Uchazeči o Hrad se kloní k přípravě na přijetí eura. Dva jsou však ostře proti

Většina prezidentských kandidátů se kloní k tomu, aby se Česká republika připravovala na přijetí eura nebo aby se o přistoupení k měnové unii vedla vážná debata. V anketě se proti přijetí eura do roku 2028, tedy konce mandátu příštího prezidenta republiky, postavili pouze dva ze sedmi oslovených kandidátů.

Euro odmítají bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková a podnikatel Karel Janeček. Vitásková uvedla, že by nebyla zastánkyní zavedení eura během svého prezidentského mandátu ani poté. „V této ekonomicky a politicky rozbouřené době to považuji za další snížení životní úrovně našich občanů,“ uvedla.

Dále čtěte

Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží rychle mizí. Ve skladu už jich máme jen pár, neváhejte

Češi mezi pravdou a lží. Tak se jmenuje kniha Pavla Šafra, které se prodalo více než pět tisíc kusů. I…

Proti se postavil také Janeček, podle kterého nenastala vhodná doba. „Výhodnější je pro nás mít českou korunu. Jsem přesvědčen, že zvláště v této kritické situaci je lepší mít vlastní měnu, a to z důvodu nezávislosti a abychom neztratili kontrolu nad naší monetární politikou,“ napsal. Dodal, že na Česko by také bez eura ekonomicky méně dopadly případné nesoulady a konflikty.

Pro přijetí eura se jako občan naopak vyslovil generál Petr Pavel. Je přesvědčený, že i z ekonomického hlediska by to bylo namístě. „V Česku jsme z toho udělali velké politikum, aniž bychom lidem přesně vysvětlili výhody a nevýhody. Realita nás přitom pomalu předbíhá, protože mnoho firem už na platební styk v eurech přešlo,“ poznamenal. Inicioval by debatu o přijetí eura, netlačil by ale na přechod ke konkrétnímu datu za každou cenu. Je třeba to podle něj udělat promyšleně v okamžiku, kdy to pro Česko bude ekonomicky výhodné.

„Zavedení jednotné měny není jen ekonomická otázka – jakkoli ČR dnes nesplňuje kritéria pro vstup, takže nejprve musíme zkrotit veřejné rozpočty,“ podotkl senátor Pavel Fischer. Přijetí eura považuje také za politickou otázku a věc bezpečnosti. „S ohledem na eskalaci konfliktu, který rozpoutalo Rusko v Evropě, nelze podceňovat význam společné měny jako obranného valu,“ uvedl. Občané by podle něj měli být informováni o tom, jaké jsou skutečné náklady na udržení koruny. Bude proto prosazovat veřejnou diskusi o měnové unii. Připomněl, že se Česko již k tomuto členství jednou zavázalo. Dnes ale na vstup podle Fischera není vhodná doba. „Nejsem si jist, zda do pěti let se stihneme kvalifikovat,“ poznamenal.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová označila zavedení eura za politické rozhodnutí, které je v kompetenci vlády a sněmovny. „Osobně považuji přijetí za rozumný krok, který pomůže domácnostem i firmám,“ uvedla. Vnímá ale dvě překážky, které je nutné nejdříve odstranit. Prvním úkolem je podle ní dát do pořádku veřejné finance. Podotkla, že současná krize je příležitostí k základním reformám. Za druhou překážku označila postoj veřejnosti. „Nelze zavádět novou měnu v zemi, kde jí nedůvěřuje více než polovina obyvatel. Vláda musí nejdříve s občany otevřeně komunikovat a získat pro přijetí eura důvěru,“ dodala.

Odborový předák Josef Středula uvedl, že zavedení eura není otázkou politického prosazení, ale plnění maastrichtských kritérií pro jeho přijetí. „Budeme-li je stabilně plnit, mohl by tento proces začít. Zatím ta kritéria ČR bohužel neplní,“ podotkl. Dodal, že Česká republika se zavázala k přijetí eura a jednou jej přijme.

„Zavedení eura je velké rozhodnutí,“ uvedl senátor Marek Hilšer. Připomněl hlasy pro přijetí zejména od zástupců exportního byznysu. Jejich zájem označil za srozumitelný. Občané ale podle něj potřebují mít objektivní představu o dopadech, například na růst cen. Je připraven podporovat věcnou debatu, ze které by si mohli lidé něco vzít. „Podporuji, abychom se na možné přijetí eura připravovali a plnili všechna maastrichtská kritéria, zejména pokud jde o rozpočtový deficit,“ doplnil.