Dezinformační weby po blokování šíří svůj obsah na sociálních sítích i nadále neomezeně. U některých dezinformátorů nastal po ruské invazi na Ukrajinu rozkol. To a mnohem více konstatuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute, která vliv, témata a dopady ruských dezinformačních sil v České republice sleduje.

Jak se proměnila ruská dezinformační scéna v České republice po zahájení ruské invaze na Ukrajinu? Probudila invaze některé „konzumenty“ dezinformací?

Aktivita ruské dezinformační scény se po začátku invaze zintenzivnila a následně také bylo oživeno polarizační téma migrace. Dalším dopadem invaze byl také bezprecedentní krok zablokování několika dezinformačních webů, což je vedlo k určité obnovené kreativitě v hledání způsobů, jak dále šířit svůj obsah.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM přináší přehled tuzemských obdivovatelů Putina, a také očité svědectví z apokalypsy v Buče

Putinova hororová karikatura otevírá nové číslo Týdeníku FORUM, které je právě na stáncích. Tyranovi se z…

Oslabil ruský útok na Ukrajinu vliv Ruska na informace v ČR? „Prozřeli“ někteří lidé naklonění Rusku?

Je pravda, že u některých aktérů nastal určitý posun. Například portál Parlamentní listy, který si zvykl přebírat obsah z českého Sputniku i dávat prostor extremistickým hlasům, prohlásil, že zablokuje jakékoli projevy podpory ruské agrese v diskusní sekci na svých stránkách. Dalším příkladem je antivakcinační hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES, jehož mluvčí Jiří Janeček nejprve vyjádřil pochopení pro Putinovy kroky kvůli údajné probíhající genocidě v separatistických republikách a premiéra Petra Fialu označil za užitečného idiota USA. V hnutí i mezi jejich podporovateli ale nastal rozkol, když začalo aktivně organizovat pomoc pro ukrajinské uprchlíky.

Jaký dopad měl zákaz několika dezinformačních webů?

V první řadě vzbudil několik otázek. Jelikož toto zablokování byla iniciativa soukromého subjektu, operátora národní domény. Nebyl nastaven jasný právní a institucionální rámec tohoto kroku, na rozdíl například od Slovenska, kde byl přijat zákon, který umožňuje Národnímu bezpečnostnímu úřadu blokovat problematické weby. V České republice tím pádem zůstaly neobjasněné procesy, kterými byly vybrány zablokované weby. Navíc jde jen o dočasné opatření. Weby se tak přesouvají na jiné domény a platformy a vznášejí obvinění z cenzury a omezování svobody slova. Na druhou stranu tento krok ale signalizuje pozitivní vývoj v podobě proaktivnějšího přístupu českých autorit k problému dezinformací.

Dále čtěte

Co všechno může Zeman ještě napáchat?

Po milosti, kterou prezident Miloš Zeman udělil šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi odsouzenému za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře, a skandálním…

Jaké kanály nyní dezinformátoři nejčastěji využívají?

Co se týče samotných dezinformačních webů, po blokování se snaží o přesun na jiné domény. Svůj obsah ale mohou stále šířit pomocí svých účtů na sociálních sítích, které nadále fungují. Zásahy proti těmto aktérům zároveň zintenzivnily již existující trend, kdy se přesouvají a aktivně využívají platformy, jako je aplikace Telegram, což je i případ české verze ruského zpravodajského portálu Sputnik.

Jaká jsou nyní hlavní témata dezinformací a jakým směrem se vlna ubírá?

Poté, co vláda představila benefity a systém náhrady výdajů domácností, které ubytovaly uprchlíky z Ukrajiny, se objevily narativy o prioritizaci potřeb uprchlíků nad vlastními občany, zejména v souvislosti s rostoucími cenami energií, přístupem ke zdravotní péči a dostupnosti bydlení. S tím souvisí i opakující se obvinění ukrajinských uprchlíků z nevděčnosti. V neposlední řadě lze pozorovat obvinění vlády z toho, že se zemi snaží zatáhnout do války.