Jako v Rusku. Policie šlape po devíti občanech, kteří trestně stíhanému předsedovi vlády připomněli nevinnými kříži, namalovanými na průhonické dlažbě před jeho volební akcí, 30 tisíc mrtvých na jeho covidovém účtu. Těch devět se prý shromáždilo nepovoleně, leze teď honem do útrob premiéra místní policejní služebna. Teď je čeká správní řízení.

V éře sovětského vůdce Brežněva se tu šeptal zážitek, který si přivezli návštěvníci Moskvy. Komunistická milice nestrpěla sebemenší veřejný hlouček. Proto občané v obavě před policejní perzekucí hledali na moskevských ulicích parťáky k tajnému zafinancování nákupu vodky a pak ke skryté konzumaci pomocí konspirativní šifry: gestikulace prsty. Dva prsty – dva zájemci, tři prsty – tři zájemci, atd. Chyba ve sčotu znamenala kriminál. To Putin se s tím nepáře: tolerována jsou výhradně ta shromáždění, která jej adorují jako moudrého státníka a carského báťušku. Ostatní dostávají přes hřbet a končí v policejních celách.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Tak absurdních rozměrů jsme sice ještě nedosáhli, ale náznaky tu jsou. Ohýbat zákon o právu shromažďovacím ausgerechnet ve prospěch politického mítinku šéfa vládního ANO a postihnout devět občanů ze spolku Milion chvilek pro demokracii za jejich jednoznačné právo není nic jiného než tupá policejní servilita vůči politické moci a nadbíhání Babišovi. Listina základních práv a svobod totiž naprosto vylučuje podmiňovat takové shromáždění nějakou povolenkou správního úřadu.

V zemi, v čele jejíž vlády stojí předlistopadový udavač a nenasytný slovenský arogant, kterého je část společnosti ochotna za pár „šušní“ k penzi a za zmrzlinu označovat za poctivce a druhého tatíčka Masaryka a bezskrupulózní mladší sorta kariéristů pro něj za flek a prachy ráda podřeže krk demokracii a svobodám, je inklinace policie k politice „tvrdé ruky“ ve prospěch mocnáře stále častější. Ne poprvé.

Vzpomeňme na chování policie při návštěvě čínského prezidenta, kdy policisté strpěli fyzickou agresivitu čínské klaky proti protestujícím českým občanům, které naopak ponižovali. Na policejní šťáry na vysokých školách kvůli plakátům Tibetu za okny. Na šílenou délku vyšetřování Babišových kauz, zato s odchodem statečného vyšetřovatele. Na dobu policejního přešlapávání okolo zlodějin v Lánské oboře. V Osvětimanech. Na policejní nečinnost při rasistických a nacistických projevech politiků proti menšinám. Na policejní ticho okolo napadání spojenců a velezrádných aktivit okolí prezidenta republiky ve prospěch cizí mocnosti. Na osobní angažmá policejního prezidenta v přidělení ochrany současné „lídryni“ Kyklopa Volného, radní ČT Lipovské. Na policejní mlčení okolo Zemanova protektora, miliardáře Krúpy, kterého musel dostat až americký soud. A na beztrestný státní převrat pod velením Šlachty, na jehož konci zbyly stupidní kabelky a jímž umožnil nástup Babiše.

Teď policie popotahuje devět našich spoluobčanů za poklidné vyjádření názoru statisíců z nás. Omluvy policejních špiček tu zdaleka nestačí. Jde o další ze série pokusů policejní perzekuce proti svobodě projevu, ať už ji má na kontě místní průhonický „šerif“, nebo velení středočeské policie s vědomím policejního prezidenta a samotného Babiše. Musí padnout něčí hlava. Příště bychom mohli plytké „pardon“ slyšet i nad modřinami po obušcích nebo po týdnech v policejní cele. Kříže v Průhonicích kreslilo devět spoluobčanů i za nás. Nenechme je v tom samotné. Dokud můžeme.