konstruktivní a korektní kritiky stavu svobody slova a názoru. Vesměs v obavě, aby přílišným tlakem nezpůsobili ještě víc škody než užitku.

Razie z 31. října vyvolala znovu kritiku z evropských luhů a hájů. V čele stál u nás nepříliš oblíbený předseda Evropského parlamentu M. Schulz. Ten ovšem zcela bezděčně vyzradil unijní taktiku používání kritiky vůči Turecku: „Zadržením Murada Sabuncu a dalších novinářů z Cumhuriyetu byla překročena další červená čára proti svobodě projevu v Turecku“. Jsem zvědav, kolik takových čar má předseda ještě v zásobě.

Otužilý politický válečník Binali Yıldırım vystoupil včera (1.11.) v parlamentě, kde se vyjádřil k obavám zahraničních partnerů Turecka. Na adresu předsedy EP pravil: „Bratře, my se o tvé červené čáry nestaráme. Ten, kdo rýsuje červené čáry, je lid. … Turecko není země, kterou můžeš postavit do řady salvami a hrozbami. Turecko bere svou sílu z lidu a bude se zodpovídat jen lidu.“ Lid je lid a přes jeho názor vlak nejede ani u nás.

Aby bylo úplně jasno, pan Binali Yıldırım dodal: „My nemáme problém se svobodou tisku. V tom s našimi evropskými přáteli nemůžeme souhlasit. Vždycky vytáhnou svobodu tisku, když uděláme nějaké kroky v boji proti terorismu.“ Má pravdu, předseda. Kurdsky mluvící papoušek je toho živým důkazem.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]