Tank Leopard. Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / Armiainform / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Armiainform / CC BY 4.0
NÁZOR / Zatím se ukázalo, že Filip Turek neví nic o klimatu, životním prostředí a obnovitelných zdrojích. To mu nijak nebrání pouštět se na křehký led i v jiných oblastech. Dostal se do sporu s exministryní obrany Janou Černochovou ohledně nákupu tanků pro českou armádu a autoritativně rozhodl, že tanky jsou dnes už k ničemu.
Turek nejdřív hovořil o ceně tanků Leopard, které Česko za Jany Černochové koupilo, a pak do něj vstoupil duch vojenského experta.
„Jsou to tanky do minulých válek… A polovina z těch tanků samozřejmě nejde nastartovat… Já je mám rád, mně se ten stroj velmi líbí, ale ta cena v rámci toho, že to je na války, které již proběhly, nebo války, které již nebudou, je prostě velmi zvláštní. Ten tank stojí, jak jsem říkal, ta 2.8. stojí 744,5 milionu a zničí ho dron, který stojí 10 až 50 tisíc korun. Samozřejmě asi v nějakém houfu, takže v nějakém ekosystému ty tanky fungovat mohou, ale že byste se měla chlubit tím, že jste objednala takovouhle zakázku asi dohromady za 35 miliard v září 2025, když jste už musela vědět, že prohrajete volby, já být vámi, tak se tím nechlubím,“ vykládal Turek s výrazem znalce ve své ostře řezané tváři.
K čemu budou v budoucnosti tanky, je skutečně téma, které se po zkušenostech s válkou na Ukrajině objevilo. Zatím se nezdá, že by se nějaká významnější armáda této tradiční zbraně chtěla vzdát. Jen je asi už jasné, že nemůže fungovat jako za starých časů. (Časy zestárly od února roku 2022 docela rychle, to je pravda.)
Spor o smysl tanků v éře dronů je spíš názorový a určitě legitimní debata, ale nejde v ní o to, kdo „lže“. Jde o rozdílný pohled na budoucnost bojiště.
Argument pro tanky uvádí naše ministerstvo obrany a generální štáb. Zkušenosti z Ukrajiny potvrzují, že tanky mají bojovou hodnotu, protože kombinují palebnou sílu, pohyblivost a odolnost. Moderní západní tanky dokážou ochránit osádku i před novými hrozbami. Stroj navíc není nasazován osamoceně, ale jako součást „ekosystému“ těžké brigády (dělostřelectvo, protivzdušná obrana, průzkum, pěchota), jak to ostatně Turek sám připouští.
Skeptici mohou namítnout, že cena jednoho tanku je řádově tisícinásobně vyšší než cena FPV dronu, který ho dokáže vyřadit, což je opravdu nepříjemná asymetrie. Válka na Ukrajině má jako kulisy krajinu s troskami tanků.
Britský plukovník a expert na zbraně hromadného ničení Hamish de Bretton-Gordon soudí, že tvrzení o konci éry tanků jsou unáhlená. Rusko-ukrajinská válka podle něj ale ukazuje, že budou nasazovány jiným způsobem.
Pokud jde o samotnou roli tanků, de Bretton-Gordon odmítl závěr, který v britském Telegraphu publikoval jeden z jeho kolegů po cvičení ve Finsku, kde pěchota s lehkými protitankovými zbraněmi zneškodnila tanky Leopard. „To se děje v každé válce od nepaměti. Pokud tanky nejsou kryty pěchotou, přesně tohle se stane.“ Důležitější je podle něj jiná proměna. Tanky dnes dostávají zpravodajské informace přímo od dronů v bezprostředním okolí, nikoli z brigádního velitelství.
Připomíná také bitvu u Cambrai za první světové války. „Byly to přesně stejné problémy jako nyní na Ukrajině. Britové se báli, že Němci budou házet ruční granáty na vrchol tanků, kde byly nejslabší. Takže namontovali na tanky drátěné klece. Přesně to, co vidíme na Ukrajině dnes.“
Nikdo tedy nepopírá, že tanky jsou proti levným dronům zranitelné. Spor je v tom, zda z toho plyne, že se investice do tanků „nevyplatí“, nebo že jsou naopak nezbytnou součástí kombinovaných sil, které dronovou hrozbu kompenzují jinými prostředky.
