Ekonomka Danuše Nerudová, exministr financí Miroslav Kalousek FOTO: ČTK / Šulová Kateřina / Štěpán Neubauer / FORUM 24
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina / Štěpán Neubauer / FORUM 24
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek připomněl, že nákup letounů F-35, který v pondělí podpisem stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), plní závazek vyčlenit 2 procenta HDP na obranu. „Nic jiného se za ty peníze pořídit nesmí,“ upozornil Kalousek. Ekonomka Danuše Nerudová následně dodala, že opoziční kritika nákupu je ubohý, nezodpovědný populismus.
„Zákon o financování obrany 177/2023 Sb. stanoví, že na obranu státu budou vynakládána 2 % HDP. Nářek opozice, že ‚kvůli stíhačkám F-35 nemáme na důchody atd..‘ je ignorováním platného právního řádu a dezinformací. Kdybychom nekoupili F-35, koupili bychom jiný obranný systém v rámci oněch 2 % HDP. Nic jiného se za ty peníze podle zákona pořídit nesmí,“ upozornil Kalousek.
Jeho slova potvrdila i Nerudová. „Hlavně je to ubohý nezodpovědný populismus. Rusko přeřadilo na válečnou ekonomiku a na obranu dává 40 % a my tu diskutujeme o 2 procentech. Nezodpovědná destruktivní opozice to je,“ vzkázala.
Na sociální síti také připomněla, že pořízení F-35 je strategické rozhodnutí na několik dekád, ne na nejbližší roky. „Ze zemí NATO budou mít kolem roku 2035 modernizované Gripeny E/F ve výzbroji zatím jen Švédové. Byli bychom maximálně (s Maďarskem) tři uživatelé, celkem cca 100 letounů, na které by Saab přenesl všechny náklady na velmi drahý vývoj, takže o ekonomické výhodnosti nelze vůbec mluvit. Jen v Evropě bude v té době kolem 500 letounů F-35. Švédsko nabídlo „bezplatně“ 14 Gripenů C/D. Jde o letouny, které AČR má ve výzbroji od roku 2005, postupným pronájmem již jsou jednak již téměř zaplacené, ale hlavně budou ve 2035 po 30-ti letech zcela olétané, takže buď bychom je museli zásadně modernizovat, anebo nahradit novými letouny verze E/F,“ vyjmenovala výhody nákupu.
Nákup stíhaček F-35 potvrdila v pondělí podpisem ministryně obrany Jana Černochová. Česko celkem pořídí 24 letounů, dá za ně 150 miliard korun. Jde o nejdražší český armádní nákup.
Pořízení 24 letounů F-35A Lightning II schválila vláda na konci loňského září. Částka 150 miliard korun podle dřívějších vyjádření Černochové obsahuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje ministerstvo obrany na 322 miliard korun. Pořizovací proces bude podle ministerstva rozložen na 11 let.
Součástí nákupu je 14 projektů průmyslové spolupráce, podle ministerstva byly smlouvy uzavřeny v minulém týdnu. Připraveno je 11 projektů se společností Lockheed Martin a tři projekty s firmou Pratt&Whitney. Podílet se na nich bude 13 českých podniků a univerzit. Celková hodnota projektů dosáhne 15,3 miliardy korun. České podniky se zapojí ve čtyřech oblastech spolupráce, do výroby komponent, výzkumu a vývoje, pilotního výcviku a údržby, servisu a oprav F-35.
První stíhačky F-35 mají být hotové v roce 2029, čeští piloti na nich zahájí výcvik ve Spojených státech. Prvních 12 letounů bude podle vyjádření prezidenta Petra Pavla během loňské návštěvy Itálie vyrobeno v italském závodu Cameri. Česko zároveň jedná se Švédskem o prodloužení pronájmu 14 gripenů na přechodné období do roku 2035, jejich pronájem za 1,7 miliardy korun ročně končí v roce 2027.
Nákup dlouhodobě kritizují opoziční strany, podle zástupců hnutí ANO by se měla dál vést debata, jaká je nejvhodnější i ekonomicky nejpřijatelnější varianta pro zabezpečení vzdušného prostoru a plnění úkolů NATO. „Dnes potvrzené rozhodnutí vlády, tedy podpis nákupu letounů F-35, považujeme díky současné vládní politice za hazard s veřejnými financemi, který představuje do budoucna vysoké nároky na státní rozpočet. Od počátku se rezort obrany ani nesnažil jednat s jinými potenciálními dodavateli podobných strojů a ve veřejném prostoru je tak stále řada nezodpovězených otázek a spekulací. Doporučovali jsme toto rozhodnutí odložit o dva roky a získat tak relevantní obraz o možnostech zabezpečení vzdušného prostoru České republiky. Mohli jsme mít k dispozici jasné srovnání, srovnatelná data a mohli jsme jen slyšet, proč se vláda právě tak rozhodla. Místo toho jsme všichni byli postaveni před hotovou věc s miliardovými závazky, jejichž přesnou výši dnes ani neznáme,“ napsal v pondělí bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).
Předseda SPD Tomio Okamura nákup označil za předražený a za politické rozhodnutí. „Pokud bude hnutí SPD součástí příští vlády, tak od této smlouvy odstoupíme, pokud to bude možné,“ oznámil.
